Tyto hlavní závěry vyplývají ze zprávy průmyslového pojistitele AGCS patřícího k Allianz. Podle ní pokračoval v minulém roce v mezinárodní lodní dopravě pozitivní trend k vyšší bezpečnosti. „Safety and Shipping Review 2021“ zveřejněná v srpnu informovala celkem o 2 703 incidentech lodí v loňském roce. V porovnání s rokem 2019 jde o pokles o 4 %. I když svět válcovala pandemie mající za následek mnohá omezující opatření, obchod přes námořní cesty byl zasažen méně, než se zpočátku předpokládalo. Celkový objem obchodu na moři se podle AGCS loni snížil jen o 3,6 %, a už letos se očekává, že čísla roku 2019 budou překonána.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovací poradci ve 3Q 2021: +607 zprostředkovatelů
Podstatně méně totálních ztrát
V loňském roce bylo ztraceno 49 plavidel, o rok dříve 48. V uplynulých 10 letech jde o nejpříznivější roky. O nejvíce lodí přišly společnosti v roce 2012 (128) a v roce 2013 (111). Celkově za dekádu 2011-2020 ztratil svět 876 plavidel. Nejnebezpečnějšími regiony jsou jižní Čína, Indočína, Indonésie a Filipíny. Na tyto oblasti připadá třetina všech potopených velkých lodí. Na druhém místě je Středozemní moře a Černé moře, kde se odehraje asi sedmina všech totálních ztrát.
Požáry, piráti, kyberútoky
Hlavní příčinou nehod lodí byly v loňském roce škody na strojích (40 %). Škody způsobené požáry na palubě podle Allianz výrazně posílily a tvořily čtvrtinu totálních ztrát lodí. „Oheň často vypukne v kontejnerech, v nichž je v rozporu s deklarací nebezpečný náklad jako chemikálie nebo baterie,“ píše se v reportu. Také ztráta kontejnerů čítala loni asi 3 000 kusů, což znamená nárůst. Tím dochází nejen k přerušení dodavatelských řetězců, ale také ke zvýšenému znečištění a navigačnímu riziku na moři.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Fascinace koláči...
Vedle toho bují pirátství, zejména v Guinejském zálivu. Během 22 incidentů bylo loni uneseno na 130 členů posádky, což představuje rekordní počet. Stále větší starosti dělají kybernetické útoky. Možné budoucí ataky by mohly zasáhnout kritickou námořní infrastrukturu, jako jsou významné přístavy nebo námořní trasy.
Větší lodě, větší nebezpečí
Jiným problémem jsou dimenze lodí, které se během let a dekád stále zvětšují. „Vzhledem k tomu, že je snaha efektivněji využít palivo a pohon, rostou lodě víc a víc,“ konstatuje zpráva AGCS. „Průměrná kapacita kontejnerových lodí se za poslední roky více než zdvojnásobila, zatímco kapacita přístavů však zůstává prakticky nezměněna,“ připomněla Stefanie Thiem, zástupkyně AGCS pro Rakousko.
Tím se zvyšuje riziko nehody. Stejně tak jsou nevyhnutelná prodlení v dodání. V červnu 2021 bylo na kotvě odhadem 300 velkých nákladních lodí, které čekaly na možnost vjet do přeplněných přístavů. To představuje historické maximum.
Dramatický šok přinesla světovému hospodářství blokáda Suezského kanálu, který v březnu na 6 dnů ucpala ztroskotaná loď Ever Given, jedna z největších kontejnerových lodí světa. Podle některých odhadů to znamenalo blokaci zboží v hodnotě 9,6 miliardy USD denně a negativní zásah do 12 % světového obchodu.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Dohledové zátěžové testy opět prokázaly odolnost pojišťoven
Posádky odříznuté na moři
Nelze zapomenout ani na lidský faktor: v důsledku pandemie panoval problém s lidmi na palubách. Přechodně zůstalo nuceně na moři na 200 000 námořníků, kteří se nemohli kvůli koronaviru a karanténě vrátit domů. Důsledkem je mentální únava, a ta může vést k bezpečnostním incidentům, upozorňuje AGCS. Navíc není jednoduché ze stejných důvodů najít nové muže do posádek. To by mohlo mezinárodní lodní dopravě způsobit další podstatné problémy, jakmile mezinárodní obchod znovu posílí.
Podle Stefanie Thiem jsou největší výzvy zřejmé: „Trvající krize posádek lodí, rostoucí problémy s příliš velkými loděmi, rostoucí zpoždění a přerušení dodavatelských řetězců, jakož i dodržení norem v oblasti životního prostředí staví rejdaře před velké úkoly v risk managementu.“
Komentáře
Přidat komentář