Jde o zvláštní situaci: člověk vnímá nějaké pojištění jako důležité, přesto nedojde k jeho sjednání anebo není prodlouženo a smlouva zaniká. EIOPA jako evropský dozorový orgán zkoumala nejrůznější motivy, jež k takovému postupu vedou. Stalo se tak v rámci ankety koncem června 2022. Text současně porovnává celkové evropské výsledky s rakouskými.
Mohlo by vás zajímat: Odpověď PVZP na článek: „Kulatý stůl ke zdravotnímu pojištění cizinců...“
Nejdůležitější krytí pro finanční zdraví
Klienti byli nejprve ve studii tázáni, jaké pojistné produkty z předloženého seznamu považují za nejdůležitější pro zachování jejich „finančního zdraví“. V rámci Evropské unie nejčastěji respondenti uváděli úrazové a zdravotní pojištění, stejně jako životní pojištění. Za nimi následovaly pojištění příjmu a krytí pro případ přírodní katastrofy. Na seznamu byla dále seřazena i další pojištění: domácnost, odpovědnost, pojištění auta, a dále pak i cestovní pojištění a pojištění elektroniky. Další zajímavý poznatek: 21 % oslovených nepřikládalo žádnému z těchto produktů větší význam pro jejich finanční zdraví a 13 % se k tomu nevyjádřilo.
Důvody spotřebitelů
Jaké důvody vedou klienty k tomu, že si neuzavřou nebo neprodlouží pojištění, o němž současně říkají, že ho považují za významné pro své finanční zdraví? Jak k tomuto rozhodnutí dojdou? „Pojistné je příliš vysoké“ – to je nejčastěji uváděný důvod v Rakousku s podílem 25 %, zatímco v celé EU je takové smýšlení zastoupeno méně (19 %). Pro 21 % Rakušanů neladí poměr cena/výkon a pro 12 % vystaví stopku možnosti jejich rozpočtu. V rámci Evropy je problematický poměr ceny a výkonu pro 17 % respondentů, zatímco limity rozpočtu hrají roli pro 19 % oslovených. V Rakousku více než desetina účastníků ankety uvedla rovněž absenci řádného poradenství (11 %; EU 12 %). Omezené krytí nebo výluky z pojištění ruší 7 % Rakušanů a 9 % Evropanů natolik, že na pojištění rezignují.
Dalšími důvody s již relativně nižším zastoupením jsou:
- žádoucí produkt je k mání jen společně s jiným pojištěním, které už má dotyčný sjednáno;
- dotyčný nepovažuje za pravděpodobné, že při škodě dostane od pojišťovny pojistné plnění;
- rozsah krytí není zcela srozumitelný a jasný;
- neexistuje skutečná možnost volby mezi různými strukturami pojistného.
Mohlo by vás zajímat: Kulatý stůl ke zdravotnímu pojištění cizinců: Ukázka neznalosti a arogance
Důvody malých a středních podniků
Anketa obesílala i malé a střední firmy (segment SME). V jejich případě šlo samozřejmě o jiné druhy pojištění, jež byly považovány za nejdůležitější pro „finanční zdraví jejich podnikání“ – především pojištění přerušení provozu, majetkové pojištění, odpovědnost a právní ochrana.
Seznam možných motivů rezignace na pojištění je v tomto případě o něco kratší než v retailu. V Rakousku dominují mezi SME starosti, že v případě škody firma od pojišťovny nedostane náhradu (22 %) a také pochybnosti o vyváženém poměru nákladů a užitku pojištění (21 %). V rámci celé EU byly tyto úvahy rovněž zastoupeny silně: nedůvěra v pojistné plnění při škodě z 20 % a příliš drahé pojištění vzhledem k riziku dokonce z 25 %.
Limity rozpočtu, výše pojistného, nedostatečný rozsah krytí a neporozumění rozsahu krytí následují v Rakousku shodně podílem po 13 %. Rozpočtové hranice a příliš vysoké pojistné jsou v celé Evropě zastoupeny silněji (16 %, resp. 18 %).
Mohlo by vás zajímat: Nečekaný návrh změny zákona přidává definici úrazu. Jaký bude dopad na klienty?
Potíže při placení pojistného
Další otázka se zaměřila na to, zda respondenti měli v době 3 uplynulých let před konáním ankety někdy potíže s placením pojistného. Toto se týkalo všech účastníků studie. 9 % Rakušanů a 7 % oslovených z EU připustilo, že se jim stalo, že z důvodů nedostatečného budgetu nemohli zaplatit pojistné za mnohá pojištění. 4 % rakouských dotázaných a 5 % respondentů z EU museli pojistné uhradit „na úvěr“. Dalším 4 % Rakušanů se stalo, že jim pojišťovna vypověděla smlouvu pro nevčasné placení pojistného (EU 3 %). V případě malých a středních firem účastníci rovněž uváděli, že vypověděli ve sledovaném tříletém období smlouvu, protože podle nich neopodstatněně vzrostlo pojistné (Rakousko 4 %; EU 7 %).
Komentáře
Přidat komentářJiné důvody v ČR?
Nevím, jak to je v ostatních zemích EU, ale v ČR může být jednou z příčin historicky nasbíraná nedůvěra. Ani nemám na mysli nižší než očekávané plnění při pojistných událostech. Především se jedná o nekalé obchodní praktiky na straně pojišťoven a v poslední době se čím dál tím víc ukazuje, že spousta pojistných smluv je neplatná, a to zejména smlouvy investičního životního pojištění. Když jsem zkusil "test smlouvy" na webu podvedeniklienti.cz a vyzkoušel smlouvy, které máme v rodině, spadla mi brada. Čtyři smlouvy z pěti jsou neplatné.