Willis Towers Watson: Rok 2022 ve znamení rozvíjejících se rizik


			Willis Towers Watson: Rok 2022 ve znamení rozvíjejících se rizik
24.2.2022 Zahraničí, Škody

Klimatická změna, politická rizika nebo kybernetické ataky – nebezpečí označovaná jako „rozvíjející se“ nebo „rostoucí rizika“ dřímají často tiše pod povrchem, dokud nečekaně neudeří v podobě událostí s dalekosáhlými následky, anebo na sebe neupozorní "manifestačním" výskytem v analýzách vývojových trendů…  Německá makléřská společnost Willis Towers Watson Versicherungsmakler GmbH se ve své analýze soustředila na to, jak budou vypadat rizika pro firmy a trh v roce 2022.

V uplynulém roce vzrostl tlak na pojišťovny: pandemie zapříčinila růst rizika insolvence a zatížila pojištění top manažerů D&O. Škody z velké vody a kybernetických útoků vedly rovněž k velkým ztrátám. Pojistitelé tedy musí pečlivě postupovat v oblasti své likvidity i řízení nákladů, protože vysoké ztráty nelze v aktuálních rámcových ekonomických podmínkách snadno vyrovnávat. Také na straně pojistníků v řadách firem došlo ke změně vnímání rizik. V bleskové anketě z léta 2021 připustilo celých 77 % oslovených respondentů odpovědných za risk management, že důležitost pozice jejich oblasti za posledních 12 měsíců doznala posunu nahoru mezi prioritami. A v neposlední řadě se mění samotná rizika, která by bylo dobré pojistit, a to radikálně. Objevují se nová nebezpečí, u nichž se nelze řídit podle historických dat a objektivně podle nich ocenit rizikovost. To jsou „rostoucí rizika“ okolo nás. Jaká vlastně jsou a proč je prevence proti nim stále důležitější?


Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Nastává éra deglobalizace společnosti


Nový svět rizik

Klíčem ke kvalitnímu zabezpečení před riziky hrozícími podniku je transparence a povědomí o nich. Mnoha firmám však chybí jasný obraz, zejména u rizik objevujících se nově. Nemají o nich žádná data a rizikoví manažeři nemohou své konání založit za poznatcích z minulých škodních případů, jak jsou jinak obvykle zvyklí. Každé nové riziko vyžaduje individuální přiblížení, definování potenciálu možných škod a jejich rozsahu.

Nejen z pohledu jednotlivých firem, nýbrž i pro celé odvětví pojišťovnictví je klimatická krize výzvou nadcházejících desetiletí. Světové ekonomické fórum v Davosu definovalo v roce 2020, že 4 z 5 největších globálních rizik mají souvislost s klimatickou změnou. Pouze budou-li experti na risk management a na udržitelnost úzce spolupracovat, mohou si podniky vybudovat adekvátní odolnost proti následkům klimatické krize.


Mohlo by vás zajímat: ČAP k výsledkům roku 2021: Trh meziročně rostl o 4,4 %


Pojistitelé se už nějakou dobu rozhodují, co bude z pohledu udržitelnosti do budoucna pojistitelné, a do jakých rizik mohou jejich společnosti jít. Nezvažují přitom jen vliv jako globální risk manažeři, nýbrž rovněž jako významní investoři kapitálu. Odvětví si už stanovilo pravidla pro „zelené investice“, zcela v duchu rostoucího významu kritérií pro udržitelné podnikání ESG (životní prostředí, sociální oblast a oblast řízení).

Za tohoto předpokladu, že kritéria ESG budou pro podnikání stále důležitější, se musí firmy radikálně a rychle přizpůsobit, aby do budoucna zůstaly pojistitelné. Budou tak například muset mnohem více recyklovat, aby mohly prokázat lepší udržitelnost. Už dnes jsou totiž entity klasické likvidace odpadu a tradiční recyklační průmysl obtížně pojistitelné. A to bude mít dopad na všechny organizace.


Mohlo by vás zajímat: Podcast: Nastává éra deglobalizace celé společnosti


Například nový zákon o dodavatelsko-odběratelských řetězcích v Německu (LkSG) vyžaduje od roku 2023 analýzu rizik vlastního řetězce podniku. Cílem je zabránit porušování lidských práv a pravidel pro ochranu životního prostředí v dodavatelských řetězcích, anebo je alespoň minimalizovat. Tento zákon bude ovlivňovat vedle rizik spojených s udržitelností i top manažerské riziko (D&O) ve firmách. Při posuzování udržitelnosti existuje mnoho škál a odstupňování, která mohou být zpřehledněna jen čistou analýzou rizik. Přitom je nevyhnutelné využít takové nástroje analýzy, které se zaměří skutečně na individuální rizikovou expozici konkrétního podniku.

Kybernetická rizika

Spolu s rostoucím počtem útoků hackerů se pokrytí kybernetických rizik dostává stále více do centra pozornosti. Na základě dosavadních škodních zkušeností však pojišťovny upisují tento druh čím dál více zdrženlivě. Podniky tak stojí před výzvou, aby identifikovaly ta rizika, která mohou mít zdroj ve slabinách IT systémů nebo chybného chování zaměstnanců, a kvantifikovaly jejich následky. Musí stále více a účinněji investovat do prevence, chtějí-li v této oblasti získat pojistné krytí.


Mohlo by vás zajímat: Zajímavost: Sebevražednost v Česku setrvale klesá


K obzvláště kritickým bodům v této oblasti patří z pohledu pojistitelů edukace zaměstnanců, protože ti jsou právě nezamýšleným jednáním největší vstupní branou pro viry i hackery. A home office nyní tento trend ještě posílil. I pro velké mezinárodní společnosti se situace přiostřuje: zjišťování rizik prostřednictvím dotazník a auditů je velmi nákladné s tím rizikem, že na konci s ohledem na výsledek nebude pojistná ochrana poskytnuta. Proto musí firmy začít u kybernetických nebezpečí myslet jinak a komplexně uvažovat, jaké kombinace krytí jsou pro ně smysluplná.

Politická rizika

Politická nestabilita v roce 2021 dále stoupla. A to jak subjektivně vnímaná vyšší riziková expozice, tak i skutečné ztráty v politických turbulencích, jako například v souvislosti s brexitem nebo okolo politických diskusí o covidu v mnoha zemích. Mediální svět se soustředí na několik málo akutních krizových ohnisek, zatímco dlouhodobě trvající rizika zůstávají v pozadí, nicméně tam stále doutnají a mají samozřejmě stále vliv.


Mohlo by vás zajímat: Abeceda pojištění majetku s Pillow: Z jako Základ


Politické nepokoje ve všech částech světa vedou k polarizaci, nerovnosti a zvyšující se chudobě určitého segmentu populace. K tomu ve velké míře přispěla i koronavirová krize. Takový vývoj by měly firmy bedlivě sledovat, aby byly včas adekvátně připravené na případné účinky a následky. Přitom pomáhají digitální rizikové nástroje založené na rozsáhlé databázi. Například instrument VAPOR (Value at Political Risk) umí ocenit náklady na politická rizika v určitých regionech řízených konkrétním právem nebo v rámci celých odvětví.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články