Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a zákon č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů
Zákon o zpracování osobních údajů nahradil plně zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a je reakcí na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 známé jako „GDPR“. Změnový zákon pak provádí navazující změny v dalších zákonech, např. v občanském soudním řádu, soudním řádu správním, zákoně o podnikání na kapitálovém trhu, zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu či v daňovém řádu. Oba uvedené zákony nabyly účinnosti dne 24. dubna 2019.
Mohlo by vás zajímat: Výroční zprava ČAP: Předepsané pojistné členů dosáhlo 137 mld. Kč
Zákon č. 179/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Zákon, který nabyl účinnosti dne 16. července 2019, je reakcí na nařízení, jehož záměrem je upřesnění zákazu diskriminace zakotveného v čl. 20 odst. 2 směrnice 2006/123/ES, o službách na vnitřním trhu, tím, že vymezuje konkrétní situace, v nichž neexistují objektivní důvody pro odmítnutí prodeje zboží, poskytnutí služby ani pro uplatňování odlišných podmínek vůči zákazníkům z jiných členských států, a kdy je tedy takové jednání zakázáno.
Zákon č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní
Zákon přinesl s účinností od 31. prosince 2019 zrušení daňové uznatelnosti účetních technických rezerv. Počínaje rokem 2020 jsou tak daňově uznatelné pouze rezervy vytvořené podle Solventnosti II. V rámci této změny došlo k jednorázovému zdanění rozdílu mezi těmito rezervami.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Houmofisová“ sociální abstinence
Další právní předpisy a významné legislativní návrhy s dopadem do pojišťovnictví
V roce 2019 byly ve Sbírce zákonů publikovány tyto právní předpisy:
- Vyhláška č. 296/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.
- Zákon č. 307/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
- Nařízení vlády č. 321/2018 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů.
- Zákon č. 5/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku.
- Zákon č. 74/2019 Sb., o úpravě některých vztahů v souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z EU.
- Zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony.
- Nařízení vlády č. 91/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být sražena povinnému z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení (nařízení o nezabavitelných částkách).
- Zákon č. 99/2019 Sb., o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
- Vyhláška č. 150/2019 Sb., o hlášení bezpečnostních a provozních rizik v oblasti platebního styku.
- Zákon č. 165/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
- Nařízení vlády č. 184/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje se odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují se některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřeneckých fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění nařízení vlády č. 434/2017 Sb.
Mohlo by vás zajímat: Evropští pojistitelé v době pandemie: Jaké jsou dopady?
Dále se podívejme na významné legislativní návrhy s dopadem na pojišťovnictví projednávané roku 2019, u nichž nebyl v roce 2019 dokončen legislativní proces.
Návrh novely exekučního řádu (teritorialita exekutorů) (sněmovní tisk 295)
V říjnu 2018 předložila skupina poslanců návrh novely exekučního řádu, který cílí na zavedení institutu teritoriality exekutorů do českého právního řádu. ČAP s navrženou koncepcí zásadně nesouhlasí, neboť je přesvědčena, že nepovede k zamýšlenému cíli, ale naopak jen významně zhorší postavení oprávněných věřitelů. V tomto smyslu také uplatnila své připomínky.
Návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád (sněmovní tisk 320)
Poslanecký návrh, který byl rozeslán do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR již v roce 2018, si klade za cíl posílit procesní postavení správních orgánů, které rozhodují v soukromoprávních věcech, v navazujícím řízení před soudem podle části V tohoto zákona tím, že je činí řádnými účastníky takového řízení.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu (sněmovní tisk 398)
Návrhem se upravuje oblast distribuce v oblasti kapitálového trhu; další dílčí úpravy se týkají i zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byl návrh schválen ve znění pozměňovacího návrhu k § 4 (flotilové pojištění) zachovávajícího současné možnosti poskytování flotilového pojištění na trhu zejména u produktů bank.
Mohlo by vás zajímat: Tahle země je pro starý!
Návrh novely zákona o bankách (sněmovní tisk 554)
V rámci projednávání návrhu novely v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byl načten a následně ve třetím čtení (4. prosince 2019) schválen pozměňovací návrh, který umožnil provozování agendového informačního systému pro systémový přístup pojišťoven a ČKP k datům ze základních registrů právě prostřednictvím ČKP a/nebo pojišťoven.
Návrh zákona o lobbování a změnového zákona (sněmovní tisk 565 a 566)
Již v roce 2018 byl rozeslán do mezirezortního připomínkového řízení návrh zákona o lobbování a doprovodného zákona, jejichž cílem je upravit podmínky lobbování cestou zavedení definice lobbování, lobbisty a lobbované osoby tak, aby byl zahrnut co nejširší okruh osob, které ovlivňují legislativní proces. Hlavním nástrojem má být zavedení registru transparentnosti jako informačního systému veřejné správy, v němž budou evidováni jak lobbisté, tak lobbovaní. Rovněž zavádí celou řadu dalších povinností pro lobbisty a lobované. ČAP se zapojila do legislativního procesu s požadavky na změny, které mají zvýšit pozitivní přínos zákona za současného odstranění nadbytečného administrativního zatížení povinných osob.
Mohlo by vás zajímat: Poslanci chtějí prodloužit termín pro složení nových pojišťovacích zkoušek
Návrh zákona o hromadném řízení (sněmovní tisk 775)
Návrh zákona cílí na zavedení komplexní a ucelené právní úpravy procesního nástroje, který umožní společné vymáhání stejných či obdobných nároků v jediném soudním řízení. ČAP se účastní legislativního procesu ve snaze prosadit vynětí principu opt-out a omezit byznysový charakter návrhu. Zároveň se jeví jako logické vyčkat s přípravou takové právní úpravy na dobu, kdy bude známa konečná podoba evropské směrnice o hromadných žalobách.
Návrh novely AML zákona (sněmovní tisk 909) a návrh zákona o evidenci skutečných majitelů (sněmovní tisk 8)
Návrh novely AML zákona transponuje tzv. „5. AML směrnici“, která měla být do českého právního řádu implementována do 10. ledna 2020. Ruku v ruce s touto novelou jde legislativním procesem rovněž navazující návrh nového zákona o evidenci skutečných majitelů. I přes výše uvedený implementační termín nebyl legislativní proces těchto návrhů do konce roku 2019 ještě ani zdaleka ukončen. ČAP se aktivně zapojila do připomínkových řízení k oběma návrhům, zpracovala rozsáhlá stanoviska a zúčastnila se jednání k vypořádání připomínek, kde usilovně prosazovala úpravy odstraňující identifikované problémy.
Komentáře
Přidat komentář