ČNB: polovina všech stížností směřuje na oblast pojišťovnictví

Obecně roste počet stížností na pojišťovací zprostředkovatele. Současná právní úprava pojišťovacích zprostředkovatelů není dostatečně právně účinná. „Nemůžeme aplikovat dostatečné sankce, existuje nesoulad mezi právní úpravou pro pojišťovací zprostředkovatele a pro oblast kapitálových trhů. Máme praktické zkušenosti s ukládáním konkrétních sankcí konkrétním zprostředkovatelům i pokud jde o argumentaci ve vztahu k rozkladové komisi pro jednání bankovní rady. Někdy je s tím hodně práce,“ konstatovala Silberová.

Nejčastější důvody stížností

Mezi nejčastější příčiny stížností patří nízké odkupné. Klienti nejsou seznámeni s nevýhodností předčasné výpovědi pojistné smlouvy.

„My se potom setkáváme se stížnostmi ve stylu: pomozte nám najít naše ztracené peníze, okradli nás, tak s tím něco učiňte! Rovněž dochází k nepochopení produktu investičního životního pojištění. Klienti často nevědí, že nesou investiční riziko vývoje podkladového aktiva. V řadě případů jsou nemile překvapeni výsledky finančního zhodnocení svých investic. Právě v době finanční krize se ukázalo, že výnosnost těchto investic je prakticky nulová nebo dokonce záporná. Často jde o záměrně klamavé informování klienta o pojistném produktu i o podmínkách soukromého pojištění. V této souvislosti jde i o nedostatečné zaznamenání potřeb klienta o sjednaném pojištění. Klienti mnohdy nemají srozumitelné informace, jak o pojistných produktech, tak o všech podmínkách a rizicích. Když mám možnost srovnání s bankovním sektorem, tak v pojišťovnictví je co produkt, to unikát. I když se produkt stejně jmenuje, v rámci jednotlivých pojišťoven nejde o žádnou standardizaci. I pro nás je složité udělat jednoznačný závěr, abychom mohli vydat jednotné doporučení. O to hůř je na tom laický klient, který není zasvěcen do finanční matematiky, nebo finančních investic,“ uzavřela Silberová.

Aktuální problémy, které dohled odhalil 

Finanční krize ukázala, že je nezbytná suverenita dceřiné instituce. Je důležitá pro zajištění konečných rozhodovacích pravomocí a odpovědnosti na úrovni představenstva dceřiné společnosti tak, aby solventnost byla nezávislá na příslibech ze skupiny.

"V rámci finanční krize se jasně ukázalo, že tato finanční nezávislost existuje. Novináři často hledali nějakou atraktivní informaci a my jsme je mohli uklidnit – tato finanční instituce je finančně nezávislá, je dostatečně stabilní a tím pádem její stabilita v České republice není ohrožena. To, myslím si, přispělo k uklidnění atmosféry u nás, protože laická veřejnost byla touto atmosférou významně zasažena. Z hlediska výkonu dohledu hodnotíme negativně, když je dceřiná společnost řízena jako pobočka. Nesmí totiž vznikat takový ten „kočkopes“. Podobu pobočky kritizujeme i při kontrole na místě. Dáváme najevo, že se nám tahle situace nelíbí. A očekáváme zlepšení. Na finančních institucích žádáme nápravu tohoto nežádoucího stavu. Vždy upozorňujeme na odpovědnost představenstva za vývoj společnosti, protože podle našeho obchpodního zákoníku nese odpovědnost představenstvo a dozorčí rada té příslušené dcery, která u nás působí," zhodnotila Silberová.

Problematika Solvency 2  

Dochází k volnější regulatorní úpravě proti stávajícímu stavu. S tím ale přicházejí sofistikovanější metody kvantifikace rizik a solventnostních požadavků. Rostou nároky na vnitřní procesy, odbornou kvalifikaci příslušných pracovníků pojišťoven - ať už se to týká risk managementu nebo u interního auditu funkce compliance.

Odpovědnost managementu za obezřetné řízení pojišťoven výrazně stoupá. O řadě věcí si budou  manažeři primárně rozhodovat sami a nebudou mít žádná omezení z hlediska regulace. Měli by následovat svoje vlastní interní procesy a postupy, jak příslušná rizika řídit.

Záměry dohledu

Současné uspořádání dohledu se velmi dobře osvědčilo. Existuje prostor pro zlepšení a posun dohledových aktivit. Podle Silberové je snaha rozšířit obousměrnou komunikaci mezi ČNB a pojišťovnami, zvýšit informovanost o směřování jednotlivých subjektů vyjasnit si očekávání jak z hlediska ČNB, tak jednotlivých pojišťoven.

Pojišťovny byly informovány o podobě řídícího a kontrolního systému a dostaly nabídku tento systém konzultovat. To se v praxi děje.

„Chceme se věnovat rizikově zaměřenému dohledu. Chceme hodnotit rizikový profil každého dohlíženého subjektu. Přizpůsobíme tomu výkon dohledu. Hodnotit budeme adekvátnost technických rezerv a kvalitu finančního umístění. Důkazem je, že jsme nakoupili SW pro aktuáry,“ uzavřela Silberová.

Dagmar Šístková