Po více než čtyřech letech války přichází JPMorgan s analýzou, která působí chladně, realisticky a v některých pasážích až nepříjemně otevřeně. Neřeší, kdo je morálním vítězem konfliktu. Nespekuluje nad tím, kdo jednou zvedne nad hlavou symbolický pohár vítězů. Místo toho se snaží popsat něco mnohem podstatnějšího, jak bude vypadat Evropa a svět po válce a kdo nakonec zaplatí účet za její dlouhé pokračování.
A právě v tom je celý dokument mimořádně zajímavý. Konflikt na Ukrajině už totiž dávno není jen válkou o Donbas nebo Krym. Postupně se proměnil v test odolnosti západních ekonomik, výrobních kapacit, energetické stability i politické vůle demokratických zemí vydržet dlouhodobý konflikt bez jasného konce. Ještě před rokem přitom JPMorgan předpokládala, že Ukrajina může postupně sklouznout zpět do ruské sféry vlivu podobně jako Gruzie po válce v roce 2008. Nový report ale ukazuje výrazný posun. Evropa podle banky převzala mnohem aktivnější roli, výrazně zvýšila vojenskou i finanční podporu Kyjeva a současně se začínají rýsovat konkrétnější bezpečnostní závazky ze strany Západu.
Mohlo by vás zajímat: ČAP k 1Q 2026: Celkové předepsané pojistné dosáhlo objemu 62,1 mld. Kč
Právě proto JPMorgan mění svůj hlavní scénář. Za nejpravděpodobnější dnes považuje takzvaný „finský model“. Tedy situaci, kdy Ukrajina sice přijde o část území, ale zachová si suverenitu, demokratické instituce, vlastní armádu i dlouhodobou orientaci na Evropskou unii. Členství v NATO by ovšem zůstalo minimálně v nejbližších letech mimo realitu. Celá analýza přitom používá mimořádně „syrový“ jazyk. Hovoří o tom, že Kyjev může být nucen přijmout „nespravedlivý, ale trvalý mír“. Ne ideální řešení, ne spravedlivý konec války, ale stav, který zabrání úplnému vyčerpání země a umožní jí dlouhodobě přežít.
Válka se přesouvá z fronty do továren
Podle JPMorgan už přitom válka pravděpodobně nemůže přinést rozhodující vojenský průlom. Rusko za poslední rok získalo pouze asi 0,8 procenta ukrajinského území, a to za cenu přibližně 35 tisíc ztrát měsíčně. Fronta se podle autorů proměnila v obrovsky nákladnou opotřebovací válku, kde už nerozhodují dramatické tankové ofenzivy ani rychlé průlomy, ale schopnost financovat stát, vyrábět munici, opravovat energetickou infrastrukturu a udržet politickou podporu veřejnosti.
Válka se tak stále více přesouvá z bojiště do továren, státních rozpočtů, elektrických sítí, zbrojních linek a diplomatických jednání. A právě tady začíná být situace pro Kyjev mimořádně složitá. Ukrajina totiž podle JPMorgan naráží především na čas, peníze a výrobní limity Západu. Rozpočtový deficit země má letos dosáhnout přibližně 50 miliard dolarů a fungování státu je prakticky závislé na zahraniční pomoci. Evropa sice převzala roli hlavního finančního pilíře Ukrajiny, současně ale začíná být stále viditelnější, jak křehká je evropská jednota. Politické změny, sílící populismus nebo únava veřejnosti mohou celou podporu výrazně zkomplikovat. A problémem nejsou jen peníze.
Velkou roli v tom hraje i konflikt na Blízkém východě. JPMorgan upozorňuje, že válka s Íránem dramaticky zatěžuje zásoby protivzdušné obrany. Ukrajina podle reportu během čtyř let obdržela asi 600 střel Patriot, zatímco během prvních tří dnů konfliktu s Íránem jich bylo vystřeleno kolem 800.
Mohlo by vás zajímat: Aleš Michl: Rok nízké inflace a technologické proměny
Právě tato „matematika munice“ může v příštích měsících výrazně proměnit situaci na frontě. Ne proto, že by Rusko náhle získalo drtivou převahu, ale proto, že Západ nemusí být schopen dlouhodobě zásobovat více krizových oblastí současně. V určité chvíli totiž začíná rozhodovat prostý průmyslový výkon. Kolik raket je možné vyrobit. Kolik systémů opravit. Kolik munice dodat. A jak dlouho jsou západní rozpočty ochotné takový konflikt financovat.
Zajímavě působí také pasáže věnované ruské ekonomice. JPMorgan připouští, že Moskva čelí vysoké inflaci, nedostatku pracovních sil a stále větší závislosti ekonomiky na válečném průmyslu. Přesto ale tvrdí, že čas momentálně hraje spíše pro Kreml. Vyšší ceny ropy a částečné zmírnění některých sankčních tlaků totiž Rusku pomáhají stabilizovat příjmy. Kreml navíc podle analytiků sází na to, že západní společnost postupně unaví délka konfliktu, vysoké náklady i množství dalších geopolitických krizí, které se začínají překrývat. Jinými slovy, Moskva podle všeho věří, že Západ začne být dříve unavený než Rusko samotné. Podle JPMorgan chce Vladimir Putin uzavřít dohodu ještě za současné americké administrativy, kterou vnímá jako relativně ochotnou tlačit Kyjev ke kompromisům.
Analýza pracuje s pěti možnými scénáři dalšího vývoje. Nejoptimističtější variantou je „Jižní Korea“, tedy silné bezpečnostní garance Spojených států, dlouhodobá vojenská ochrana a rychlá ekonomická obnova. Této možnosti ale JPMorgan přisuzuje pouze pětiprocentní pravděpodobnost. Druhým scénářem je „Izrael“, v němž by se Ukrajina proměnila ve velmi silně vyzbrojený stát s trvalou podporou USA, ale bez přímé ochrany NATO. Za nejpravděpodobnější ovšem banka považuje právě „Finsko“, tedy bolestivý kompromis, kdy část území zůstane pod ruskou kontrolou, ale Ukrajina si zachová stát, armádu i evropskou orientaci.
Mohlo by vás zajímat: Sam Altman kreslí nový svět AI. Pojišťovnictví by mělo zbystřit
Nový svět, ve kterém bude geopolitika dražší
Celý report je ale zajímavý ještě z jednoho důvodu. JPMorgan totiž nevnímá válku jen jako bezpečnostní problém. Ve skutečnosti popisuje začátek nové éry, ve které se geopolitické napětí stává trvalou součástí ekonomiky. Ještě před několika lety bylo geopolitické riziko často vnímáno jako něco vzdáleného. Jako problém států, armád nebo diplomatů. Dnes se ale stále více propisuje do cen energií, dopravy, kybernetické bezpečnosti, dodavatelských řetězců i do samotného oceňování firem a rizik.
Obrovským tématem bude také poválečná obnova Ukrajiny. Její náklady JPMorgan odhaduje na téměř 600 miliard dolarů během příští dekády. Pro evropský finanční sektor tak může vzniknout paradoxní situace. Na jedné straně enormní geopolitické riziko, na druhé jedna z největších investičních příležitostí současné generace. A možná právě tady leží nejdůležitější pointa celé analýzy.
JPMorgan totiž ve skutečnosti nehledá odpověď na otázku, kdo válku vyhraje. Mnohem více se snaží odhadnout, jak bude vypadat svět po ní. A z textu je velmi dobře cítit jedna věc: svět po této válce bude dražší, nervóznější a opatrnější. Možná právě proto působí celý report tak silně. Velmi přesně ukazuje, jak hluboko už geopolitika pronikla do ekonomiky, byznysu i každodenního fungování států.
Komentáře
Přidat komentář