Životní pojištění – klienti spoří a nezabezpečují rizika

11.11.2010 Pojistný trh

Trh ŽP rostl o něco pomaleji než ve 2. čtvrtletí (o 19 % oproti 21,5 %), ale výrazněji než v 1. čtvrtletí (o 17,5 %), když celkový objem pojistného přesáhl 50 miliard. Růstu bylo dosaženo i po započtení vlivu inflace (o 17,9 %).

Tahounem ŽP zůstávají stále bankopojišťovny, které vesměs (s výjimkou ING) posilovaly meziročně svoji pozici. Pokračuje tak trend z předchozích období a stále se potvrzuje výhoda bankovního kanálu pro prodej produktů ŽP.

V posledních letech je ŽP prezentováno především jako forma spoření. Klienty tak zajímá hlavně zhodnocení vložených prostředků. V souvislosti s hospodářskými problémy pak začali dávat přednost produktům s garantovaným zhodnocením. Pojišťovny na to reagovaly tím, že rozšířili nabídku především jednorázově placených produktů s rizikovou složkou spíše symbolickou (aby to bylo stále ještě pojištění) a s důrazem na výši zhodnocení.

S těmito produkty slaví u klientů úspěch. V této souvislosti není ovšem bez zajímavosti skutečnost, že tyto produkty jsou často sice prezentovány jako produkty se „zaručeným“ zhodnocením, ale nejedná se vždy o garantované zhodnocení pomocí technické úrokové míry ve smyslu § 12 odstavce (3) vyhlášky ČNB číslo 434 z roku 2009. Investiční riziko tedy stále nese pojistník. Orientace především na relativně vysoké zhodnocení není vždy ani v zájmu klientů. V případě nenadále události na jejich zdraví nebo životě nejsou totiž dostatečně zajištěni, což může pro řadu z nich znamenat velmi závažný problém. To platí především pro klienty, u kterých je rozdíl mezi případnou sociální pomocí státu a původním příjmem vysoký.

Růst ŽP byl způsoben výrazným růstem jednorázově placených pojištění. Pro jeho úspěšné sjednání je rozhodující určit okamžik, kdy je klientovi nabídka předkládaná. A tento okamžik neumí nikdo vystihnout lépe než právě bankopojišťovna prostřednictvím „své“ banky. Ostatní pojišťovny jsou na tom v tomto ohledu výrazně hůř. Podíl jednorázového pojistného na celkovém pojistném je ovšem nepřiměřeně vysoký a není do budoucna dlouhodobě udržitelný (téměř 39 %).

Současný prudký růst bude tak v budoucnosti vystřídán propadem, třebaže nemusí být podobně rychlý. Otázkou zůstává, kdy k němu dojde. Z tohoto pohledu se jako největší kandidáti na budoucí ztrátu pozic jeví v současnosti nejrychleji rostoucí pojišťovny – Komerční pojišťovna (ta asi nejvíce vzhledem k tomu, že její pojistné je tvořeno jednorázy z 92 %), ČSOB Pojišťovna a Pojišťovna ČS. ČPP, která má také vysoký podíl jednorázového pojistného, se daří tento poměr snižovat.

„Jedničkou“ na trhu ŽP zůstává přes velký propad Česká pojišťovna (pokles o téměř 620 miliónu, což je 6 % a ztráta podílu 5,2% b.). Té se po poměrně strmém sestupu podařilo v letech 2008 a 2009 situaci stabilizovat, ovšem nyní došlo k jeho opětovnému zintenzivnění. Na druhé místo je již od počátku tohoto roku Komerční pojišťovna s velmi vysokým růstem (meziročně o téměř 4 miliardy, což je 133 % více a zvýšení podílu o 6,8% b). Komerční pojišťovna vděčí za tento obrovský posun především jednorázovému pojistnému, a proto lze očekávat, že svoje pozice neudrží dlouhodobě. Meziročně sice roste, ale v porovnání s předchozími čtvrtletími podíl na trhu ztrácí (16,5 % - 15,1 % - 13,9 %).

Otázkou je, jestli udrží pozici „dvojky“ trhu i na konci roku. Velmi rychle se jí totiž přibližuje nyní třetí Pojišťovna ČS. Ta po poklesu v roce 2009 trend obrátila a meziročně opět výrazně rostla (o 2,2 miliardy, což je téměř 56 % a zvýšení podílu na trhu o 2,9% b). Ztráta na druhou Komerční pojišťovnu se tak průběžně snižuje (4,6% b – 2,9% b – 1,5% b). Kooperativa se již v 1. čtvrtletí propadla až na čtvrté místo a tuto pozici si stále drží (růst pojistného o 230 miliónů, což je o 4,1 %, ale snížení podílu o 1,4% b).

Po 2. čtvrtletí se Kooperativě velmi přiblížila ČSOB Pojišťovna a bylo docela možné, že se před ní i dostane, ovšem to se nakonec nestalo. ČSOB Pojišťovna sice meziročně rostla (růst o 740 miliónů, což je 18,4 % a nepatrná ztráta podílu menší než 0,1% b), ale v porovnání s předchozím čtvrtletím ztratila podíl na trhu (o 0,9% b). Podíl menších pojišťoven se dlouhodobě pohybuje kolem 10%. Z této skupiny zaznamenaly nejvýraznější růst pojišťovny AEGON a Wüstenrot.

Skupina VIG udržela vyšší tržní podíl než má skupina PPF a potvrdila tak vývoj od konce roku 2009, kdy jej získala poprvé. Rozdíl mezi oběma skupinami se opět o něco zvýšil – z 0,1% b na konci roku 2009, přes 1,2% b po 1. čtvrtletí a 2,4% b po 2. čtvrtletí až na stávajících 2,8% b. Tento vývoj jsme předpokládali již v minulých analýzách. Hlavní příčinou je absence bankovního kanálu ve skupině PPF. Lze tedy odhadovat, že tento trend bude pokračovat a vzájemný odstup se bude zvětšovat do doby, než dojde ke zpomalení u jednorázového pojistného. Skupina VIG rostla o něco rychleji než trh, PPF výrazně zaostávala.