Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Covid-19 změnil cestovatelskou mapu světa. Četná restriktivní opatření snížila počet mezinárodních příjezdů o tři čtvrtiny a pokles příjmů dosáhl celosvětově 1,3 bilionu dolarů. Citelné ztráty čekají ekonomiku cestovního ruchu také v České republice. Pro srovnání: ekonomická recese v letech 2008–2010 snížila zisky plynoucí z výdajů návštěvníků až o šestinu. V českých hotelech a penzionech se tehdy ubytovalo o desetinu méně hostů, kteří zároveň zkracovali délku pobytu. Výrazně také ubylo jednodenních výletů za účelem turistiky a trávení volného času, ale i služebních cest.
Mohlo by vás zajímat: Tři druhy pojišťoven z pohledu pojištění osob (2. díl)
Zlatý věk cestovního ruchu
V roce 2019 celkový objem výdajů za cestovní ruch u nás dosáhl 308 mld. Kč, meziročně o 3,5 % více. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. Výše útrat zároveň dosáhla nejvyšší hodnoty od začátku sledování v roce 2003.Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil více než 57 %, tj. 176,9 mld. Kč. Zbývajících 43 % finančních prostředků (131,4 mld. Kč) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu.
Míra poptávky se odráží ve významu cestovního ruchu pro českou ekonomiku. Hrubá přidaná hodnota v tomto sektoru činila v roce 2019 celkem 143 mld. Kč, přičemž tři čtvrtiny z toho připadly na odvětví vysoce charakteristická pro cestovní ruch (gastronomie, ubytování, doprava či cestovní kanceláře). Pozitivně lze hodnotit také vliv na platební bilanci státu, rozvoj malého a středního podnikání, podporu investičních aktivit nebo příliv financí do rozpočtů měst a obcí.
Mohlo by vás zajímat: Katastrofy ve světě v roce 2020. Kde se staly největší škody?
Sebere virus lidem práci?
Před krizí zaměstnával cestovní ruch v Česku téměř 240 tisíc osob. Zaměstnanci tvořili 83 % a podnikající sebezaměstnané osoby zbylých 17 %. Počet lidí pracujících v turismu se přitom od roku 2014 kontinuálně zvyšoval a podíl na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství tvořil 4,4 % (v případě zaměstnanců 4,3 % a u sebezaměstnaných osob 5,4 %). Bylo to více než v zemědělství, lesnictví a rybářství, ale naopak méně než v sektoru vzdělávání či zdravotní a sociální péče. Ve stravovacích a pohostinských zařízeních na-šlo díky cestovnímu ruchu uplatnění téměř 70 tisíc osob, v ubytovacích službách 42 tisíc. S cestováním bylo úzce svázáno také na 30 tisíc pozic v činnostech souvisejících s poskytováním služeb osobní dopravy.
Rok 2020 dramaticky otřásl pracovním trhem, což pro řadu lidí znamenalo ztrátu zaměstnání v důsledku snížené poptávky a nižšího počtu návštěvníků. Řada pozic zároveň visí nad propastí dalšího propouštění, nepodaří-li se rychle vrátit turisty do českých restaurací či hotelových pokojů. Ohroženy jsou rovněž tisíce pracovních míst v cestovních kancelářích a agenturách, průvodcovských či kulturních službách nebo sportovních činnostech. Nedostatek turistů se odráží i v navazujících odvětvích, například výrobě map, suvenýrů nebo upomínkových předmětů, v maloobchodě nebo činnostech v oblasti nemovitostí. Vlivem multiplikačních efektů je podle odhadů Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) celosvětově ohroženo 100 až 120 milionů pracovních míst, pokud nedojde ke zlepšení situace.
Víra v domácí turistiku
Nadějí by v nadcházející sezoně mělo být oživení a zotavení domácího cestovního ruchu, jako tomu bylo v loňském létě. Čeští turisté tuzemsko vzali útokem, logicky i díky omezenějším možnostem trávení své dovolené v zahraničí. Hromadná ubytovací zařízení zaznamenala v červenci a srpnu meziročně o pětinu více domácích hostů, počet přenocování rezidentů během letních prázdnin oproti roku 2019 vzrostl o 18,6 %. Rekordní návštěvnost hlásila i řada památek, zoologických zahrad, aquaparků a dalších turistických cílů. V podobné zotavení sektoru alespoň pomocí domácí poptávky doufá většina turistických destinací v Evropě i mimo ni.
Mohlo by vás zajímat: Němečtí pojistitelé žádají státní příplatek k pojištění pro případ sucha
V každém případě se to neobjede bez určitých změn v chování návštěvníků, kteří budou mnohem citlivěji vnímat především zdravotní rizika. Ve hře je implementace důkladnějších bezpečnostních opatření – povinné testování před každou cestou, zavádění zdravotních či očkovacích pasů pro turisty, digitální trasování apod. Některá z těchto opatření by se mohla stát součástí cestování už v nadcházející turistické sezoně.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Zdeněk Lejsek
Oddělení statistiky cestovního ruchu
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář