Dopady
EU dala Chorvatsku zelenou, což zemi umožní vstoupit v roce 2023 do eurozóny. Poslední hlasování chorvatského parlamentu o zavedení eura jen podtrhlo širokou politickou podporu a odhodlání tohoto cíle pro rok 2023 dosáhnout. Nejprve ale bylo potřeba řešit klíčový problém cenové stability, jemuž brání vysoká inflace způsobená vysokými cenami potravin a energií. V dubnu inflace na roční bázi dosáhla rekordních 9,4 %, zatímco inflace v EU byla jen 7,4 %. Vláda proto snížila DPH na energie a potravinářské produkty, omezila ceny energií a zpřísnila svou měnovou politiku. Podle květnových odhadů MMF by měla být letošní průměrná inflace Chorvatska 5,9 %, tedy stále mírně nad inflací očekávanou v eurozóně (5,3 %). Je přitom možné, že inflace do konce roku ještě poroste. Ohledně zavedení eura v příštím roce proto přetrvávala určitá nejistota. Evropská komise a Evropská centrální banka nicméně ve svém hodnocení projevily k této situaci pochopení, protože krize cen energií a potravin není specifická pouze pro Chorvatsko, ale stala se globálním problémem.
Mohlo by vás zajímat: Jak si vedlo pojišťovnictví v prvním čtvrtletí na Balkáně?
Kromě inflace Chorvatsko plní i další konvergenční kritéria: udržitelné veřejné finance (fiskální deficit a veřejný dluh by letos měly být pod 3 % a pod 80 % HDP), stabilní směnný kurz kuny vůči euru (od vstupu Chorvatska do Evropského mechanismu směnných kurzů II (ERM II) v roce 2020) a konvergence dlouhodobých úrokových sazeb.
Vzhledem k vysoké závislosti Chorvatska na cestovním ruchu, kdy turisté přijíždějí především z okolních zemí EU, bude euro jakožto zákonné platidlo velkým přínosem. Využití eura je přitom v Chorvatsku kromě cestovního ruchu již velmi rozšířené i v bankovním sektoru nebo v denominaci zahraničního dluhu. Zavedení eura by proto mělo být pozitivním faktorem při zvyšování likvidity Chorvatska, mělo by zvýšit atraktivitu investic a pozitivně působit při snižování úrokových sazeb. Tyto výhody budou velmi vítané. Ekonomiku totiž silně postihla pandemie, zejména v souvislosti s obrovskou globální krizí cestovního ruchu. Po poklesu reálného HDP o 8,6 % v roce 2020 se ekonomika v následujícím roce odrazila o 10,4 %, částečně právě díky silnému oživení cestovního ruchu.
Mohlo by vás zajímat: Změna přístupu ČNB k poskytování odpovědí na odborné dotazy
Pozitivní vyhlídky na letošní turistickou sezónu podporuje konec omezení v souvislosti s covid-19 a růst HDP by mohl zrychlit o 2,7 %. Toto číslo zahrnuje i důsledky války na Ukrajině – tedy zejména vysoké ceny komodit, které ovlivňují důvěru spotřebitelů a ceny výrobků v Chorvatsku. Konflikt však může mít také negativní dopad na plánování dovolených, a to kvůli vyšším životním nákladům v celé Evropě, bezpečnostnímu rozměru (Chorvatsko je od Ukrajiny vzdáleno méně než 1000 km) a riziku šíření konfliktu. Hospodářskou výkonnost Chorvatska v nadcházejícím období navíc ovlivňují přetrvávající narušení v dodavatelském řetězci a nyní i riziko recese v rámci EU. Výhled tudíž ovlivní slabší domácí i zahraniční poptávka. To by také mohlo udržet běžný účet v mírném deficitu, zejména díky vyšším nákladům na dovoz, protože Chorvatsko je čistým dovozcem pohonných hmot.
Mohlo by vás zajímat: UNIQA pojišťovna v prvním čtvrtletí posílila hlavně v životním pojištění
V roce 2023 by se pak běžný účet měl vrátit do přebytku. Tato prognóza bude zásadně záviset na cestovním ruchu, protože ten před pandemií představoval více než 30 % z celkových příjmů běžného účtu. V blízké budoucnosti lze očekávat, že se ratingy rizika společnosti Credendo nezmění. Při pohledu do budoucna jsou zde dokonce faktory, které rizika ještě mírní – nad očekávání silná turistická sezóna, zavedení eura v roce 2023 a širší využití fondů EU.
Komentáře
Přidat komentář