Ve druhém čtvrtletí 2020 spotřebitelské ceny vzrostly o 3,1 %, k čemuž přispěla především svižná jádrová inflace a růst cen potravin. Ten byl dán silnou spotřebitelskou poptávkou, omezením mezinárodní dopravy kvůli koronavirové nákaze a nedostatkem pracovníků v zemědělství v Evropě. Vysoká byla také dynamika regulovaných cen.
Do konce letošního roku inflace setrvá nad 3 %. Výpadek příjmů firem v období koronavirové pandemie a růst jejich nákladů bude totiž působit ve směru pokračujícího zvyšování cen, a to i přes hluboký pokles poptávky a celkové ekonomické aktivity.
K výraznějšímu snížení inflace dojde až začátkem příštího roku v návaznosti na zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilující kurz a zchlazení trhu práce. Z hlediska struktury k tomu přispěje jádrová inflace, a především ceny potravin. Sníží se také dynamika regulovaných cen díky zvolnění růstu cen elektrické energie.
Naopak propad cen pohonných hmot plynoucí z předchozího kolapsu světových cen ropy odezní. Na horizontu měnové politiky se inflace sníží k cíli a v jeho v blízkosti setrvá i v roce 2022. Měnověpolitická inflace se bude oproti celkové inflaci nacházet lehce níže vlivem v souhrnu mírně kladných primárních dopadů změn nepřímých daní (Graf I.2).
Hrubý domácí produkt se letos strmě propadne vlivem koronavirové nákazy, v příštím roce jeho růst oživí (Graf I.3). Během jarních měsíců byla část české ekonomiky odstavena kvůli opatřením proti šíření nákazy koronavirem.
Přestože karanténní omezení byla již téměř zcela uvolněna, budou v následujících měsících nepříznivě působit snížená zahraniční poptávka, výrazný nárůst nezaměstnanosti a celkově zhoršené vnímání ekonomické situace ze strany českých firem i domácností.
V letošním roce HDP klesne v úhrnu zhruba o 8 %, v příštím roce se vrátí k růstu. Výkon ekonomiky však dosáhne předpandemické úrovně až na konci roku 2022. Za poklesem HDP v letošním roce bude stát zejména propad soukromých investic.
Jejich zotavování bude totiž tlumeno hlubokým útlumem zahraniční poptávky spojeným s výrazně zhoršeným globálním ekonomickým sentimentem. Silný pokles ze stejných důvodů zasáhne také exportní výkonnost českých podniků, což se promítne do záporného příspěvku čistého vývozu k dynamice HDP.
Negativní dopady koronavirové pandemie naopak zmírňuje zrychlený růst spotřeby vlády doplněný o stabilizační rozpočtová opatření, která podporují zejména spotřebu domácností. Dynamika mezd se letos výrazně sníží, a to především v tržních odvětvích. V roce 2021 se s odezníváním dopadů pandemie mzdová dynamika oživí.
Kurz bude na celém horizontu prognózy pozvolna posilovat (Graf I.4). Prognóza kurzu pro třetí čtvrtletí 2020 je nastavena na hodnotě 26,7 CZK/EUR. Odráží tak jeho zpevnění na konci května vlivem obratu ve vývoji globálního sentimentu v souvislosti s uvolňováním karanténních opatření v Evropě i v ČR.
Relativně umírněný vývoj pandemie v domácí ekonomice i v Evropě pak umožní další pozvolné posilování kurzu na prognóze (k 26 CZK/EUR na konci roku 2022). Bude k tomu docházet vlivem obnovení růstu zahraniční poptávky a návazně i domácí ekonomické aktivity, a to na pozadí pokračující reálné konvergence české ekonomiky.
S prognózou je konzistentní stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst (Graf I.5). Po výrazném poklesu tržních úrokových sazeb 3M PRIBOR v první polovině letošního roku, který odrážel reakci ČNB na negativní dopady koronavirové pandemie, zůstanou sazby po několik čtvrtletí stabilní.
Od druhé poloviny roku 2021 prognóza naznačuje postupný nárůst tržních úrokových sazeb v návaznosti na zotavování domácí ekonomické aktivity, a to v podmínkách stabilizace inflace u cíle.Bankovní rada ČNB na srpnovém měnovém jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy jako výrazná, avšak celkově nevychýlená ani jedním směrem. Rizikem zůstává vývoj pandemie a případné opětovné zavádění karanténních opatření.
K nejistotám prognózy však patří i rychlost zotavování evropské a tuzemské ekonomiky po uvolnění karanténních opatření z první vlny pandemie. Protiinflačním rizikem může být aktuální vývoj měnového kurzu. Naopak podpora domácí ekonomiky ze strany fiskální politiky může být v příštích letech výraznější, než předpokládá prognóza. Specifickou domácí nejistotou je skladba nabídkových a poptávkových faktorů, které stály za překvapivě rychlým růstem spotřebitelských cen v posledních měsících.
Komentáře
Přidat komentář