Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst. V kontextu probíhající koronavirové pandemie je potřeba zdůraznit, že nejistota ohledně vnějších i domácích předpokladů nové prognózy a jejich zachycení predikčními nástroji je opět vysoká.
Světová ekonomika se postupně zotavuje z karanténních omezení, byť epidemiologická situace není všude zcela pod kontrolou. Většina zemí eurozóny dosáhla dna ekonomického poklesu ve druhém čtvrtletí. Opatření fiskální i měnové politiky podporují obnovení hospodářského růstu eurozóny, které je očekáváno od poloviny letošního roku. V souhrnu však HDP eurozóny v letošním roce zaznamená výrazný pokles. Výrobní ceny v eurozóně letos poklesnou vlivem nízké ceny ropy i slabých poptávkových tlaků v produkční sféře. Tyto protiinflační vlivy v příštím roce odezní. Utlumený růst lze v zemích platících eurem letos čekat i v případě spotřebitelských cen. Evropská centrální banka udržuje svou měnovou politiku extrémně uvolněnou a krátkodobé eurové sazby zůstávají záporné na celém výhledu prognózy.
Mohlo by vás zajímat: Tomáš Lébl: Oživení světových ekonomik bude vyžadovat práci v rukavičkách
Předpokládaný trend ceny ropy Brent je lehce rostoucí. Kurz eura vůči americkému dolaru bude lehce posilovat. Společná evropská měna by měla těžit zejména z masivních objemů oznámených fiskálních opatření na podporu ekonomiky a z lepší epidemiologické situace než v případě Spojených států.
Během jarních měsíců byla část české ekonomiky odstavena kvůli opatřením proti šíření nákazy koronavirem. Přestože karanténní omezení byla již téměř zcela uvolněna, na ekonomiku budou v následujících měsících nepříznivě působit snížená zahraniční poptávka, výrazný nárůst nezaměstnanosti a celkově zhoršené vnímání hospodářské situace ze strany českých firem i domácností. Výsledkem bude pokles hrubého domácího produktu v letošním roce v úhrnu zhruba o 8 %. V příštím roce se ekonomika vrátí k růstu, ale její výkon dosáhne předpandemické úrovně až na konci roku 2022. Za poklesem ekonomické aktivity v letošním roce bude stát zejména propad soukromých investic. Jejich zotavování bude brzděno hlubokým útlumem zahraniční poptávky, který odráží výrazně zhoršený globální ekonomický sentiment. Současně dojde ke snížení exportu českých podniků, což se promítne do záporného příspěvku čistého vývozu. Negativní dopady koronavirové pandemie naopak zmírňuje zrychlený růst spotřeby vlády doplněný o stabilizační rozpočtová opatření, která podporují zejména spotřebu domácností.
Mohlo by vás zajímat: Pozor: Úspěšnost u zkoušek z pojištění klesá
Inflace ve zbytku letošního roku setrvá nad horní hranicí tolerančního pásma. Ke zvýšenému růstu spotřebitelských cen přispívají zejména vysoká jádrová inflace a rychlý růst cen potravin. Ten je dán mimo jiné stále solidní spotřebitelskou poptávkou, omezeními mezinárodní dopravy kvůli koronavirové nákaze a také nedostatkem pracovníků v zemědělství. Pokračující zvyšování cen v následujících měsících bude odrážet snahu firem kompenzovat si výpadek příjmů z období koronavirové pandemie a růst svých nákladů. Na horizontu měnové politiky, tedy v druhé polovině příštího roku, však převáží hluboký pokles poptávky a celkové ekonomické aktivity a inflace se vrátí do blízkosti dvouprocentního cíle. K tomu přispěje zmírnění růstu domácích nákladů, lehce posilující kurz a zchlazení trhu práce. V blízkosti cíle setrvá tempo růstu spotřebitelských cen i v roce 2022.
Měnověpolitická inflace bude oproti celkové lehce nižší, což bude odrazem v souhrnu mírně kladných primárních dopadů změn nepřímých daní. Na horizontu měnové politiky se bude měnověpolitická inflace nacházet na dvouprocentním cíli.
Kurz koruny na konci května zpevnil vlivem obratu ve vývoji globálního sentimentu, ke kterému vedlo uvolňování karanténních opatření. Relativně umírněný vývoj pandemie v tuzemsku i v Evropě umožní další pozvolné posilování kurzu na prognóze. Bude k tomu docházet vlivem obnovení růstu zahraniční poptávky a návazně i domácí ekonomické aktivity.
S prognózou je konzistentní stabilita domácích tržních úrokových sazeb do poloviny příštího roku a poté jejich postupný nárůst. Po výrazném poklesu tržních úrokových sazeb v první polovině letošního roku, který odrážel reakci České národní banky na negativní dopady koronavirové pandemie, zůstanou dle prognózy sazby po několik čtvrtletí stabilní. Od druhé poloviny příštího roku prognóza naznačuje postupný nárůst tržních úrokových sazeb v návaznosti na zotavování domácí ekonomické aktivity v podmínkách stabilizace inflace u cíle.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Předpis smluvního pojistného se v 1. pololetí navýšil o 3,8 %
Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke zvýšení výhledu inflace v nejbližších čtyřech čtvrtletích. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhé polovině příštího roku, se však prognóza inflace téměř nezměnila. Výhled domácí ekonomické aktivity i úrokových sazeb je v letošním i příštím roce lehce nižší. Kurz koruny k euru je v obou letech oproti minulé prognóze silnější.
Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy jako výrazná, avšak celkově nevychýlená ani jedním směrem. Rizikem zůstává vývoj pandemie a případné opětovné zavádění karanténních opatření. K nejistotám prognózy však patří i rychlost zotavování evropské a tuzemské ekonomiky po uvolnění karanténních opatření z první vlny pandemie. Protiinflačním rizikem může být aktuální vývoj měnového kurzu. Naopak podpora domácí ekonomiky ze strany fiskální politiky může být v příštích letech výraznější, než předpokládá prognóza. Specifickou domácí nejistotou je skladba nabídkových a poptávkových faktorů, které stály za překvapivě rychlým růstem spotřebitelských cen v posledních měsících.
Komentáře
Přidat komentář