Hluboce zakořeněný problém
Nedostatek finančních prostředků pro developery pramení z cíle čínské vlády obnovit rovnováhu v tamním stavebnictví a učinit jej udržitelnějším. Čínské stavebnictví je tradičně stimulované k oživení ekonomického růstu. Vláda se snaží stavebnictví oddlužit od roku 2020, kdy byla zavedena slavná politika „tří červených čar“. V krátkodobém horizontu bude hlavním důsledkem nárůst bankrotů na trhu s nemovitostmi. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu by se však měl sektor konsolidovat, což je dalším cílem vlády, protože současná nabídka nemovitostí je mnohem větší než očekávaná poptávka. Nad hlavou čínského stavebnictví totiž visí dva Damoklovy meče: zpomalení růstu populace a urbanizace.
Očekává se, že tyto faktory budou brzdit stavební sektor několik let. Zpomalení je již vidět na propadu investic od ledna do srpna 2022 (ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku), ke kterému došlo poprvé za více než deset let.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Češi se ženou do ztráty
Dopady na sektorová rizika
S velkým rizikem se potýkají především developeři, kteří čelí finančním výzvám. Situace bude mít své vítěze i poražené, protože silnější společnosti se k úvěrům dostanou snáze než ty slabší. To povede ke snížení poptávky po službách stavebních firem a nakonec k bankrotům. Kvůli nižší poptávce ze stavebnictví a převisu nabídky čekají dramatické důsledky i ocelářství. „Pod tímto tlakem, který pravděpodobně potrvá pět let, by mohla zkrachovat téměř třetina čínských oceláren,“ řekl Li Ganpo, zakladatel a předseda Hebei Jingye Group.
Vliv na rizikovost země
Krize na trhu s nemovitostmi nadále poškozuje ekonomickou aktivitu.Potápějící se sektory nemovitostí a stavebnictví tvoří více než 20 % HDP. Podle MMF to spolu s pokračující politikou nulové tolerance covidu povede ke snížení letošního růstu reálného HDP na přibližně 3,2 %. Navzdory prognózám, že v roce 2023 dojde k oživení růstu HDP o 4,4 %, bude ochlazení a konsolidace sektoru pravděpodobně i nadále ovlivňovat důvěru spotřebitelů a místní vládní finance.
Dopady se ale projevují i daleko za hranicemi země. Čína představuje zhruba 30 % celosvětového růstu HDP a přispívá tak k pokračujícímu prudkému globálnímu zpomalení. Ačkoli jsou tím logicky ovlivněny asijské země, problémy ostře pociťují i vývozci komodit z celého světa, zejména latinskoameričtí producenti kovů a těžebních produktů. Očekává se, že tato rizika v krátkodobém horizontu přetrvají, protože finanční a stimulační opatření čínské vlády pravděpodobně situaci příliš nezlepší.
Mongolsko: Ekonomický výhled na rok 2023 je nejistý a závisí především na Číně
Letošní očekávaný mírný růst reálného HDP Mongolska (+2,5 %) zrychlí v roce 2023 podle předpovědi na 5 %. Nejnovější prognózy MMF jsou však nejisté, protože i v příštím roce mohou přetrvávat vnější faktory, které stojí za letošním utlumeným růstem. Konkrétně jde o čínská opatření týkající se covidu, slabou ekonomickou dynamiku a inflaci.
Mohlo by vás zajímat: Allianz: Riziko požáru na moři roste s převáženými lithiovými bateriemi
Čínská politika nulové tolerance covidu a výrazně slabší ekonomická aktivita významně zasáhly klíčové exporty Mongolska do Číny, a to zejména kvůli uzavření pozemních hranic, narušení dodavatelských řetězců a nízké poptávce po komoditách. Mongolsko se kromě toho potýká s inflací, kterou ještě umocňuje vliv války na Ukrajině. To se projevuje v cenách potravin a energií a devalvací tugriku. Ten zatím letos ztratil vůči americkému dolaru 18 % své hodnoty (údaje do 13. října), což podpořilo i inflaci. Devalvační tlaky nezpůsobuje jen silný americký dolar, ale také podstatné rozšíření schodku běžného účtu země z 12,8 % HDP v roce 2021 na očekávaných 20 % v roce 2022. Toto zhoršení lze vysvětlit nárůstem dovozu, který výrazně převyšuje skokový nárůst hodnoty vývozu. Objem vývozu i letos nadále klesá. V reakci na to centrální banka prudce zpřísnila měnovou politiku a zdvojnásobila svou základní úrokovou sazbu na 12 %, tedy na pětileté maximum.
Do budoucna není vyloučeno další zvyšování sazeb. K tomu je třeba připočítat riziko, že (v nejlepším případě) pomalu rostoucí globální ekonomika bude tlačit na snižování světové poptávky po komoditách, a tím i na snižování jejich cen. Ekonomické prognózy Mongolska na rok 2023 jsou proto velmi nejisté, protože země zůstává velmi závislá na Číně a těžebním sektoru. 75 % mongolského vývozu směřuje do Číny, zatímco více než 60 % mongolského dovozu pochází z Číny a Ruska. Volatilita cen těžby je jen jedním z několika vnějších faktorů, které zatěžují ekonomické vyhlídky Mongolska. Závislost Mongolska na jeho sousedech a těžebním sektoru v těchto turbulentních a nejistých časech jen zdůrazňuje strukturální slabiny země. To je dobře vidět i na cestovním ruchu. Odvětví, které je považováno za zdroj ekonomické diverzifikace, zůstává v důsledku čínské politiky nulové tolerance covidu a v důsledku války na Ukrajině prakticky zmrazené, což nadále poškozuje ekonomickou aktivitu. Soukromou spotřebu, která je dalším motorem růstu, ovlivňuje vysoká inflace.
Mohlo by vás zajímat: ERGO pojišťovna se přejmenovala na SV pojišťovnu
Pozitivní je na druhou stranu očekávaný pokrok v expanzi obřího měděného dolu Oyu Tolgoi. Tato expanze pravděpodobně podpoří export a růst reálného HDP. Politická situace v Mongolsku se navíc od voleb v červnu 2021 stabilizovala, přičemž vládnoucí Mongolská lidová strana se těší parlamentní většině a má kontrolu nad prezidentským úřadem. V kontextu zvýšené domácí stability se z krátkodobého hlediska jeví jako největší hrozba sociální protesty kvůli vysokým životním nákladům a nezaměstnanosti.
Na mezinárodní úrovni válka na Ukrajině pozvedla geopolitické rozměry země, protože se ocitla v pozici mezi Ruskem a Čínou na jedné straně a západem na straně druhé. Zatímco se očekává, že západní podpora mongolské demokracii v budoucnu poroste, země hodlá i nadále využívat ekonomické výhody ze své tranzitní pozice mezi dvěma obrovskými sousedy, Ruskem a zejména Čínou, svým dominantním obchodním a investičním partnerem.
Mongolsko je součástí čínské iniciativy BRI (Belt and Road Initiative) a koncem února se dohodlo s Gazpromem na zahájení výstavby plynovodu („Power of Siberia 2“) mezi Ruskem a Čínou, která by měla začít v roce 2024. Plynovod by přeorientoval prodej ruského plynu směrem od evropských zákazníků a umožnil by Mongolsku získat cenné tranzitní poplatky. Otázky financování zatím ještě vyřešené nejsou, ale uvažuje se i o ropovodu. Tyto projekty by ovšem nakonec mohly z dlouhodobého hlediska dále zvýšit ekonomickou zranitelnost a závislost Mongolska, zejména s ohledem na rostoucí světové geopolitické napětí.
Mohlo by vás zajímat: Hyperinflace je jiná liga!
Ratingy krátkodobého rizika Mongolska ponechává Credendo od roku 2021 stabilní, a to především díky zlepšující se ekonomické dynamice tažené vysokými cenami nerostných surovin. Negativní výhled má ovšem krátkodobé politické riziko (4/7). Riziko likvidity letos rostlo v důsledku neustálého kolapsu devizových rezerv (-42 % mezi lednem a srpnem 2022), což odráží drahé dovozy a slabší růst vývozu.
Komentáře
Přidat komentář