Než se na nedávno zveřejněný záměr podíváme blíže, dovolte mi krátký úvod z širšího pohledu. Zanedlouho si připomeneme 25 let od zániku Československa. Občané Slovenska zkrátka chtěli svůj vlastní stát. Něco podobného dnes můžeme opět sledovat na příkladu Španělska a Katalánska. Jedním z důvodů byla a je touha dělat si své vlastní chyby sami.
Mohlo by vás zajímat: Zamyšlení Martina Rotkovského ke zdanění slovenského pojišťovnictví
Bez toho, aby jim někdo z Česka, z Prahy, z Madridu, ze zbytku Španělska říkal, co je pro ně dobré a co špatné. Nechtěl bych se tedy dopustit stejného prohřešku a přímo hodnotit konkrétní návrh, který dnes na Slovensku prochází legislativním procesem. Mým cílem je formulovat názory a myšlenky k dané problematice obecně, abych je mohl využít, kdyby někdy v budoucnu s podobným návrhem přišla i česká vláda.
Zahraniční inspirace
Na druhou stranu, odůvodnění současného záměru slovenské vlády nelze přejít zcela bez povšimnutí. Jsou v něm uvedeny hned čtyři podpůrné argumenty pro předloženou úpravu:
- 75 % zemí EU má daň z pojistného
- Nedávno byla zavedena v Bulharsku, Rumunsku a Maďarsku
- Pojišťovací služby jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty (DPH)
- Je třeba eliminovat existující disproporce
Vzpomínám si z dětství, že jsem se mnohokrát pokoušel obhajovat různé klukoviny argumentem, že ostatní kluci je dělali také. Moje matka na to vždy odpověděla otázkou, jestli půjdu také vyskakovat z okna, když ostatní kluci půjdou? No zkrátka argument to nebyl a stejně je tomu i v tomto případě. Nevíme totiž, které jsou to země – těch 75 %. A které země jsou těch zbývajících 25 %? V jaké skupině jsou nejvyspělejší finanční trhy EU – Velká Británie, Německo, Nizozemsko, Dánsko?
Mohlo by vás zajímat: Zdanění slovenského pojišťovnictví: Nejde o evropský standard!
A kde naopak najdeme země procházející krizí – Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko a do jisté míry i Francie? Obávám se, že zavedení daně z pojistného je spíše cestou od první skupiny zemí k té druhé, než cestou mezi vyspělé finanční trhy. Odpovídá tomu i výčet zemí, které obdobnou daň zavedly nedávno.
Celých uplynulých více než 25 let jsme se srovnávali s hospodářsky výkonnějšími zeměmi – Rakouskem, Německem, Švýcarskem a snažili jsme se jim vyrovnat. Teď je cílem našich slovenských kolegů vyrovnat se zemím méně ekonomicky rozvinutým, než je dnešní Slovensko?
Daňová (ne)spravedlnost
Zbývající dva argumenty se pokouší vzbudit dojem, že je třeba řešit nějaký systémový nedostatek současného daňového systému – pojistné nepodléhá DPH a rozdílnost ve zdaňování způsobuje disproporce. Nebyl to však záměr, osvobodit pojistné od DPH? Vznikly by vůbec nějaké disproporce, kdyby všechny členské země EU respektovaly fakt, že na pojistné se DPH nevztahuje? Podle mého názoru je odpověď na první otázku ano, byl to záměr. A odpověď na druhou otázku zní ne, žádné disproporce by nevznikly.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2016 v Česku dle oPojištění.cz
Pojistné je od DPH osvobozeno, stejně jako všechny ostatní finanční služby. Zdaněním pojistného naopak vzniká disproporce ve zdaňování různých finančních služeb. Navíc, což vidím asi jako nejpodstatnější, pojistné neslouží k vytváření přidané hodnoty. Pojistné slouží k náhradě škody, k tomu, aby se hodnota, která existovala a která byla zničena, ocenila penězi a za tyto peníze obnovila. Právě to je pravým důvodem, proč je pojištění osvobozeno od DPH.
„Jednoduchý“ daňový systém
Vraťme se ale k nadpisu. Daň z pojistného má být nepřímou daní a nebude to DPH, protože od té je osvobozeno. Bude to tedy spotřební daň? Ta se používá k regulaci spotřeby komodit, jejichž spotřebu chceme daňovými nástroji potlačovat. Nedomnívám se, že by na Slovensku chtěli omezovat poskytování pojistných služeb. O spotřební daň tak nepůjde.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Je dron jen hračka?
Zbývá nám tedy daň z obratu. Ta se v Československu používala do zavedení DPH od 1. 1. 1993 a třeba v USA se používá dodnes. Procesně půjde o zcela novou daň se všemi z toho plynoucími důsledky. Podle studie společnosti PWC a Světové banky nazvané „Paying Taxes 2017“ je ČR 26. a SR 22. zemí z hlediska časové náročnosti plnění daňových povinností z 32 zemí EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP). Nová daň může náročnost pouze zvýšit.
Své úvahy bych shrnul do následujícího závěru: Zavedení nové daně činí systém správy daní ještě složitějším. Systémovým přístupem by místo toho bylo zrušení osvobození od DPH. Osvobození od DPH má ale své koncepční ekonomické i národohospodářské důvody.
Ondřej Martinek
ředitel finančního úseku
Komentáře
Přidat komentář