Češi jsou si velmi dobře vědomi klimatické změny a dělají takové kroky, aby se chovali udržitelněji – a to i ve svých nákupních návycích. Snaží se co nejvíce snížit spotřebu energie a plýtvání potravin. Nejvíce jim záleží na tom, jestli nakupují produkty nebo využívají služeb z eticky udržitelných firem, a zda se jedná o lokální produkt či službu. Prizmatem udržitelnosti pohlížejí také zaměstnavatele. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Sustainable Actions Index společnosti Deloitte, který mapuje vnímání dopadů udržitelných aktivit mezi obyvateli zemí střední Evropy.
Míra úzkosti z klimatických změn je vyšší v regionech, kde obyvatelé spíše na vlastní kůži zažívají extrémní změny počasí či přírodní úkazy. Nicméně i v oblastech s relativně malými viditelnými dopady, jako je střední Evropa, se podíl těch, kteří potvrzují obavy z klimatických změn, pohybuje mezi 40–60 procenty. 75 % obyvatel toho regionu považuje za původce klimatických změn jednoznačně člověka. Zatímco v Česku tento názor sdílí 64 % respondentů, v Maďarsku je to 77 %, V Polsku 79 % a v Rumunsku dokonce 80 %. Jen 7 % obyvatel středoevropského regionu nevěří, že lidská aktivita způsobuje úpadek životního prostředí. Zhruba pětina z nich však není schopna definovat, zda a jak se jich klimatická změna dotýká.
Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe: Retailová investiční strategie Evropské komise je nepoužitelná
„Válka na Ukrajině opět akcentovala důležitost energetické strategie EU a zároveň také zvýšila zájem o dlouhodobé dopady tohoto konfliktu na ekosystémy. Z dlouhodobého hlediska lze předpokládat ještě větší tlak na nezávislost EU na ropě, plynu a uhlí. Z krátkodobého hlediska to ale bude znamenat nutnost zajistit si alternativní zdroje energie. S tím souvisí i důležitost podpůrných aktivit, jako je změna zvyklostí konzumentů a větší nabídka udržitelných produktů a služeb,“ upozorňuje Diana Rádl Rogerová, řídící partnerka Deloitte v ČR.
Zelená ekonomika na vzestupu
Více než polovina respondentů z České republiky (53 %) uvedla, že změnila své aktivity nebo nákupní chování s cílem minimalizovat negativní dopad na životní prostředí. K nejčastějším oblastem změny patří snižování spotřeby energie (72 %), snižování plýtvání potravin (70 %) a snaha nakupovat opravdu jen to potřebné (66 %). V ochotě změnit své zvyky se nicméně Češi spolu s Maďary řadí k těm zdrženlivějším. V Polsku změnu chování směrem k udržitelnosti a šetrnosti deklarovalo 71 % a v Rumunsku 67 % respondentů. Zajímavostí je, že např. 36 % respondentů z Německa se hlásí k částečnému nebo úplnému vegetariánství, v Česku pouze 22 %.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Miroslav Singer
Největší rozdíly mezi zeměmi panují v názoru na to, co patří mezi zelené či udržitelné produkty nebo služby. Češi nejčastěji volí společenskou odpovědnost (83 %), tedy to, že službu poskytuje nebo produkt vyrábí firma udržitelnou cestou (rovnocenné platy, diverzita zaměstnanců apod.). Druhou nejčastější volbou byla lokální výroba (75 %), podobné odpovědi vybírali i respondenti z Maďarska (76 % a 72 %) a z Rumunska (80 % a 86 %). V Německu (66 %) a v Polsku (61 %) naopak kladou největší důraz na výrobu z udržitelných a recyklovatelných materiálů; v Česku takto odpovědělo 52 % respondentů. „Z toho jasně vyplývá, že firmy by se měly více zaměřit na různorodé aspekty udržitelnosti, aby vyhověly potřebám zákazníků v daném regionu,“ komentuje rozdíly Diana Rádl Rogerová. Podle ní je ale také jasně viditelný vliv Německa, jakožto nejsilnější ekonomiky v Evropě, na lokální trhy.
Třetina až pětina hodnoty vývozu ve střední a východní Evropě připadá na Německo, které tvoří téměř čtvrtinu HDP zemí regionu. „To znamená, že preference německých spotřebitelů do značné míry určují nabídku výrobců v Polsku, České republice, Rumunsku a Maďarsku. Značná závislost středoevropských ekonomik na vývozu znamená, že obavy o spotřebitelské klima na jiných trzích ovlivňují rovněž společnosti z tohoto regionu. I když se tedy spotřebitelé v jedné zemi nyní méně obávají postupujících klimatických hrozeb, měly by místní podniky brát v úvahu i obavy z vnějšího prostředí a jejich dopady na obchod,“ dodává Rogerová.
Klimatická témata a trh práce
Průzkum také odhalil vliv environmentálních témat na postoj respondentů z CE regionu k profesnímu rozhodování a tomu, jak pohlížejí na zaměstnavatele. 32 % respondentů z Česka pracuje ve firmách, které již učinily nějaké kroky k tomu, aby byly udržitelnější, v případě Polska je to 38 %. V průměru na všechny země takto odpověděl každý třetí respondent. Na druhou stranu skoro polovina českých respondentů nebyla schopná definovat, zda a jaké kroky směrem k udržitelnosti jejich zaměstnavatel dělá.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Důchodová reforma aneb stejné chyby, stejné známky
Téměř každý čtvrtý respondent z CE regionu deklaruje, že by uvažoval o změně zaměstnavatele ve prospěch takového, který otevřeně podporuje a zdůrazňuje environmentální témata. Nejsilněji toto téma rezonuje v Rumunsku (44 %) a Česku (40 %), nejméně naopak v Polsku (25 %) a Německu (21 %). „V porovnání s Polskem nebo Německem jsou čeští zaměstnanci mnohem citlivější ke společenské odpovědnosti firem a k jejich chování v otázce udržitelnosti. Tuto hozenou rukavici by měli zaměstnavatelé v Česku zvednout a cíleně komunikovat udržitelnost a CSR jako součást své nabídky pro potenciální zaměstnance,“ upozorňuje Diana Rádl Rogerová. Environmentální zaměření rezonuje i opačně - 34 % českých respondentů by při výběru zaměstnanců volilo kandidáty, kteří podporují rozhodnutí a cíle tykající se životního prostředí. Podobně je na tom i Maďarsko (35 %) nebo Rumunsko (37 %). Vysokou podporu mají “zelení” kandidáti v Polsku (58 %).
Komentáře
Přidat komentář