Globální ekonomický výhled: Druhá vlna pandemie v Evropě na dohled?


			Globální ekonomický výhled: Druhá vlna pandemie v Evropě na dohled?
8.9.2020 Spektrum

Letní měsíce přinesly jak velmi mírný optimismus ve zvolnění šíření nákazy a růstu počtu hospitalizovaných v nejvíce zasažených státech USA (Kalifornie, New York, Texas), tak žel opětovné zrychlení šíření nákazy v Evropě.

Z titulu dopadů na evropské hospodářství vyvolává znepokojení zvýšená dynamika nákazy v Německu – ekonomické „lokomotivy“ eurozóny. Z pomyslného rentgenového snímku podpory ECB (program PEPP) vyplývá, že nad kapitálovým klíčem se nacházely nákupy italských, španělských, řeckých a portugalských státních dluhopisů, což potvrzuje všeobecné povědomí o horší kondici tamních ekonomik. Ani za „velkou louží“ není vývoj růžový. Srpen prozatím nepřinesl dohodu politických špiček v USA, které stále nedokázaly najít kompromis stran podoby a výše dalšího fiskálního stimulu.

Druhá vlna pandemie v Evropě na dohled 1

Agentura Fitch sice ponechala rating USA v nejvyšší kategorii AAA, nicméně nově s ohledem na rostoucí deficit vládních financí zhoršila jeho výhled ze „stabilního“ na nelichotivý „negativní“. V oblasti americko-čínských vztahů se očekává zatěžkávací zkouška v podobě revize plnění podmínek první fáze vzájemné obchodní dohody. Na finančních trzích spíše převládá víra, že obě velmoci ponechají dohodu v platnosti, a to přes viditelné napětí (politický vývoj v Hongkongu a avizované zrušení jeho zvláštního statusu ze strany USA, problematické aktivity firmy Huawei a její vyloučení z budování sítí páté generace v USA, UK a dalších zemích). Indikátory sentimentu (např. indexy PMI za červenec) vyznívají pozitivně, tj. dále potvrzují směr návratu ekonomické aktivity v eurozóně, USA i Číně k růstu; data z průmyslu rovněž mírně předčila tržní očekávání.


Mohlo by vás zajímat: Novinky v právní úpravě ochrany spotřebitele


Srpnové výhledy růstu HDP pro letošní rok přinesly zmírnění poklesu pro tři nejsilnější světové celky, tj. USA, eurozónu i Čínu, naopak pro příští rok se u nich předpokládají mírně horší výsledky, než doposud. Pro Spojené království se letošní růstové vyhlídky zhoršily, pokles by měl dosáhnout téměř 10 %, což možná z části zahrnuje i zhmotnění stále neexistující, byť se snad rodící, brexitové dohody.

Výhledy spotřebitelské inflace v srpnu se oproti červenci měnily pouze mírně, podstatnou zprávou však je, že její hodnota zůstane letos v námi sledovaných vyspělých zemích pod 1 %, v eurozóně dokonce hrozivě blízko nulové hranici. Výhledy pro příští rok dávají naději, že inflace bude již v některých zemích vzhlížet k ideálu 2 %.

Americký dolar bude v ročním horizontu oproti euru, libře a jenu na současných hodnotách, vůči žen-min-pi a rublu bude mírně oslabovat. Výhled CF pro cenu ropy Brent v ročním horizontu je téměř shodný jako v červenci, a to 48,0 USD/barel (nejvyšší odhad 63 USD/barel, nejnižší 33,5 USD/barel). Výhled tržních sazeb je pro 3M USD LIBOR velmi mírně klesající, výhled sazeb 3M EURIBOR zůstává již několik let na celém sledovaném horizontu v záporném teritoriu.

Druhá vlna pandemie v Evropě na dohled 2Eurozóna

Ve druhém čtvrtletí poklesla ekonomika eurozóny v souvislosti s omezeními způsobenými COVID-19 podle předběžných údajů meziročně o 15 %. Téměř tak zpětinásobila svůj pokles z prvního čtvrtletí letošního roku. Strmý pád zasáhl zahraniční obchod, služby, spotřebu domácností i investice.

Pokles byl patrný až na výjimky u všech odvětví. Z dostupných údajů propadly nejvýrazněji ekonomiky Španělska, Francie a Itálie. Německá ekonomika i díky štědrým vládním stimulům na podporu ekonomiky poklesla výrazně méně. Vládní omezení zavedená v souvislosti s pandemií byla v zemích eurozóny postupně do konce června odstraněna.

Průmyslová výroba, zejména výroba zboží dlouhodobé spotřeby, v eurozóně meziměsíčně výrazně vzrostla již v květnu. Dostupné údaje za červen naznačují další, i když méně výrazný, meziměsíční nárůst. Střednědobý výhled však zůstává nadále nejistý s tím, jak se firmy budou postupně vypořádávat s následky pandemie. Nejviditelnějším projevem současné situace je snaha o úspory, která se projevuje snižováním zaměstnanosti a celkových mzdových nákladů.


Mohlo by vás zajímat: Když ekonomové nevidí pro stromy les


V právě probíhajícím čtvrtletí lze očekávat výrazné oživení ekonomické aktivity, které předpovídají předstihové ukazatele. PMI ve zpracovatelském průmyslu se v červenci přehoupl do pásma expanze, a to nejen v eurozóně jako celku, ale také v Itálii a Španělsku. Francie dosáhla pásma expanze v ukazateli PMI již v červnu. Výrazné zlepšení nastalo po předchozích horších výsledcích také v případě Německa, které zaznamenalo hodnotu indexu PMI nad hladinou 50 poprvé od prosince 2018. Zlepšující se sentiment v Německu potvrdilo také zlepšení obou předstihových indexů IFO i ZEW. Maloobchodní tržby pokračovaly v červnu v eurozóně v růstu, který byl vysoký zejména ve Španělsku a v Itálii, zatímco v Německu tržby mírně poklesly. Nezaměstnanost ve stejném měsíci v měnové unii dále mírně vzrostla na 7,8 %. Utlumená ekonomická aktivita se projevila v nižší inflaci spotřebitelských cen, která v červenci podle předběžných údajů dosáhla pouze 0,4 %. Nízká inflace byla způsobena pokračujícím meziročním poklesem cen energií, zatímco jádrová inflace oproti předchozímu měsíci zrychlila na 1,2 %. Nejrychleji rostly ceny na Slovensku, zatímco ve Španělsku ceny dále poklesly.

Podle srpnového CF dosáhne propad HDP v letošním roce 7,9 %, přičemž v roce 2021 poroste ekonomika eurozóny téměř 6% tempem. Nový výhled je mírně optimističtější než předpověď MMF, který očekává hlubší propad v tomto roce při srovnatelném oživení v roce příštím. Z největších zemí bude podle CF nejvyšší propad v tomto roce ve Španělsku (-11,7 %), Itálii (-10,2 %) a Francií (-9,6 %). Naproti tomu pokles v Německu dosáhne 6,1 %. Ze složek HDP způsobí pokles v eurozóně v tomto roce zejména spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu. Zvýší se však zadlužení vlád a nezaměstnanost.

Druhá vlna pandemie v Evropě na dohled 3Očekávaný pokles ekonomické aktivity se promítá do nižšího výhledu spotřebitelské inflace. Podle srpnového CF by se letos měla inflace pohybovat jen lehce nad nulou, přičemž v příštím roce zrychlí na 1,1 %. Nejvyšší cenovou dynamiku vykáže Slovensko, zatímco ve Španělsku a v Itálii spotřebitelské ceny poklesnou. Jádrová inflace v eurozóně zrychlí. Inflační očekávání však zůstávají stabilní již několik měsíců v řadě. Pravidelné měnověpolitické zasedání ECB proběhne až v září a poslední červencové zasedání nepřineslo změny v nastavení měnové politiky. ECB tak pokračuje v nákupech aktiv v rámci programu PEPP v celkovém balíku 1 350 mld. EUR, přičemž podle oficiálních vyjádření bude celý objem vyčerpán. Čisté nákupy ve starším programu nákupů aktiv (APP) pokračují měsíčním tempem 20 mld. EUR spolu s nákupy v dodatečném dočasném balíku 120 miliard EUR do konce roku. Měnové podmínky v eurozóně jsou tedy velmi uvolněné. V jednoletém horizontu nadále přetrvávají očekávání záporného 3M Euriboru. Výnos desetiletého německého vládního dluhopisu by se pak měl mírně zvýšit ze současných záporných hodnot na nulu.

Více informací o vývoji globální ekonomiky najdete ZDE.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články