Realistický tón mělo i vyznění významné měnověpolitické události, kterou bylo online fórum ECB zaměřené na záměry a výhledy centrálních bank v prostředí pandemie. Za účasti šéfů hlavních světových centrálních bank mírnila ECB optimismus stran rychlých pozitivních ekonomických dopadů spojených s nalezením účinné vakcíny. Hlavní událostí listopadu byla však volba 46. prezidenta Spojených států. Po dramatickém boji přijaly finanční trhy s úlevou vítězství demokrata Joe Bidena, od kterého si slibují např. snížení rizika eskalace obchodních válek s EU a Čínou. Ke snížení nejistoty stále nepřispěl (ne)výsledek vyjednávání o tzv. brexitové dohodě, a tak je otázkou, jak budou vztahy EU a UK vypadat od 1. ledna 2021.
Mohlo by vás zajímat: Petr Jedlička: Aktuální pohled na srovnání mezinárodních statistik Covid-19
Listopadové výhledy růstu HDP pro letošní rok přinesly mírná zpřesnění pomalu se končícího roku. Ten bohužel vejde do historie jako rok největšího poválečného propadu. Jedinou výjimkou je Čína, kde se virus „zrodil“. I tak je ale její očekávaný 2% růst viditelně vzdálen hodnotám, na které byl svět u Číny zvyklý. Příští rok by měly námi sledované ekonomiky růst mezi 3 a 5 % (méně Japonsko, více pak Čína). Výhledy spotřebitelské inflace v listopadu nezaznamenaly oproti říjnu změn s výjimkou nepatrného poklesu inflace v Číně. Příští rok by měl přinést zvýšení růstu cen oproti letošnímu, nicméně spokojenost centrálních bankéřů stále nevyvolá. Spotřebitelská inflace by měla pomyslného 2% ideálu dosáhnout pouze ve Spojených státech.
Americký dolar bude dle listopadového CF v ročním horizontu oproti euru, libře, jenu i rublu mírně oslabovat, vůči žen-min-pi bude naopak mírně posilovat. Nicméně právě měnový kurz USD byl pomyslným zrcadlem volebního klání Trump versus Biden. Výhled CF pro cenu ropy Brent v ročním horizontu je de facto totožný jako v říjnu, a to 48,4 USD/barel (nejvyšší odhad 64, nejnižší 38 USD/barel). Výhled tržních sazeb 3M USD LIBOR je nepatrně klesající stejně jako výhled sazeb 3M EURIBOR, který zůstává již několik let na celém sledovaném horizontu záporný. Graf aktuálního čísla ukazuje, jak současná koronakrize ovlivnila počet cestujících v železniční a letecké dopravě v době první vlny pandemie (druhé čtvrtletí letošního roku). V té době došlo nejen k zavedení restriktivních opatření, ale i uzavírání hranic. Letecká osobní doprava se tak v naprosté většině států téměř zastavila, velký úbytek cestujících ale zaznamenala i vlaková doprava. Zde se ale propad napříč Evropou velmi liší.
Eurozóna
Ekonomika eurozóny se z první vlny pandemie vzpamatovala lépe, než se očekávalo, když ve třetím čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 12,6 %. Projevil se naplno technický vliv otevření ekonomik po jarních uzavírkách, který do značné míry vymazal pokles z druhého čtvrtletí. Proto se velké ekonomiky eurozóny nacházely shodně asi 4 až 5 % pod úrovní ze stejného období roku 2019. Výjimkou bylo Španělsko, kde se odvětví navázaná na pohostinství a turismus z krize neprobrala. Svůj vliv mělo i relativně brzké znovuzavedení protiepidemických opatření v této zemi, tj. ještě v průběhu léta.
Druhá vlna pandemie poslala řadu ekonomik eurozóny do uzavírek, což přinese další pokles eurozóny v závěru roku. Prudce rostoucí počet nakažených a očekávaný tlak na zdravotnictví vedl řadu zemí na začátku listopadu k zavedení restriktivních opatření. Oproti první vlně jsou zaměřeny na služby s vysokou mírou sociálního kontaktu, zatímco průmysl byl ušetřen. Školy zůstaly zatím převážně otevřené, zatímco se uzavřely bary, restaurace a některé obchody. Nůžky mezi průmyslem a službami, které byly patrné již v létě, se tak dále rozevírají. I mezi zeměmi panují rozdíly. Zatímco ve Francii jsou opatření podobná jako na jaře, Německo omezilo jen volnočasové aktivity a zlomek služeb. Francie či Belgie se zatím jeví jako nejvíce postižené pandemií, ale obavy vzbuzuje vývoj nákazy v Itálii. V každém případě se příběh eurozóny posouvá od jednoduchého „V“ směrem k „W“, kde hloubka druhého propadu ještě není zřejmá.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zaměstnanecké kompenzace
Do druhé vlny vstoupil průmysl eurozóny v relativně dobrém stavu, jak naznačují předstihové indikátory. V září sice průmyslová produkce v eurozóně mírně poklesla, což ale bylo vlivem jednorázových efektů ovlivňující produkci v Itálii. Více než 1% růst meziměsíčně zaznamenalo Německo či Francie. Šetření pak naznačují pokračující solidní výkon ve zpracovatelském průmyslu i při uzavírkách. Stejné vyznění mají i objednávky, stejně jako další vysokofrekvenční indikátory. Ve prospěch dobré kondice průmyslu budou působit nenarušené dodavatelské řetězce či otevřené hranice. Oproti jaru není zatím ohrožen běžný provoz firem uzavřenými školami či vyšší nemocností. Zkušenosti podniků s první vlnou umožňují hladší přechod na práci z domova či vytváření týmů s cílem minimalizovat nákazu. Nelze také opominout pozitivní vývoj v zahraničním obchodě, zejména mimo eurozónu. Je to případ zejména Německa, které do značné míry těžilo z oživení v Číně již ve třetím čtvrtletí. Ve stejném směru pak jde i výsledek voleb v USA, který by mohl přinést obnovení obchod ních vztahů mezi USA a EU a americký klimatický balíček.
Pod vlivem pozitivního vývoje ve třetím čtvrtletí snížil listopadový CF odhad propadu HDP eurozóny v letošním roce (-7,3 %) i rychlost oživení v roce příštím (4,7 %). Nejvyšší pokles v tomto roce dle CF bude ve Španělsku (-12,1%) a Francii (-9,5 %), přičemž v Německu pokles bude podstatně nižší (-5,5 %). V roce 2021 španělská a francouzská ekonomika porostou téměř 6% tempem, zatímco v Německu je očekáván růst HDP ve výši 3,8 %. Je zřejmé, že nejvíce budou tedy pandemií zasaženy ekonomiky s vysokým podílem služeb na přidané hodnotě, například v turismu (Španělsko). Naopak u zemí s významným podílem průmyslu (Německo) může být ekonomický dopad druhé vlny pandemie mírný. Nástup další vlny pandemie ale vyhlídky eurozóny opět zhoršuje.
Výhled inflace se však nezměnil, takže po mírném cenovém růstu v letošním roce (+0,3 %) inflace opět v roce 2021 zvýší dynamiku (+0,9 %). I v říjnu zůstávala ekonomika eurozóny v deflaci (-0,3 %), zejména pod vlivem propadu cen energií. Zmírnil se propad cen u ostatních průmyslových výrobků, ale inflace dále zpomaluje ve službách. Oproti jarní vlně uzavírek se již snížil tlak na růst cen potravin. Jádrová inflace se pak drží na úrovni 0,2 %.
Nové uzavírky oslabují výhled inflace v následujících měsících, takže i tón centrální banky se posunul více holubičím směrem. Dle ECB je aktuální vývoj inflace v eurozóně odrazem krátkodobých faktorů (např. snížení DPH v Německu), ale vyšší míra nevyužitých kapacit („economic slack“), posílení eura či ceny energií působí protiinflačním směrem. Aktuální vývoj pandemie pak naznačuje, že inflace zůstane déle v záporných hodnotách. Podle ECB je nutné i nadále podporovat podmínky pro financování, aby se negativní pandemický šok nepřelil do mzdového a cenového vývoje trvale. Banka proto oznámila, že po další prognóze upraví nastavení svých nástrojů. Zejména nákupy aktiv rámci PEPP a úvěry ve formě TLTRO se dle ECB ukázaly jako velmi efektivní.
Komentáře
Přidat komentář