Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 6,0 %. Výrazný růst cen v oddíle bydlení byl z velké části ovlivněn ukončením Úsporného tarifu, kdy cena elektřiny oproti prosinci vzrostla o 139,8 % (více informací k indexu cen elektřiny: Poznámka). Ceny tepla a teplé vody byly vyšší o 23,5 %, stočného o 30,3 %, vodného o 16,3 %, zemního plynu o 2,2 % a nájemného z bytu o 1,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje se zvýšily především ceny nealkoholických nápojů o 7,6 %, ovoce o 9,8 %, zeleniny o 7,3 %, vepřového masa o 7,5 %, sýrů a tvarohů o 3,9 %, pekárenských výrobků a obilovin o 1,5 % a vajec o 8,6 %.
Mohlo by vás zajímat: Jiří Střelický: ČSOB Pojišťovna má za sebou nejúspěšnější rok v historii
Meziměsíční růst cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák byl ovlivněn vyššími cenami lihovin o 9,2 %, piva o 8,9 % a vína o 8,5 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 11,2 % a v oddíle ostatní zboží a služby ceny výrobků a služeb pro osobní péči o 2,5 %. Naopak nižší než v prosinci byly ceny v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a olejů o 1,7 % a ceny automobilů o 1,1 %. Z potravin byly nižší zejména ceny másla o 7,2 % a ceny polotučného trvanlivého mléka o 7,1 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 8,7 % a ceny služeb o 1,9 %.
„Spotřebitelské ceny vzrostly v lednu oproti prosinci o 6,0 % a meziročně o 17,5 %. Tento růst byl významně ovlivněn ukončením Úsporného tarifu pro domácnosti ve formě příspěvku na energie. Ceny elektřiny meziročně vzrostly o 36,4 %, zemního plynu o 87 %, vodného o 16,3 %, stočného o 30,3 % a tepla a teplé vody o 44,7 %,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Nové pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (část 1.): Vymezení pojmů
Meziroční srovnání
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v lednu o 17,5 %, což bylo o 1,7 procentního bodu více než v prosinci. Toto zrychlení[1]) meziročního cenového růstu bylo ovlivněno zejména cenami v oddíle bydlení. Ceny elektřiny přešly z prosincového poklesu o 21,2 % v růst o 36,4 % v lednu. Ceny vodného zrychlily svůj růst na 16,3 % (v prosinci 5,3 %), stočného na 30,3 % (v prosinci 6,4 %) a tepla a teplé vody na 44,7 % (v prosinci 28,8 %). Ceny zemního plynu zmírnily svůj růst na 87,0 % (v prosinci 140,2 %).
Na meziroční růst cenové hladiny měly v lednu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu[2]) o 6,1 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 18,6 % a tuhých paliv o 58,1 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly vyšší zejména ceny rýže o 35,1 %, mouky o 44,2 %, vepřového masa o 36,8 %, drůbežího masa o 32,4 %, polotučného trvanlivého mléka o 39,5 %, vajec o 85,0 %, olejů a tuků o 31,5 % a cukru o 84,7 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 23,8 % a ceny ubytovacích služeb o 19,9 %. V oddíle rekreace a kultura vzrostly ceny dovolených s komplexními službami o 19,1 %.
Mohlo by vás zajímat: Nezávislost poradců z pohledu šíře portfolia
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 9,1 % (v prosinci o 10,9 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a cen stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 118,7 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 20,8 % a ceny služeb o 12,2 %. Podle propočtů ČSÚ by úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení vlivu Úsporného tarifu pro domácnosti a odpuštění POZE v lednu vzrostl meziměsíčně o 3,4 % a meziročně o 18,1 % (v prosinci o 19,3 % a v listopadu o 19,8 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v lednu 15,7 % (v prosinci 15,1 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v lednu HICP v Česku meziměsíčně o 6,6 % a meziročně o 19,1 % (v prosinci 16,8 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v lednu 2023 za Eurozónu 8,5 % (v prosinci 9,2 %), na Slovensku 14,9 %. Nejvyšší byla v lednu v Lotyšsku (21,6 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v prosinci 10,4 %, což bylo o 0,7procentního bodu méně než v listopadu. Nejvíce ceny v prosinci meziročně vzrostly v Maďarsku (o 25,0 %) a nejméně ve Španělsku (o 5,5 %).
Mohlo by vás zajímat: Ředitelka Asociace malých a středních podnikatelů hovoří s CEO Slavia pojišťovny
Lednová meziměsíční inflace je nejvyšší v historii ČR
Tolik očekávaná lednová inflace má hodnotu 17,5 procenta v meziročním vyjádření. Podle ekonoma Lukáše Kovandy je to mírně nad očekáváním trhu, ale žádná pohroma. Česká národní banka počítá v aktuální prognóze s lednovou inflací 17,6 procenta, nejvyšší odhad z trhu zněl podle agentury Bloomberg na 18,8 procenta. „Pro bankovní radu ČNB jde o dobrou zprávu, bude moci podle všeho nadále pokračovat bez zvyšování úroků. Například radní Eva Zamrazilová se podle dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady minulý týden vyjádřila v tom smyslu, že pro zvýšení základní úrokové sazby zvedne roku, pokud lednová nebo únorová inflace překoná prognózu ČNB,“ říká Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Tomáš Síkora: Trh je motivován k vyšším investicím do digitalizace
Koruna v reakci na zveřejnění záznamu – a také v reakci na čísla k lednové inflaci – vůči euru zpevňuje. Reaguje tak na slova guvernéra ČNB Aleše Michla, který dle uvedeného záznamu prohlásil, že silná koruna „významně napomáhá“ tlumit inflaci a že preferuje ponechání sazeb na stávající úrovni. „To devizoví obchodníci berou jako silný signál, že ČNB bude nadále připravena okamžitě intervenovat na devizovém trhu ve prospěch koruny prodejem deviz. Tato slovní intervence je klíčovým důvodem zpevňování koruny. I když je inflace mírně pod odhadem ČNB, je stále velmi výrazná na to, aby centrální banka svoji slovní intervenci ukončila. Takže i proto koruna v reakci na dnes zveřejněné nové zprávy zpevňuje. Posiluje až na úroveň 23,664 koruny za euro, což je její absolutně nesilnější úroveň vůči euru za celé období do 1. srpna 2008, vyplývá z dat agentury Bloomberg,“ uvádí Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Blackout: Rakušané jsou sice dobře informováni, nejsou však připraveni
„Lednová meziměsíční inflace je ovšem nejvyšší v historii ČR od roku 1993, když dosahuje rovných šesti procent. Stojí za ní enormní růst cen bydlení, který je dán ukončením platnosti energetického úsporného tarifu, jenž loni od října do prosince uměle snižoval spotřebitelské ceny elektřiny. Cena elektřiny tak mezi prosincem a lednem vzrostla o mimořádných bezmála 140 procent. A zatímco v prosinci 2022 ceny elektřiny meziročně klesaly, o zhruba 21 procent, díky zmíněnému tarifu, v lednu přešly v meziroční růst o více než 36 procent. Letošní inflace bude klesat mírněji, než se čekalo, a to i kvůli zmíněné politice ČNB, která preferuje ponechání sazeb na stávající úrovni a tím rozložení výraznější inflace do delšího časového úseku, ovšem s benefitem nezvyšování úroků, jenž by podle většiny bankovní rady ČNB až příliš „dusil“ ekonomiku. Celoroční průměrná inflace tak převýší úroveň deseti procent, bude pravděpodobně činit 10,5 procenta,“ uzavírá Lukáš Kovanda.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář