Pojistné rozpravy jsou k přečtení ZDE
„Jestliže provozováním silničního vozidla (jízdního silostroje) živelnou silou na veřejných silnicích a cestách nikoli po kolejnicích pohybovaného někdo byl poraněn nebo zabit nebo byla-li způsobena škoda na věcech, ručí za náhradu způsobené škody řidič a vlastník nebo každý spoluvlastník...“ Tak zní první paragraf zákona č. 162/1908 ř. z., ze dne 9. srpna 1908, o ručení za škody z provozování jízdních silostrojů (automobilů).
Zlidovělý název „povinné ručení“ pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla má svůj původ v zákonu č. 162/1908 ř. z., o ručení za škody z provozování jízdních silostrojů (automobilů) , ze dne 9. srpna 1908. Za těch více než 100 let prošlo toto pojištění celou řadou změn, přesto jeho základní principy zůstaly v podstatě nezměněny. V první řadě se jedná o ochranu osob poškozených takovým provozem, jejímž cílem je zajistit jim uspokojení nároků na náhradu újmy způsobené provozem vozidel. Ten je považován za provoz se zvýšeným rizikem způsobení újmy, a to jak v důsledku selhání řidiče, tak i samotného vozidla jako technického zařízení.
Mohlo by vás zajímat: Vladimír Přikryl: Jaké výzvy čekají českou legislativu v roce 2023?
Vedle toho je cílem speciální právní úpravy daného pojištění ochrana osob, kterým vznikla povinnost újmu nahradit a které by v řadě případů nebyly schopny újmu nahradit a dostávaly by se tak do finančně obtížných, často i neřešitelných situací. Současně s tím jde o významné ulehčení pro sociální systém, který by byl zatěžován náklady na poskytnutou zdravotní péči a na dávky osobám, které v důsledku škod na zdraví způsobených provozem vozidel přišly částečně nebo plně o zdroje příjmů. Tyto náklady by jen z malé části byly kompenzovány regresními nároky proti odpovědným osobám.
Jistě bychom mohli jmenovat i další výhody, jakými jsou větší pružnost soukromých systémů v porovnání se systémy státními, tvorba technických rezerv určených k úhradě v budoucnu splatných závazků, které dávají vyšší jistotu ve včasné dostupnosti a dlouhodobé dostatečnosti finančních prostředků proti systémům s průběžným financováním, možnost sjednat s pojištěním odpovědnosti i jiná pojištění kryjící rizika související s provozem a vlastnictvím vozidel atp.
Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Výskyt nádorových onemocnění se rapidně zvýšil
Nový zákon
Na tuto historii a se stejnými základními principy navazuje i nově připravovaný zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, který by měl od počátku roku 2024 nahradit ten stávající (č. 168/1999 Sb.). Rozhodnutí nahradit tuto právní úpravu má dva základní důvody. Tím prvním je mnoho novel, kterými byl zákon v průběhu více než 20 let měněn, což ubírá na jeho přehlednosti. Tím druhým je přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2021/2118/EU ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění. V nové právní úpravě se tak promítají zkušenosti s aplikací té stávající a zásadní změny, které přináší uvedená motorová směrnice, ale také přechod na digitalizaci datové výměny a postupný přechod k dopravním prostředkům řízeným poloautonomními a autonomními systémy.
Mezi hlavní cíle při přípravě návrhu nového zákona (dále jen „návrh“) patří také zajištění souladu návrhu zejména s úpravou pojištění v občanském zákoníku a v právní úpravě provozu silničních vozidel, ke kterým došlo od doby přijetí předchozí právní úpravy.
Návrh upravuje zejména samotné pojištění odpovědnosti, právní postavení, organizaci a činnost České kanceláře pojistitelů (dále jen „Kancelář“), účel tvorby fondů spravovaných Kanceláří, způsob jejich financování a poskytování plnění z nich. Současně s tím jsou obsahem i některá ustanovení týkající se výkonu dohledu ČNB a úprava pojištění provozní odpovědnosti pořadatele motoristického závodu nebo motoristické soutěže, o které se zmíníme níže. Jedná se tak o právní normu, ve které se prolínají jak veřejnoprávní, tak i soukromoprávní prvky.
Mohlo by vás zajímat: Martin Podávka: 10 trendů, které propojí roky 2022 a 2023
Co je vozidlo
Na rozdíl od stávající právní úpravy návrh neobsahuje katalog definic jednotlivých pojmů, ale tyto definuje pro účely zákona v jeho samotném textu. K jednomu z nejzákladnějších pojmů patří pojem „vozidlo“, jehož definice je implementací čl. 1 odst. 1 novelizované motorové směrnice. Nabytím účinnosti navrhované právní úpravy dojde oproti současnosti k rozšíření rozsahu vozidel podléhajících povinnému pojištění odpovědnosti z jejich provozu, které se tak bude vztahovat na všechna vozidla s deklarovanou maximální konstrukční rychlostí vyšší než 25 km/h a také na vozidla s deklarovanou maximální konstrukční rychlostí vyšší než 14 km/h, pokud jejich provozní hmotnost bude vyšší než 25 kg. Maximální konstrukční rychlostí je rychlost, kterou výrobce vozidla stanoví jako nejvyšší rychlost, s jakou může být vozidlo používáno v provozu. Maximální čistá hmotnost je v různých variantách používána v právní úpravě týkající se technických podmínek schvalování a provozu vozidel. Její výpočet můžeme najít ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 nebo v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013. Provozní hmotnost zmiňuje § 4 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. a její definice je pak obsahem § 2 vyhlášky č. 341/3014 Sb.
Současně s těmito podmínkami platí, že musí jít o vozidla s výhradně mechanickým pohonem, tedy dopravní prostředky vybavené motorem jako zdrojem pohybu, který výhradně prostřednictvím kola a osy zabezpečuje jeho přímočarý lineární pohyb, avšak s vyloučením vozidel pohybujících se po kolejích. Z definice vozidla se tak vylučují drážní vozidla i ta, která se pohybují s použitím lidské nebo zvířecí síly, anebo vznášedla. V případě dopravních prostředků vybavených pomocným motorkem je výhradní mechanický pohon chápán tak, že pohyb dopravního prostředku je zajišťován pouze pomocí motoru, nikoli kombinací např. lidské síly a síly elektromotoru, jako je tomu u elektrokol. Avšak u vozidel klasifikovaných jako moped, i když nejsou poháněna výhradně mechanickou silou, ale kombinací lidské a mechanické síly, musí být plněna povinnost pojištění odpovědnosti. Zde má lidský pohon pouze pomocnou funkci. Bližší členění lehkých dvoukolových vozidel obsahuje nařízení 168/2013/EU.
Mohlo by vás zajímat: Michal Fremr: Vysoká míra odbornosti a profesionality je v naší profesi klíčová
Povinnému pojištění odpovědnosti budou podléhat při překročení kritérií stanovených pro vozidlo také ostatní vozidla, jakými jsou např. elektrické koloběžky, segwaye, zahradní traktůrky či motorová golfová vozítka, pracovní stroje nebo průmyslová zařízení schopná samostatného přemístění, sněžné skútry anebo rolby. Z pojištění odpovědnosti budou kryty škody, resp. újmy způsobené provozem těchto vozidel, pokud v době jejich vzniku plnily funkci dopravního prostředku. Za vozidla se pro účely směrnice považují také vozidla určená k tažení motorovými vozidly. Jediným vozidlem, které by sice v souladu s definicí vozidla bylo vozidlem podle směrnice, ale je přímo z její působnosti vyjmuto, je invalidní vozík.
Nejde tak pouze o vozidla, u nichž byla schválena technická způsobilost k jejich provozu na pozemních komunikacích, ale o jakékoli vozidlo spadající do této definice, tedy i o vozidla primárně neurčená k provozu na pozemních komunikacích. Pokud není k vozidlu výrobcem vydán technický průkaz, pak podle § 79 odst. 3 zákona č. 56/2001 Sb. pro zvláštní vozidla nepodléhající registraci vozidel v registru silničních vozidel vydá výrobce technické osvědčení zvláštního vozidla. U ostatních výrobků, které by splnily definici vozidla, se technické specifikace řídí pravidly stanovenými zákonem č. 90/2016 Sb. Technická data k elektrickému osobnímu transportéru typu segway, zahradní traktor, motorové golfové vozítko a podobným prostředkům uvádí jejich výrobce v dokumentaci, se kterou se kupují.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Češi se na silnicích necítí bezpečně. Viní z toho ostatní řidiče
Novelizovaná motorová směrnice obsahuje také definici provozu vozidla. Tím se rozumí jakékoli použití vozidla odpovídající jeho obvyklé funkci jako dopravního prostředku, a to bez ohledu na vlastnosti vozidla a bez ohledu na terén, ve kterém je vozidlo užito, a na to, zda vozidlo stojí, nebo je v pohybu. Jde o jednu z nejvýznamnějších změn, která reaguje na rozsudky SDEU. Dopravou se rozumí účelný a zamýšlený pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách, jehož produktem je přeprava (transport) jako cílevědomé přemístění osob, nákladu či zvířat dopravními prostředky po dopravních komunikacích. Nezáleží přitom na vlastnostech vozidla, což zohledňuje vozidla, pro která je typické dvojí použití, např. traktor. Ten může být použit jako tažné vozidlo i jako zdroj energie pro pohon jiných zařízení. Právě tato situace byla předmětem posouzení SDEU ve věci Andrade, kdy byl traktor použit na vinici pro pohon postřikovače. SDEU tak judikoval, že se pojem „provoz vozidel“, jenž je uveden v čl. 3 odst. 1 směrnice, nevztahuje na situaci, v níž se účastnil nehody zemědělský traktor, jehož hlavní funkcí v okamžiku vzniku této nehody nebylo sloužit jako dopravní prostředek, ale byl používán jako stroj pro získávání hnací síly nezbytné k pohonu čerpadla herbicidního postřikovače.
I v české judikatuře není pro provoz vozidla rozhodující, zda se vozidlo v době vzniku škody pohybovalo. Rozhodující není ani terén, na němž se vozidlo užívá, což je reakcí na rozsudek SDEU ve věci Vnuk, kde soud rozhodl, že pojem „provoz“ musí být vykládán v tom smyslu, že na manévr traktoru na dvoře statku, za jehož pomoci chtěl řidič tohoto traktoru vjet s jeho valníkem do stodoly, je třeba pohlížet tak, že spadá pod uvedený pojem. Ve věci Rodriges soud rozhodl, že čl. 3 odst. 1 směrnice brání takové vnitrostátní právní úpravě, která umožňuje, aby škody vzniklé při řízení motorových vozidel na komunikacích a pozemcích, které nejsou „způsobilé k provozu“, s výjimkou komunikací a pozemků, které sice za tímto účelem způsobilé nejsou, jsou však „běžně používané“, byly vyloučeny z pokrytí povinným pojištěním.
Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Český pojistný trh je dobře založen a spolehlivě plní své funkce
Pojem provoz vozidla, jak byl uveden v § 1 zákona č. 162/1908 ř. z., stručně, ale velmi výstižně vysvětluje dr. Václav Špirhanzl v Pojistném obzoru, ročník XIII. (1934–1935). Provozem motorového vozidla je i příprava k jízdě a bezprostřední úkony po ukončení jízdy, stejně jako úkony potřebné k údržbě vozidla. Již samo uvedení motoru do chodu patří k provozu motorového vozidla bez ohledu na to, zda se vozidlo uvede do pohybu, či ne, zda stálo na cestě, případně na jiném veřejnosti přístupném prostranství, nebo ještě v garáži, a uvedl-li jeho motor do chodu sám provozovatel, nebo jeho zaměstnanec. Mezi okolnosti mající původ v provozu patří i nedostatky nebo vady materiálu, i nerozpoznatelné.
Motorové vozidlo je podle naší judikatury v provozu nejen tehdy, když se pohybuje, ale i tehdy, když sice stojí, ale jeho motor je v chodu. To vyplývá z často citovaného rozhodnutí R 9/1972, ale již i z judikatury přelomu 19. a 20. století. Motorové vozidlo je v provozu ale i tehdy, jestliže v důsledku selhání řidiče vytvoří překážku pro ostatní účastníky provozu (i provozu jiného druhu), která pro ně představuje bezprostřední nebezpečí kolize, a to bez ohledu na skutečnost, zda je v okamžiku škodní události v chodu motor takového vozidla, nebo zda se vozidlo stalo bezprostředně před škodní událostí nepojízdným a z jakých důvodů. Selháním řidiče se rozumí jakékoli volní i mimovolní chování, jež je v příčinné souvislosti se vznikem škody, od úmyslného jednání (sebevražedný pokus, útok vozidlem, záměrné poškození vozidla) přes nedbalostní jednání (běžné nehody způsobené porušením pravidel silničního provozu) až po nezaviněná jednání (nezvládnutí složité dopravní situace, zdravotní indispozice).
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Život není spravedlivý přesto „pour féliciter“ 2023
Z výše uvedeného vyplývá, že z pojištění odpovědnosti nelze vyloučit žádnou újmu způsobenou provozem vozidla vymezeného směrnicí, která byla způsobena vozidlem užitým jako dopravní prostředek bez ohledu na to, kde bylo vozidlo užito. Využije-li členský stát výjimek stanovených směrnicí, pak musí zabezpečit, že takto vzniklé újmy budou uhrazeny jiným způsobem, ať se jedná o alternativní způsoby odškodnění, nebo o plnění z garančního fondu. Újmy způsobené provozem vozidla, nikoli jako dopravního prostředku, např. při činnosti vozidla jako pracovního stroje, do působnosti směrnice nespadají.
Škodná událost
Pokud je používán pojem „škodná událost“, má se na mysli stejný význam, v jakém ho používá občanský zákoník v právní úpravě pojistné smlouvy, tj. jako událost, ze které může vzniknout událost pojistná, pokud pojistiteli vznikne povinnost z této události plnit. Újma je pak v souladu s § 2894 o. z. chápána jako újma na jmění, tedy škoda, a současně jako nemajetková újma hrazená podle § 2951 o. z. přiměřeným zadostiučiněním.
Novelizovaná motorová směrnice umožňuje řadu výjimek z pojištění odpovědnosti. Jednou z nich je i provoz vozidel při motoristickém sportu, včetně školení, testování, předvádění, tréninku a přípravy k aktivitám, jako jsou závody nebo soutěže, ať již jde o dosažení rychlosti, spolehlivosti vozidla, nebo dovednosti jeho řidiče. Vyloučené z povinného pojištění odpovědnosti jsou však pouze uvedené aktivity, které jsou uskutečňovány ve vymezeném prostoru mimo běžný provoz vozidel, jakými jsou např. motoristické tratě nebo trasy, boxy a garáže, kde je zakázán vstup neoprávněným osobám. Pořadatelé těchto aktivit tak budou muset podle motorové směrnice zajistit alternativní pojištění nebo jinou formu záruky kryjící újmy způsobené třetím osobám, včetně diváků a dalších přihlížejících, a to alespoň v minimálním rozsahu stanoveném motorovou směrnicí pro běžné užití vozidla. Uvedené krytí však nemusí zahrnovat újmy způsobené zúčastněným řidičům, vlastníkům vozidel zúčastněných na těchto aktivitách a na majetku jejich pořadatele.
Mohlo by vás zajímat: Dušan Quis: Přes všechny aktuální nejistoty se do budoucna dívám s optimismem
V případě nesplnění této podmínky musí být újma způsobená třetím osobám uhrazena z garančního fondu s následným regresem proti příslušnému pořadateli. Z garančního fondu však nebudou kryty škody vzniklé na majetku závodící nebo soutěžící osoby a pořadatele závodu nebo soutěže. Návrh zákona tak v této souvislosti požaduje po provozovateli motoristických závodů nebo soutěží sjednat alternativní pojištění odpovědnosti. V případě závodu nebo soutěže, kdy je řidič povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích, bude muset takový provoz vozidla splňovat stejné podmínky pojištění odpovědnosti jako při běžném provozu.
Pojistné rozpravy jsou k přečtení ZDE
PhDr. Vladimír Přikryl
JUDr. Jana Čechová
Ministerstvo financí ČR
Komentáře
Přidat komentář