Ve srovnání s průměrným počtem úmrtí během prvních sedmnácti týdnů roku za období let 2011–2019 (38 504 úmrtí) je letošní počet zemřelých jen lehce nadprůměrný (o 0,5 %). Během posledních devíti let byl nejnižší úhrnný počet zemřelých v 1. až 17. týdnu v roce 2014 (35,1 tisíce zemřelých), druhý nejnižší (36,4 tisíce) byl v roce 2016. Naopak nejvíce zemřelých bylo během prvních sedmnácti kalendářních týdnů v roce 2018 (40,9 tisíce), 2015 (40,7 tisíce) a 2017 (40,3 tisíce).
Mohlo by vás zajímat: České pojišťovnictví v roce 2020: Ve stínu koronaviru
Vztáhneme-li počet zemřelých v 1. až 17. týdnu k počtu obyvatel k 1. 1. daného roku, pohyboval se počet zemřelých v tomto úseku roku v relativním vyjádření v rozmezí 3,34 (rok 2014) až 3,87 ‰ (rok 2015), s průměrem 3,65 zemřelých na tisíc obyvatel počátečního stavu. V letošním roce šlo dle předběžných údajů v prvních sedmnácti týdnech o úmrtnost na úrovni 3,62 ‰, tedy na úrovni průměru let 2011–2019. Stejně tak tomu bylo i v roce 2019.
Počet zemřelých v jednotlivých prozatím hodnocených kalendářních týdnech roku 2020 se pohyboval v rozmezí 2 008 až 2 382. Nejnižší byl podle dosud dostupných údajů v posledním hodnoceném 17. kalendářním týdnu, ve dnech 20. – 26. dubna, naopak nejvyšší v 7. kalendářním týdnu, tedy ve dnech 10. – 16. února. V 7. týdnu vrcholil počet zemřelých i v roce 2019, když v průběhu daného týdne v loňském roce zemřelo 2 509 obyvatel České republiky. V roce 2018 bylo oproti tomu maximum v počtu zemřelých zaznamenáno později, v 10. týdnu roku, a dosahovalo až k hranici tří tisíc. Tehdejších 2 994 zemřelých ve dnech 5. – 11. března 2018 představuje nejvyšší týdenní počet zemřelých od roku 2011. Naopak vůbec nejnižší týdenní počet zemřelých v daném období let 2011-2020 příslušel 16. kalendářnímu týdnu v roce 2016 (1 949 zemřelých). Týdenní počet zemřelých obecně mívá v období cca 10. až 20. kalendářního týdne sestupný trend. V souladu s tím byly nejnižší týdenní počty zemřelých v rámci prvních 17 týdnů evidovány ve všech sledovaných letech právě až ve 14. až 17. týdnu.
Ve srovnání s průměrnými počty zemřelých dle týdnů za období 2011–2019 byl letos počet zemřelých nadprůměrný ve 2., 4., 5. a 11. až 16. kalendářním týdnu. Podle dosud dostupných předběžných dat převyšoval letošní týdenní počet zemřelých devítiletý průměr nejvíce ve 14. kalendářním týdnu a to o 6,4 %, když ve dnech 30. 3. až 5. 4. 2020 bylo prozatím zaznamenáno 2 298 zemřelých, o 139 osob nad dlouhodobým průměrem. V meziročním srovnání, oproti roku 2019, byly letos počty zemřelých vyšší v osmi ze sedmnácti týdnů, nejvíce (o 7–8 %) vzrostly počty zemřelých v 13. a 14. týdnu.
Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe a GDPR: Co způsobuje pojistitelům největší problémy?
V předcházejících letech dosahovala maxima nad týdenní průměr z let 2011–2019 ještě výrazněji výše. Např. v roce 2018 byly počty zemřelých osob v 8. až 12. týdnu roku minimálně o 15 % nad devítiletým průměrem, když maximum z 10. týdne roku převyšovalo dlouhodobý průměr dokonce o 29 %. V roce 2017 vrcholily počty zemřelých hned na počátku roku, 2. i 3. kalendářní týden zaznamenaly až o čtvrtinu vyšší počet zemřelých, než kolik činil příslušný průměr za období let 2011–2019. Před pěti lety, v roce 2015, pak nejvyšší týdenní počet zemřelých zaznamenaný v 7. týdnu představoval počet o 14 % vyšší číslo než průměr z let 2011–2019.
Většina úmrtí se dotýká osob seniorského věku. Z celkových dosud zaznamenaných 38 705 úmrtí během 1. až 17. kalendářního týdne roku 2020 jich ve věku 65 a více let zemřelo 32 462, tedy 84 %. 20 390 zemřelých bylo ve věku 65–84 let a 12 072 ve věku 85 a více let. V obou podskupinách šlo ve srovnání s průměrem za období 2011–2019 o počty nadprůměrné, u 65–84letých zemřelých o 2 %, u 85+ letých o 8 %. V případě zemřelých v mladší seniorské věkové skupině byly letos nadprůměrné počty zemřelých ve 13 ze 17 týdnů, většinou však nepřesáhly úroveň 5 % nad průměr.
Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš: Pandemie je náraz plně rozjetého vlaku do pevné překážky
Jednoznačně nejvýraznější byl převis zemřelých ve věku 65–84 let nad průměrem ve 14. kalendářním týdnu (+13,7 %), tato věková skupina tak nejvíce přispěla k celkově nadprůměrnému počtu zemřelých v uvedeném týdnu (menší měrou přispěl i zvýšený počet zemřelých ve věku 85 a více let). Druhý největší rozdíl v počtu 65–84letých zemřelých oproti průměru se vyskytl v 15. týdnu (+5,9 % nad průměrem). V případě počtů úmrtí 85letých a starších seniorů se nadprůměrné počty vyskytují po celý rok 2020, resp. jen s drobnými výjimkami už po celý rok 2019 i 2018, a převis zemřelých nad průměrem byl ve srovnání s mladšími seniory letos obecně větší (méně než +5 % pouze ve čtyřech týdnech). Nejvíce nadprůměrný byl počet zemřelých ve věku 85 let a více hned v 2. kalendářním týdnu, a to o 15,3 %, dále pak (o 14 %) v 5. a 7. týdnu.
Na složení zemřelých podle věku a vyšší (nadprůměrné) počty zemřelých seniorů v čase však má vliv i vývoj věkového složení populace jako celku, které v posledních letech charakterizuje právě zejména narůstající podíl seniorů. Změny věkového složení (snižující se počet obyvatel v produktivním věku) mohou stát i za aktuálním poklesem počtu zemřelých ve věkové skupině 40–64 let a 15–39 let. Podle předběžných výsledků byl počet zemřelých ve sledovaných 17 kalendářních týdnech roku ve skupinách 40–64, 15–39 i 0–14 let v letošním roce vůbec nejnižší v rámci období let 2011–2020.
Komentáře
Přidat komentář