Podle analýzy IATA (International Air Transport Association – Mezinárodní asociace leteckých dopravců) by se měl obrat mezinárodních leteckých společností v tomto roce snížit o 61 % na 214 mld. USD. Ovšem i v příštím roce by měly příjmy podle odhadů IATA zůstat značně pod normální úrovní. Jinak to ovšem vypadá u přepravy nákladu. Ta by se měla v tomto roce silně zvýšit na 111 mld. USD. IATA tento nárůst vysvětluje především růstem cen.
Mohlo by vás zajímat: Jak se dopracovat v EU k lepší regulaci?
Výše prezentovaný vývoj v mezinárodní letecké dopravě má masivní důsledky pro mezinárodní letiště. Jejich obrat by měl být v tomto roce nižší oproti roku 2019 o 55 – 65 %. Například počet odletů byl v srpnu 2020 o 60 % nižší než ve stejném měsíci roku 2019. Chmurný obrázek potvrzují i údaje Německého svazu letišť. Počet cestujících byl v září 2020 o 80 % nižší než před rokem. Pokles obratu může v roce 2020 dosáhnout až 3,6 mld. EUR. To má nesporně vliv na zaměstnanost. Ohrožena je prý přibližně čtvrtina ze 180 000 pracovních míst na letištích. Ztráty vykazuje i největší německá letecká křižovatka – letiště Frankfurt nad Mohanem.
Pokles letecké dopravy má dopady i na výrobce letadel. Například americký koncern Boeing například neprodal v září 2020 ani jedno letadlo a kromě toho ve stejném měsíci byly zrušeny objednávky na 51 strojů. Oba velcí výrobci letadel – Airbus i Boeing – omezili produkci a ve zbývající části tohoto roku očekávají storna objednávek. Nicméně z dlouhodobého hlediska vypadá situace trochu jinak. Na konci 2019 bylo ve světě v provozu 22 500 dopravních letadel pro přepravu cestujících, ale podle tržních odhadů zpracovaných i se zohledněním koronavirové krize by to v roce 2030 mohlo být zhruba 30 000 letadel.
Mohlo by vás zajímat: UNIQA převezme i penzijní spoření a investice AXA. Pro klienty se nic nemění
Z důvodu poklesu poptávky nechávají v současné době mnohé letecké společnosti svoje letadla dlouhodobě na zemi. Z této skutečnosti pak vyplývají následky pro pojistitele. Ustanovení v pojistných smlouvách jsou zčásti vymezena tak, že snížené využití letadel má svůj vliv; jiné aspekty se projednávají při každoroční obnově pojistných smluv. Kromě toho se během zastavení či omezení ekonomické činnosti (tzv. lockdown) vynořily také jiné škodní potenciály, například kumulace rizik. Jelikož jsou velké letecké flotily v podstatě zaparkovány na letištní ploše, tak vzrůstá riziko nárazu a riziko krupobití. V USA k tomu přistupuje i riziko spojené s hurikány a tornády; na počátku září 2020 tam bylo na zemi více než 2 000 letadel v odhadované hodnotě okolo 70 mld. USD.
Další výzvou pro pojistitele je bezesporu kalkulace či stanovování pojistného. Obecně se dá říci, že pojistné smlouvy pro letecké společnosti jsou založeny převážně na adaptabilních sazbách, které zohledňují změny ve zranitelnosti (resp. bezpečnostní situaci) podle průměrné hodnoty flotily, počtu přepravených cestujících, počtu odletů a přepravy nákladu. V současné době proto probíhají jednání řady pojistitelů s pojišťovacími makléři a leteckými společnostmi o stanovení pojistného, které by odpovídalo snížení nejdůležitějších rizik ve srovnání se stavem před COVID-19.
Mohlo by vás zajímat: Jak Insurance Europe hodnotí IDD?
Jednání o nové výši pojistného probíhají na individuální bázi, tj. případ od případu. Podle expertů je obtížné předvídat, jak jednání dopadnou. Je nutno brát v úvahu, že v uplynulých 20 letech pojistné klesalo, škody byly nákladnější, opravy dražší a rostly i nároky cestujících na náhradu škody. V tomto segmentu pojištění rostou sazby v zajištění, objevují se nová rizika a škodní scénáře. Proto je prý velmi obtížné odhadnout dlouhodobý vývoj pojistného.
Komentáře
Přidat komentář