Nemám žádný plán, přiznal Babiš. Iniciativa KoroNERV-20 ano!

„Nejsem schopen říct, co se stane. Rozvolňovat se nechystáme. Pokud Piráti vědí přesně, co se stane, tak nám to napište. Napište přesně, co máme udělat. My určitě rozvolňovat nebudeme, není na to důvod. My se potřebujeme vrátit k normálu, ale na to, abychom se vrátili k normálu tak musíme snížit počet nakažených a hospitalizovaných. Neznám nikoho, kdo by predikoval přesně, co se stane. Je tady plno expertů, kteří doporučují opatření. Vy se mě ptáte, co se stane, ale já nejsem schopen tady říkat nějaké konkrétní čísla. Měli jsme tady psa, ale ta predikce není možná. Vy chcete po mně nějakou věc, kterou nejsem schopen odpovědět,“ reagoval způsobem sobě vlastním premiér Andrej Babiš během interpelací ve Sněmovně. Možná by mu pomohlo, kdyby naslouchal realistické představě řešení z pera iniciativy KoroNERV-20.

Česko je od propuknutí pandemie covid-19 nepochybně zatím v nejvážnější situaci. Vláda za rok nedokázala zajistit dostatečné testování a trasování, odborníkům neposkytovala data, zaspala (spí) při řešení vakcinace a stále chaoticky komunikuje… Na krizi se prostě nepřipravila a občané v její nařízení přestali ve velké míře věřit. Vir nás zahnal natolik do kouta, že je v tuto chvíli zřejmě jedinou záchrannou brzdou několikatýdenní plošná karanténa. Hovoří se také o kompletním zastavení průmyslu. Podle iniciativy KoroNERV-20 zatím není nutné průmyslovou výrobu omezovat nebo uzavírat, ovšem je také třeba konečně nepostupovat pouze metodou nejmenšího odporu.

Mohlo by vás zajímat: Ekosystémy: Nová příležitost pro pojistitele?

Faktem je, že jsme druhou nejprůmyslovější zemí EU (jak podle počtu pracovníků v průmyslu z celkového počtu ekonomicky aktivních osob, tak podle podílu průmyslu na HDP). Naše ekonomika a společnost by bez průmyslu byla o hodně slabší a chudší. V době koronavirové pandemie je vysoký podíl průmyslu naší značnou konkurenční výhodou. Za to, kde jsme ekonomicky, vděčíme průmyslu a musíme mu věnovat pozornost. Současně je bohužel v naší zemi spíše nízká míra robotizace (nižší než v Německu, Švédsku, Dánsku, Belgii nebo Holandsku). To nahrává šíření viru a současně komplikuje odstávku průmyslu.

Obavy ze ztráty podnikatelských příležitostí, konkurenceschopnosti a trhů jsou na místě. Na jaře byla zavřená celá Evropa, a tak náš průmysl nemohl o zakázku přijít ve prospěch evropského konkurenta. Nyní by byla zavřena jen Česká republika, takže by mohla přijít o zakázky vystavené mezinárodní konkurenci.

Mohlo by vás zajímat: Neúprosný pohled do „zkouškového“ kalendáře. Květen se kvapem blíží!

Není však také správné pokračovat v dosavadní praxi, kdy se omezuje nemalá část sektoru služeb (zhruba pětina přímo, a nepřímo je postižená až téměř polovina, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě) a jsou uzavřené školy. Na rozdíl od nich ponecháváme průmysl dosud téměř bez povšimnutí. V sobotu vyhlášená pravidla testování ve firmách přicházejí velmi pozdě, navíc jsou zatím dost benevolentní. Takto ve společnosti vzniká další dělení, které bude mít dlouhodobé devastující dopady.

Členové KoroNERV-20 proto vládě doporučují:

• Zavést plošnou povinnost testování zaměstnanců, kteří nemohou, či nechtějí pracovat z domova, a to nejen v průmyslu, ale ve všech fungujících provozech (ve službách, zemědělství, státních institucích a úřadech).
• Zajistit dostatečnou (novou!) testovací kapacitu – tedy aby stát jen nepřerozděloval současné testovací kapacity určené pro veřejnost, které jsou nedostatečné už nyní a pro mnoho občanů a zaměstnavatelů také velmi daleko. Je nutné dát všem podobně snadný přístup k testování.
• Důsledně trasovat i v rámci zaměstnání, a toto trasování státní správou kontrolovat. Umožnit v jakémkoliv zaměstnání namátkovou kontrolu dodržování opatření platných pro volný čas (roušky, respirátory, rozestupy). Vždy v těchto případech pokutovat zaměstnavatele.
• Státní či polostátní podniky (Česká pošta, ČEZ, administrativní provozy v Lesy ČR, ČEPS, České dráhy, Správa železnic apod.) by měly ihned všechny zaměstnance pravidelně testovat a ve vlastní režii i trasovat, a takto jít příkladem.
• Trvat na oddělování a nemísení pracovních směn.
• Umožnit daňovou účinnost nákladů (daň z příjmů i DPH) spojených s pořízením ochranných pomůcek a testování všem podnikatelským subjektům (nejen z průmyslu), nebo testy zaměstnavatelům proplácet až do cen, za jaké je v předchozím týdnu nakupoval stát.
• Zvýšit finanční motivaci k pobytu v karanténě a zároveň s tím radikálně zvýšit kontrolu a vymáhání jejího dodržování. Doporučujeme nemocenskou ve výši 80 % čisté mzdy pro mzdy pod celostátním průměrem a 60 % pro mzdy nad průměrem (už od prvního dne by měl nemocenskou platit stát).
• Karanténu ukončovat negativním testem, také na náklady státu.
•  Nová opatření by měla vycházet z dat o šíření viru (nejen podle národních KHS, ale také podle mezinárodních studií) a neohlížet se na to, která skupina volí vládu. Opatření racionalizovat, u nově přijatých opatření přidat odůvodnění a zveřejnit i jejich očekávanou účinnost v boji proti šíření nákazy.
• S ohledem na nízkou důvěru veřejnosti v nezaujatost by vláda neměla vybírat složky kritického průmyslu. Hustá síť dodavatelsko-odběratelských vazeb je natolik složitá a vzájemně provázaná, že není možné bez vážných škod a problémů oddělit “od stolu” kritickou část výroby od “nekritické”.

Mohlo by vás zajímat: Úroveň autoservisů se zhoršila. Kde je kvalita opravy nejhorší?

Pokud zavedení tvrdých pravidel a jejich vymáhání v průmyslu nejsme schopni dodržet nebo nebudou stačit k odvrácení kolapsu nemocnic, pak je úplné a nákladné zavření celé ekonomiky jedinou cestou. I na tuto možnost by se však stát měl připravit a jasně říct, za jakých podmínek k takovému stavu může dojít.