Rakousko 2020: Sedm procent úmrtí bylo na covid-19

„Vyšší úmrtnost jde v loňském roce nepochybně na vrub pandemii koronaviru. V roce 2020 zemřelo o 7 131 osob více než v předchozím roce. Přitom v průměru každý 14. případ úmrtí měl na svědomí covid-19. V období vrcholu druhé koronavirové vlny byla smrtnost na covid-19 dokonce vyšší než smrtnost u onemocnění srdce a oběhového systému. Přitom tato skupina diagnóz byla v minulých letech opakovaně s odstupem nejčastější příčinou úmrtí,“ sdělil novinářům šéf rakouského statistického úřadu Statistik Austria Tobias Thomas. Loni zemřelo v Rakousku o 8,6 % více osob než v roce 2019. Navýšení o 7 131 osob prakticky odpovídá počtu skonů za jeden průměrný měsíc.

Mohlo by vás zajímat: Lockdown 2.0! Průmysl a květinářství fungují. Občani pod dohledem armády

Pokud zohledníme zvýšený počet obyvatel a změny věkové struktury, tak jako tak by loni bývalo došlo k menšímu nárůstu počtu úmrtí. V roce 2019 – tedy ještě bez znalosti faktoru covid-19 – počítali demografové v Rakousku s odchodem 85 075 osob ze života v roce 2020. A ve skutečnosti bylo toto číslo překonáno o 6,4 %. Na covid-19 umírali o něco častěji muži než ženy. Nejčastěji covid-19 zabíjel starší ročníky: 97 % zemřelých z této příčiny mělo více než 60 let. Pouze u necelého jednoho procenta zemřelých osob ve věku do 40 let byl koronavirus hlavní příčinou jejich úmrtí.

Velké rozdíly lze sledovat v úmrtích na covid-19 ve spolkových zemích: obzvláště mnoho úmrtí na koronavirovou infekci bylo v Korutanech (podíl 9,4 %), Tyrolsku (8,8 %) a ve Štýrsku (8,4 %). Naopak nejméně řádil v Dolních Rakousích (podíl 5,1 %), Burgenlandu (5,4 %) a ve Vídni (6,4 %). Běžně umírá doma asi 48 % osob, zatímco v případě smrtelných onemocnění na covid-19 byl podíl hospitalizovaných 73 %, tedy výrazně vyšší.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: Pandemie jako hollywoodský film. Nové zkoušky zkvalitní trh

Ostatní příčiny skonu

V porovnání s rokem 2019 loni výrazně přibylo úmrtí na nemoci ledvin a močových cest (+24 %). Přitom pětiletý průměr úmrtí na tyto zdravotní komplikace překročil loňský rok bezmála o třetinu (29,2 %).

Naopak největší, zhruba 17% meziroční pokles zaznamenaly diagnózy chřipka a zápal plic. Počty úmrtí z jiných příčin se loni nijak nápadně nelišily od předchozího roku. Malý přírůstek zaznamenala leukémie, Parkinsonova choroba, a bohužel také smrtelné pády nebo nehody. Naopak úbytek lze sledovat u sebevražd. Loni bylo registrováno 1 068 sebevražd, tedy o 4 % méně než v roce 2019. V pětiletém průměru jich loni bylo dokonce o více než desetinu méně (-11 %).

Nejvíce osob zemřelo ve dvou markantních vlnách koronaviru – na jaře v menší míře a v kalendářních týdnech 47 až 49 v mnohem markantnější míře. V ostatních diagnózách nebyla žádná „sezónnost“ zaznamenána.

Mohlo by vás zajímat: Obavy investorů z koronaviru klesají. Akciím ale roste konkurence jinde

Vedlejší zátěž zabíjela

Mezi loni zemřelými na diagnózu covid-19 trpěly asi tři desetiny osob na vysoký krevní tlak, což bylo nejčastější doprovodné onemocnění. Asi pětina zemřelých měla navíc onemocnění ledvin. Asi 18 % obětí byli diabetici, trpěly ischemickou srdeční chorobou nebo demencí. Desetina vykazovala diagnózu dýchacích cest a desetina trpěla rakovinou.

Kromě uvedeného počtu zemřelých na covid-19 vykázala statistika 2020 ještě dalších 1 382 osob, u nichž je covid-19 zaznamenán jako doprovodné onemocnění. Již beztak chatrný tělesný stav byl ještě zkomplikován touto nákazou, což ve svém důsledku vedlo ke smrti. Nejčastější základní diagnózou těchto zemřelých byla demence (Alzheimer, Parkinson) nebo onemocnění ledvin a rakovina.