Průměrná mzda klesla reálně o 6,7 %. Inflace úřaduje

Jak se daří pojišťovnictví?

Průměrná mzda (41 265 Kč) za 1. čtvrtletí 2023 vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 3 265 Kč, tedy o 8,6 %. Jde přitom o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. V reálném vyjádření šlo o mzdový pokles o 6,7 %, zaměstnanci si tedy mohli koupit za průměrnou mzdu méně zboží či služeb než před rokem.  Reálný mzdový růst se odvíjí od inflace neboli růstu spotřebitelských cen. Ten v letošním 1. čtvrtletí dosáhl 16,4 %, což byla druhá nejvyšší hodnota v tomto století (rekordní 17,6 % byla ve 3. čtvrtletí 2022). Pro úplnost sumarizujme, že v předchozím roce 2022 reálná mzda poklesla o 8,5 %; v roce 2021 se průměrná mzda reálně zvýšila o 1,9 % a v roce 2020 o 1,4 %.

Mzdový vývoj byl velmi různorodý podle odvětví. Pouze v jediné sekci mzdový růst překonal hodnotu nárůstu spotřebitelských cen (16,4 %). U ostatních tak došlo ke značnému snížení průměrných mezd v reálném vyjádření. Oním výjimečným odvětvím byla energetika (sekce výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu), kde se průměrná mzda zvýšila nominálně o 23,1 %, reálně tedy vzrostla o 5,8 %, na úroveň 79 221 Kč, čímž překonala všechna zbylá odvětví. Tento vývoj souvisel s výplatou nadstandardně vysokých mimořádných odměn.

Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Tohle nám udělá konsolidační balíček

Naopak největší meziroční reálný pokles najdeme ve vzdělávání, kde se kupní síla snížila o více než desetinu (10,7 %). Více jak desetiprocentní reálný pokles (10,6 %) byl také v ostatních činnostech, a o rovných 10 % reálně poklesla průměrná mzda v peněžnictví a pojišťovnictví. Ve zdravotní a sociální péči se meziročně snížila reálná průměrná mzda o 9,0 %. V dalších sekcích byly poklesy nižší. Druhou nejvyšší nominální průměrnou mzdu po energetice najdeme v informačních a komunikačních činnostech s úrovní 78 503 Kč, třetí příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 75 539 Kč.

Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvala v ubytování, stravování a pohostinství (24 446 Kč), to představuje sotva třetinu úrovně v energetice. Druhá nejnižší průměrná mzda byla – také tradičně – v administrativních a podpůrných činnostech s hodnotou 29 648 Kč. V obchodě (velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel) dosáhla průměrná mzda 39 863 Kč, což je o něco nižší než v průmyslových odvětvích (40 768 Kč). V dominantním zpracovatelském průmyslu se průměrná mzda dostala na 39 739 Kč, v těžbě a dobývání mzda byla 43 836 Kč. Ve stavebnictví najdeme údaj 34 363 Kč a v dopravě a skladování 36 703 Kč. Výrazně pod úrovní celkové průměrné mzdy (41 265 Kč) jsou mzdy v zemědělství, lesnictví a rybářství (30 541 Kč) a v ostatních činnostech (30 725 Kč).

Z hlediska statistiky pracovní doby bylo 1. čtvrtletí 2023 charakteristické výrazně nižším počtem neodpracovaných hodin ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku v důsledku nižší nemocnosti.

Regionální vývoj 

Také krajské výsledky přináší vývoj, který není jednoznačný. Z pohledu počtu zaměstnanců došlo v 1. čtvrtletí 2023 hned v několika krajích k meziročnímu poklesu: 0,7 % ve Zlínském kraji, 0,4 % v Pardubickém a v Ústeckém, 0,2 % na Vysočině a 0,1 % v Jihočeském kraji. Na druhé straně opět velmi výrazně vzrostl počet zaměstnanců v Praze (o 4,6 %), značný nárůst zaznamenal i Plzeňský kraj (1,5 %) a dále Středočeský a Královéhradecký (shodně 0,5 %). V Jihomoravském kraji vzrostl evidenční počet zaměstnanců o 0,4 %, stejně jako v Karlovarském, a v Libereckém o 0,1 %; v Moravskoslezském a Olomouckém kraji počty stagnovaly.

U vývoje průměrných mezd je rozptyl podstatně menší než v třídění podle odvětví. Platí, že reálná kupní síla se ve všech krajích meziročně propadala, a to v rozmezí od 5,6 % do 7,9 %. Nejlépe vychází ze srovnání Jihočeský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 5,6 % díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který zde dosáhl takřka deseti procent (9,9 %). Hlavní město naopak zaznamenalo nejvyšší propad reálné mzdy o 7,9 %, následováno kraji Královéhradeckým a Karlovarským (shodně 7,2 %) a dále Středočeským (7,1 %).

Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Férovost je v pojišťovnictví klíčovou hodnotou

Podle absolutní úrovně výdělků zůstala nicméně Praha stále nejbohatším regionem, průměrná mzda tu byla 52 814 Kč. Na druhém místě se udržel Středočeský kraj s 40 768 Kč a na třetím byl Jihomoravský, který těsně překonal čtyřicetitisícovou hranici (40 146 Kč). Naopak Karlovarský kraj zůstal nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (35 010 Kč). S odstupem byl následován Pardubickým krajem (36 255 Kč), Olomouckým (36 506 Kč) a Zlínským, kde se průměrná mzda dostala na 36 653 Kč. V Moravskoslezském kraji, což je po Praze, Jihomoravském a Středočeském kraji region s nejvyšším počtem zaměstnanců, dosáhla průměrná mzda hodnoty 37 094 Kč. Více informací ZDE

Kvalifikovaní cizinci přicházejí do Česka za vyššími mzdami

Česko stále patří mezi nízkonákladové ekonomiky, kde jsou náklady zaměstnavatelů na hodinu práce pod hranicí 500 korun. Nejnižší zůstávají v Bulharsku (201 Kč/h), naopak nejvyšší jsou v Lucembursku (1 245 Kč/h) a také v Norsku (1 366 Kč/h), které však není členem EU.

Na druhou stranu je zjevné, že se rozdíly v čase spíše snižují. V západních státech náklady práce mezi roky 2021 a 2022 převážně klesaly nebo rostly jen do 2 %. „Česko v roce 2022 předstihlo v úrovni nákladů práce Portugalsko, kde došlo v tomto ohledu ke stagnaci, zatímco u nás se náklady zvýšily meziročně o 5 %,“ komentuje mezinárodní srovnání Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Za desetiletí od roku 2012 se nominálně snížily náklady práce jen v Řecku (o plnou desetinu) a v Norsku (o 4 %). Nejvíce za 10 let vzrostly právě ve státech s dosud nejnižšími úrovněmi, jako je Bulharsko (o 136 %) a Rumunsku (o 126 %). V Česku stouply o 60 %.

Mohlo by vás zajímat: Martin Žáček: Situace ve zdravotním pojištění cizinců je tristní

V rámci krajů České republiky zaujímá na trhu práce specifické postavení Praha. Třebaže je v hlavním městě obecně nejvyšší průměrná mzda, čelí zde zaměstnanci vysokým nákladům na bydlení a dražším službám. „Výrazně vyšší mzdy vydělávají v Praze jen ti, kteří pracují ve vysoce kvalifikovaných nemanuálních profesích, nejlépe manažerských,“ vysvětluje Dalibor Holý, ředitel odboru statistik trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. „Podíl velmi nízkých mezd do 22 tisíc hrubého je tu navíc takřka stejně velký jako v ostatních krajích, tedy desetinový,“ dodává.

Hlavní město je výlučné také tím, kolik je zde pracovníků z jiných zemí, zejména těch kvalifikovaných. I to ovlivňuje průměrné mzdy. „Nejvíce si u nás vydělávají vedoucí pracovníci a specialisté z cizích zemí. Manažerské platy Rusů, Rumunů či Bulharů jsou až násobně vyšší než je standard, což ukazuje na odliv mozků z východní Evropy západním směrem. Naopak v početně větších skupinách v dělnických profesích berou cizinci spíše nižší mzdy,“ doplňuje Jitka Erhartová z oddělení statistiky práce ČSÚ.