Zapojit AI a roboty do péče o nemocné a umírající většině Čechů nevadí

Česká populace stárne. Přestože se lidé shodnou, že nechtějí být ve stáří nikomu na obtíž, většina spoléhá na to, že se o ně někdo z rodiny postará (loni to uvádělo 79 % respondentů, letos už 82 %).

Mohlo by vás zajímat: V rodině jsme ochotní si navzájem půjčovat peníze. Až pětina půjček se nevrátí

Péče o stárnoucí příbuzné je vyčerpávající a zasahuje mnohé rodiny – každá pátá je vyčerpána péčí o nemohoucího člena. Přičemž ta největší zátěž je zejména na ženách. „S ohledem na demografický vývoj bude péče o stárnoucí blízké stále větším tématem. O to více nás překvapilo, že právě starší lidé mají k zapojení umělé inteligence a technologií do péče často otevřenější postoj než mladší generace,“ říká Lucie Urválková, finanční ředitelka UNIQA.

Lucie Urválková, finanční ředitelka UNIQA.

Češi jsou robotizaci péče nakloněni, přesně 59 % je otevřeno myšlence zapojit AI a/nebo roboty do péče o nemocné a umírající. A platí, že s přibývajícím věkem toto číslo roste, ve skupině 55+ vyjádřilo souhlas 64 %, zatímco ve věkové skupině do 34 let jen 44 %.

„Starší ročníky, které současnou nedostupnost institucionální péče zpravidla vnímají jako tíživější a aktuálnější problém, jsou (navzdory nižší celkové otevřenosti novým technologiím) delegaci této péče na technologie otevřenější. Vyšší vnímaný odpor mladých může vycházet z většího přehledu o potenciálních praktických i etických rizikách,“ komentuje Prokop Vejda, analytik NMS.

AI jako společník i trenér

Mezi činnosti, které by podle respondentů Velkého průzkumu rodin[1] mohl vykonávat robot nebo AI patří především konverzace a rozptýlení (57 %), užitečná by byla také pomoc s pohybem (52 %). U ostatních úkonů se ale kloní k tomu, aby je vykonával přeci jen člověk. Například zdravotní kontrolu by robota či umělou inteligenci nechalo dělat jen 18 % lidí, k podávání jídla a léků by je pustilo 43 % lidí. Osobní hygienu by pak robotům nesvěřila ani třetina respondentů. Většinu potřebné péče by měl stále zajišťovat člověk. Zajímavostí je, že rodiny s vyššími příjmy věří v možnosti technologií ve všech ohledech více.

Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance Talk: U mikrofonu Katarína Bobotová

„Dlouhodobá péče je klíčovým tématem. Bezpečnost českých rodin ohrožuje obava, že se nebudou schopny postarat o nesoběstačné členy rodiny. Naší odpovědí jsou produkty pojištění dlouhodobé péče, které kryjí riziko ztráty soběstačnosti a poskytují doživotní rentu na péči. Součástí této problematiky je také investování pojišťoven na českém trhu do výstavby domovů pro seniory. Cílem těchto projektů je budovat a provozovat moderní zařízení dlouhodobé péče. Ambicí pojistného trhu je vybudovat po celé České republice 20 domovů s kapacitou 2 500 lůžek do 10 let,“ připomíná Rastislav Havran, generální ředitel UNIQA.

Finanční instituce mají být oporou

Velký průzkum rodin rovněž prozradil, že 7 z 10 rodin by v případě ztráty blízké osoby uvítalo podporu ze strany finanční instituce. UNIQA vedle finanční pomoci vázané na produkty životního pojištění, pojištění k hypotéce či úvěru či refinancování půjček při poklesu příjmů, umí nabídnout i praktickou podporu při zvládání smutku a traumatu. Angažuje se v osvětě v oblasti hospicové a paliativní péče a také duševního zdraví ve spolupráci s neziskovými organizacemi jako Cesta domů, Fórum mobilních hospiců, Linka bezpečí, nedávno navázala také spolupráci s organizací Srdcem Robinson a podpořila animovaný seriál Plešouni.

Více informací ZDE

[1] Velký průzkum rodin, druhý ročník sociologického výzkumu života českých a slovenských rodin, realizovala agentura NMS v Česku a na Slovensku v březnu a dubnu 2026 na reprezentativním vzorku 1000 respondentů z každé země.