V prvním čtvrtletí 2020 spotřebitelské ceny vzrostly o 3,6%, k čemuž přispěla svižná jádrová inflace i zvýšená dynamika cen potravin a regulovaných cen.
V nejbližších měsících inflace rychle klesne pod horní hranici tolerančního pásma cíle, a to především vlivem v souhrnu proti inflačních dopadů koronavirové pandemie v podmínkách hlubokého propadu domácí ekonomické aktivity.
Růst celkových nákladů dočasně skokově zrychlí v důsledku nedávného prudkého oslabení kurzu koruny. Nad tím však záhy převáží citelně oslabené domácí inflační tlaky odrážející dopady vládních i firemních karanténních opatření.
To povede k dalšímu poklesu inflace, která se na přelomu letošního a příštího roku dostane dočasně lehce pod 2% cíl.
K uvedenému snižování inflace přispěje i propad cen pohonných hmot v návaznosti na kolaps světových cen ropy a zvolnění růstu regulovaných cen.
Dynamika cen potravin naopak letos zůstane vysoká, a tona jedné straně vlivem vysoké spotřebitelské poptávky, a na druhé straně v důsledku nedostatku pracovníků v zemědělství, chladného počasí ze začátku jara a omezení mezinárodní dopravy kvůli koronavirové nákaze.
Pokles inflace bude v letošním i příštím roce brzděn také předpokládanými cenovými dopady změn nepřímých daní. Inflace se tak ve výsledku bude v roce 2021 nacházet poblíž2% cíle, a to v podmínkách výrazně uvolněných měnových podmínek. Měnově politická inflace se bude oproti celkové inflaci nacházet lehce níže (Graf I. 2).
Českou republiku výrazně zasáhla koronavirová nákaza, propad světové i domácí ekonomiky bude letos mimořádně hluboký (Graf I. 3). Přijatá vládní protipandemická opatření vedla v průběhu března k odstávce významné části domácí ekonomiky.
Vývoj epidemiologické situace umožní podle předpokladu prognózy postupné uvolňování přijatých omezení a obnovování činnosti většiny odvětví v průběhu druhého čtvrtletí.
Nadále však budou přetrvávat negativní dopady zvýšené nezaměstnanosti a nepříznivého celkového vnímání ekonomické situace ze strany domácností i firem. Donedávna výrazně napjatý trh práce se tak rychle zchladí. V letošním roce HDP klesne v úhrnu o8% a ani přes postupné obnovení růstu nedosáhne ekonomická aktivita do konce příštího roku předpandemické úrovně.
To bude dáno především vývojem fixních investic. Obnovování jejich růstu bude totiž tlumeno hlubokým poklesem zahraniční poptávky spojeným s výrazným zhoršením globálního ekonomického sentimentu. Prudký pokles lze proto čekat také u vývozu zboží a služeb, což se letos promítne v záporném příspěvku čistého vývozu k růstu HDP.
O něco lépe se bude po počátečním propadu vyvíjet spotřeba domácností, která bude podpořena sice snižující se, avšak stále kladnou dynamikou mezd a masivními stabilizačními rozpočtovými opatřeními. Vládní výdaje přitom vedle programů na podporu likvidity domácností a firem zasažených pandemií porostou též z titulu již dříve schváleného zvýšení platů v netržní sféře, důchodů a veřejných investic.
Kurz zůstane na celém horizontu prognózy poblíž aktuálních hodnot, na které oslabil po propuknutí pandemie (Graf I. 4). Prognóza kurzu je pro druhé čtvrtletí 2020 nastavena na hodnotě27,2CZK/EUR a odráží tak jeho prudké oslabení na konci prvního čtvrtletí vlivem propuknutí pandemie koronaviru.
Poblíž současných hodnot kurz setrvá na celém horizontu prognózy vlivem zhoršeného zahraničního i domácího ekonomického výhledu a zúženého úrokového diferenciálu.
S prognózou je konzistentní další pokles domácích tržních úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí (Graf I. 5). Tento pokles sazeb navazuje na jejich razantní březnové snížení a odráží vedle výrazně zhoršeného zahraničního výhledu také dopady vládních karanténních opatření v domácí ekonomice.
Tyto faktory totiž povedou k výraznému ochlazení na trhu práce a zhoršení sentimentu domácností i firem. To bude mít významné protiinflační dopady. Pokles sazeb však bude brzděn nedávným prudkým oslabením kurzu, které přispívá k uvolnění celkových měnových podmínek.
Ve zbytku prognostického horizontu pak zůstanou sazby zhruba stabilní. Bankovní rada ČNB na květnovém měnovém jednání snížila dvoutýdenní repo sazbu o 75 bazických bodů na 0,25 %. Současně rozhodla o snížení lombardní sazby na 1,00 %. Diskontní sazba zůstala nezměněna na 0,05 %.
Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro snížení repo sazby o 50 bazických bodů. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 11. května 2020. Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy v současné mimořádné situaci jako bezprecedentně vysoká.
Rizika souvisejí s průběhem pandemie a zejména s délkou a velikostí dopadů karanténních opatření na světovou i tuzemskou ekonomiku. Tato rizika vyžadují ještě výraznější uvolnění měnových podmínek oproti základnímu scénáři prognózy.
Komentáře
Přidat komentář