Analýza: Proč klesá zájem o studium pojišťovnictví?


			Analýza: Proč klesá zájem o studium pojišťovnictví?
27.4.2018 Spektrum

Záměrem projektu, který byl financován Nadačním fondem pro podporu vzdělávání v pojišťovnictví, bylo řešit problém malého počtu kvalifikovaných uchazečů o práci v oblasti pojišťovnictví a pojistné matematiky  (POJ a PM). 

Identifikovaným důvodem tohoto problému je malé množství uchazečů o studium vysokoškolských oborů zaměřených právě na pojišťovnictví a pojistnou matematiku, přestože většina jejich studentů získá lukrativní pracovní nabídky už před dokončením studia a reálná nabídka pracovních míst převyšuje poptávku. Projekt je řešen týmem složeným z pracovníků Grafické a multimediální laboratoře a katedry Statistiky a pravděpodobnosti Vysoké školy ekonomické v Praze, ve spolupráci s najatými externími specialisty na tržní výzkum a marketingovou strategii.

Důsledkem této negativní situace je často najímání uchazečů, u nichž vznikají náklady na doškolení nebo nemají optimální předpoklady pro výkon požadované profese. Problém identifikovalo konsorcium vysokých škol vyučujících Pojistnou matematiku a Pojišťovnictví. Na základě analýzy mohou vzdělávací instituce realizovat přesně zacílené a správně formulované komunikace, aby byly schopny oslovit a získat uchazeče o studium oborů zaměřených na pojišťovnictví a pojistnou matematiku.

Stav na vysokých školách

Během příprav projektu byly identifikovány vysokoškolské obory v ČR se zaměřením na POJ a PM, z nichž některé se do projektu přímo zapojily. Se zástupci těchto oborů byly podniknuty telefonické a osobní rozhovory, na základě kterých se u většiny oborů potvrdil nedostatečný zájem ze strany nových studentů. Zásadní problém necítí jen Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) a Univerzita Karlova (UK). Pro některé vysoké školy je situace tak kritická, že hraničí s existenčními problémy příslušných oborů[1].


Mohlo by vás zajímat: Jiří Charypar: Když legenda vzpomíná…


Počet studentů zapsaných do studia2[2] se během akademických let 2015­­­–2018 snižuje pětkrát rychleji v porovnání s demografickou predikcí3[3] poklesu počtu studentů vysokých škol. Do roku 2025 se očekává, že bude v oblasti POJ zapotřebí obsadit přes deset tisíc pracovních míst odbornými pracovníky. Lze sice očekávat, že ne všechny pozice budou vyžadovat vysokoškolské vzdělání, ale za předpokladu setrvání aktuálního trendu nebudou vysoké školy schopny připravit na vstup do praxe dostatek absolventů[4].

Vysoké školy se o výsledky projektu zajímají, zájem aplikovat doporučení projektu deklarovala Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE), Masarykova univerzita (MUNI), Univerzita Pardubice (UPCE), UPOL, Technická univerzita v Liberci (TUL). Dodatečně zájem o zapojení do projektu a jeho výsledky vyjádřila Univerzita Hradec Králové (UHK).

Výzkum

Těžištěm výzkumu byly individuální hloubkové rozhovory. Forma rozhovorů, jejich obsah i průběh byly nastaveny dle standardů kvalitativního výzkumu a pod dozorem Martina Kopty, výzkumníka z centra Folimanka Technologies. Dalšími konzultanty výzkumu byli Martin Zelený (ČSU) a Martina Juříková (FMK UTB).

Hloubkové rozhovory prováděly dva výzkumné týmy. První tým působil v Čechách (tým VŠE), druhý na Moravě (tým UTB). Oba týmy byly Martinem Koptou proškoleny ve vedení i vyhodnocování osobních rozhovorů. Celkem bylo provedeno 25 rozhovorů se studenty maturitních ročníků středních škol (zejm. gymnázia, dále ekonomická lycea, obchodní akademie) z Prahy a okolí, Berouna, Roudnice na Labem, Poličky, Otrokovic, Přerova, Uherského Brodu a Olomouci. Dalším vstupem výzkumu byly informace ze šetření Eurostudent VI, MML–TGI analýza mileniálů, Digital news report 2017, Demografický vývoj a projekce výkonů vysokých škol.

Zdroj: Grafická a multimediální laboratoř

Poznatky z provedeného výzkumu byly prezentovány na strategickém workshopu, který proběhl pod vedením marketingového stratéga Michala Krutiše. V rámci workshopu byla propojována zjištění a identifikovány poznatky výzkumu vedoucí k řešení situace. Závěrem workshopu a dále během zpracování Zprávy o výsledcích projektu byly formulovány postupy a navrženy strategie komunikace pro oslovení uchazečů o studium oborů z oblasti POJ a PM.


Mohlo by vás zajímat: Čína v roli zachránce pojišťovny Anbang


Popis cílové skupiny dle výsledků průzkumu

Dle diskuse se zástupci vysokých škol byly stanoveny požadavky na uchazeče:

  • mají rádi matematiku, baví je;5[5]
  • mají logické, analytické myšlení.
  • Některé vysoké školy preferují uchazeče z gymnázií vzhledem k předpokladu kvalitnějších matematických znalostí.

Z hlediska výzkumu byly za základě těchto požadavků stanoveny vstupní podmínky pro účast v rozhovoru. Většina respondentů pocházela z gymnázií, respondenti museli chtít studovat v České republice, mít k matematice pozitivní vztah a být ochotni matematiku v jakékoliv podobě studovat i v rámci vysoké školy.

Na základě rozhovorů byly mezi respondenty identifikovány čtyři segmenty dle charakteristik jejich chování. Klíčovým atributem oddělujícím segmenty byla rozhodnost při výběru vysokoškolského oboru a vztah k matematice. Pracovní názvy těchto segmentů jsou 1) lékař/právník, 2) matikář, 3) má rád matiku, 4) neví.


Mohlo by vás zajímat: MARSH: „Růst pojistného poprvé za 18 čtvrtletí“


V rámci čtyř vymezených segmentů lze předpokládat, že první segment své rozhodnutí nezmění, pokud nenastane zásadní situace v jeho životě. Obory z oblasti POJ a PM nespadají do prvního segmentu zejména kvůli celkové neznalosti této oblasti mezi uchazeči o studium vysoké školy. Čtvrtý segment zahrnuje nerozhodnuté studenty, pro které ale není matematika dostatečně důležitým stimulem.

Druhý a zejména třetí segment je zajímavý z hlediska záměru projektu. Do těchto segmentů patří uchazeči, kteří se v průběhu střední školy zcela nerozhodli, jakým směrem se vydat. Ti jsou otevřeni informacím a doporučením a tedy i marketingové komunikaci vysokých škol. Druhý segment bude volit primárně ryze matematické obory, na něj se mohou soustředit studijní obory PM. Třetí segment je nejzajímavější pro obory POJ, u něj mají největší šanci dostat se i do užšího výběru.

Pro segmenty 2) matikář, 3) má rád matiku, 4) neví, kde jsou studenti, kteří ještě nejsou pevně rozhodnutí o svém oboru, je charakteristické:

  • nelze stanovit, zda si vybírají primárně vysokou školu, nebo studijní obor;
  • nerozhodují se racionálně, klíčové jsou pocity, dojem;
  • prožívají bouřlivé životní období, jejich pozornost je často odpoutávána jinými tématy než je výběr vysoké školy;
  • výběr školy vnímají jako povinnost, nikoli jako zábavu;
  • i když si uvědomují, že jde o zásadní rozhodnutí, výběru školy nevěnují náležitou pozornost a čas;
  • mají tendenci rozhodnutí o výběru školy odkládat;
  • svou budoucnost vnímají spíše v krátkodobém horizontu.[6]

Mohlo by vás zajímat: Tradiční anketa Pojišťovna roku se blíží


Výstupy výzkumu

Původní hypotéza, že nezájem o studijní obory POJ a PM je způsoben negativními konotacemi k pojišťovnictví („podomní prodejce”), se z rozhovorů neprokázala. Naopak byla potvrzena druhá hypotéza – respondenti pojem „pojišťovnictví” jako celek neznají, a tak je nenapadne takové obory ani studovat. Neznalost je zásadním parametrem vzhledem k tomu, že člověk zpracovává příchozí informace na základě dosavadních znalostí. V případě, že daná osoba nemá nutné vstupní znalosti, na které komunikace navazuje, nově komunikované informace nepřijme, odfiltruje je.

Respondenti při svém rozhodování nereflektují kompletní vysokoškolskou nabídku, ale vybírají pouze z oborů, které jsou obecně známé, které znají ze své rodiny a okolí, které jsou předmětem jejich zájmu nebo které jsou jim představeny. Studenti z omezené vysokoškolské nabídky postupně vyřazují nejméně vhodné varianty a široký výběr postupně zužují.

Uchazeči standardně podávají několik přihlášek (na základě rozhovorů nejčastěji 2–3). Reálně do studia ale nastupuje jen třetina až čtvrtina přihlášených uchazečů – zhruba polovina uchazečů neprojde přijímacím řízením a zhruba polovina přijatých se rozhodne nastoupit na jiný obor, kam se také dostali (nebo nemusí do studia nastoupit vůbec). Na základě informací[7] od studijních oddělení MUNI, UPOL, UPCE, UK a VŠE je prokázáno, že na studijní obory nenastoupí více než 40 % uchazečů, kteří úspěšně složili přijímací zkoušku. (Tato statistika ale nedokáže odfiltrovat uchazeče, kteří nenastoupí do studia kvůli tomu, že nastoupí na jiný obor v rámci nabídky POJ a PM.)


Mohlo by vás zajímat: Rumunských firem v ČR raketově přibývá


Rozhodovací proces cílové skupiny lze rozdělit do šesti fází, přičemž vysoké školy jsou obecně nejaktivnější ve fází třetí (aktivní zvažování).

  1. budování znalosti;
  2. pasivní zvažování;
  3. aktivní zvažování;
  4. podání přihlášky;
  5. příprava na přijímačky;
  6. přijetí až nástup.

Fáze aktivního zvažování je pro uchazeče o studium vysoké školy (druhý, třetí a čtvrtý segment) charakteristická jako období během maturitního ročníku, kdy jsou situací donuceni řešit, co po skončení střední školy budou dělat. Ve fázi aktivního zvažování se střetávají v relativně krátkém časovém úseku komunikace mnoha vysokých škol. U uchazeče tak dochází k přehlcení informacemi. Komunikace by měla být podpořena už ve fázích budování znalosti a pasivního zvažování, aby uchazeč obor zařadil do “širokého výběru”.

Druhým zásadním poznatkem k rozhodovacímu procesu je pak absence komunikačních aktivit ve fázích 4 až 6. Jak bylo naznačeno výše, pokud student podá přihlášku, neznamená to, že automaticky přijde k přijímací zkoušce a do studia nastoupí.


Mohlo by vás zajímat: Glosa Jaroslava Daňhela: Dvě otázky k IŽP


Na základě rozhovorů dále vyplývá, že základním požadavkem na výběr oboru je, aby studium uchazeče bavilo. Výdělek a uplatnění jsou vnímány jako důležité, ale atraktivita oboru a způsob oslovení jsou podstatnější. Výběrem studijního oboru si respondenti nechtějí “zavřít dveře”, chtějí mít více možností, co do budoucna dělat. Chtějí, aby studium mělo smysl, aby bylo přínosné a neztráceli jím čas.

Nelze identifikovat jednu osobu s klíčovým vlivem (influencera). Rozhodování ovlivňují rodiče, přátelé, vzdálení známí, středoškolští učitelé, samotné střední školy, ale i řada náhodných kontaktů. Respondenti v rozhodovací fázi 1 a 2 zjišťují informace zejména prostřednictvím osobního kontaktu, během fáze 3 hrají hlavní roli webové stránky univerzit (ty jsou velmi často kritizovány jako příliš složité). Za pomoci sociálních sítí respondenti výběr vysokoškolského studia neřeší, na Facebooku jsou však prakticky všichni dostupní a alespoň pasivně sledují dění na denní bázi.


Mohlo by vás zajímat: Talanx 2017: Uspokojivý zisk a zvýšení dividendy


Obecná doporučení

Vysoké školy by měly počítat s tím, že uchazeči nemají zájem s rozhodováním trávit mnoho času a vyvíjet náležité úsilí. Uchazečům by tak měly zjišťování informací a následné rozhodování maximálně ulehčovat – nabízet jim informace jen v omezeném (nutném) množství, v dostatečně srozumitelné podobě a za třetí tak, aby byly snadno a rychle dostupné.

Obory POJ a PM známé obvykle nejsou, a je tak třeba jejich existenci komunikovat, jinak nárůst zájemců o studium nelze očekávat. V první fázi je třeba budovat znalost o tom, že pojišťovnictví jako takové existuje, aby tyto obory vůbec byly zařazeny do “širokého výběru”. V první fázi by měly být aktivní i jiné subjekty než vysoké školy (např. Česká společnost aktuárů, Česká asociace pojišťoven, jednotliví zaměstnavatelé).

Ve druhé fázi je třeba, aby vysoké školy s potenciálními uchazeči navazovaly přímou komunikaci, “chytaly je do sítě”, získávaly na ně kontakt, aby mohli být uchazeči následně přímo oslovováni. Až ve třetí fázi je třeba přesvědčovat o tom, že obory POJ a PM jsou nejlepší možné. Aktivita vysokých škol nesmí skončit s podáním přihlášky, aby maximum přijatých uchazečů skutečně do studia nastoupilo; je třeba v přesvědčování pokračovat až do doby zápisu.


Mohlo by vás zajímat: Správce, či zpracovatel osobních údajů?


Komunikace by tak měla být naplánována pro celý rok. Konkrétní postupy, jak komunikovat, jsou rozebírány ve Zprávě o výsledcích projektu. Zaměřují se na aktivity, které lze aplikovat se spíše omezenějším rozpočtem. Hlavními kanály či nástroji jsou osobní kontakt, weby (vlastní i cizí), Facebook a e-mailing. V průběhu roku by se měl měnit důraz kladený na jednotlivé komunikační kanály, mělo by se měnit zacílení a obsah komunikace. Náklady také snižuje fakt, že v dalších letech lze již vytvořený obsah znovu použít.

Další doporučení

Po období podání přihlášek a po zápisu budou provedena doplňující šetření pomocí rozhovorů nebo dotazníků o finálních rozhodnutích respondentů. Doporučení pro fáze po podání přihlášky budou Vysokou školou ekonomickou v Praze aplikována a výsledky budou sdruženy do případové studie. Tým řešitelů projektu zorganizuje proškolení kompetentních pracovníků jednotlivých vysokých škol tak, aby výstupům projektu rozuměli a dokázali navrhovaná doporučení aplikovat.

Tým projektu:

Pavel Zimmermann – garance projektu za oblasti POJ a PM
Zdeněk Vondra – řízení projektu, garance marketingových postupů
Kateřina Hanzalová – koordinace projektu, realizace kvalitativního výzkumu, zpracování výstupů
Petra Bedřichová – realizace kvalitativního výzkumu
Kateřina Martínková – realizace kvalitativního výzkumu, zpracování dílčích výstupů
Klára Stojanovičová – realizace kvalitativního výzkumu
Martin Voldřich – zpracování dílčích výstupů

Expertní tým, konzultanti

Martin Kopta – metodická garance kvalitativního šetření, školení pro výzkumný tým
Michal Krutiš – spolupráce na vytváření komunikační strategie, vedení strategického workshopu
Martina Juříková – metodická podpora
Martin Zelený – metodická podpora při zvažování kvantitativního šetření


[1] Např. UPCE v akademickém roce 2016/2017 kvůli příliš nízkému počtu zapsaných studentů neotevře- la bakalářský obor Management finančních rizik, před přibližně pěti lety se na TUL zcela přestal vyučovat bakalářský, magisterský i doktorský obor Pojišťovnictví.

[2] Na základě dat o počtech studentů, které univerzity poskytly. Informace se nepodařilo získat od všech vysokých škol, obecná tendence posledních třech let se však prokazuje.

[3] Na základě analýzy Demografický vývoj a projekce výkonů vysokých škol (ISBN 978-80-7290-524–9).

[4] V současnosti generují vysoké školy přibližně 150 absolventů magisterského stupně vzdělání v POJ a PM za rok, tj. přibližně 1200 absolventů do r. 2025.

[5] Ideální je i určitá míra matematických znalostí - v případě pojistné matematiky je to nutná podmínka, v případě pojišťovnických oborů postačuje pozitivní vztah, protože se počítá s tím, že se nutné matematické znalosti opakují v úvodních kurzech vysokoškolského studia.

[6] Na základě rozhovorů se zdá, že se pohybují v řádu měsíců - řeší uzavírání prvního pololetí, maturitu, bakalářské studium. Vzdálenější budoucnost (magisterské studium, konkrétní požadavky na práci) je pro ně zatím neuchopitelná.

[7] Poskytnutá data se týkají celkem 14 bakalářských či magisterských oborů z oblasti peněžnictví a pojišťovnictví v rozpětí tří akademických let 2015-2018.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články