Sloupek Kateřiny Lhotské: Schíza pojištění bagatelních škod


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Schíza pojištění bagatelních škod

Bagatelní škody. Tedy takové, které člověka nevyvrátí z kotníků, ovšem jejichž zlikvidování stojí pojišťovny nemalé peníze. A tak je logické, že hledají cestičky, jak je neřešit. Nejčastěji prostřednictvím sjednání spoluúčasti. Poněkud schizofrenním dojmem však působí to, že existují i produkty, které se naopak na bagatelní škody zaměřují.

Poradci i pojišťovny do klientů horem dolem cpou, že pojištění slouží pro řešení situací, které ho mohou zásadně (finančně) zasáhnout. Například velké materiální škody, nebo zásadní výpadky příjmů (a související vyšší životní náklady) třeba z důvodu invalidity. Vnímavější klienti (jsou i tací) tento smysl pojištění pochopili, a tak si odpovídající spoluúčast sjednávají. Je jim totiž jasné, že když obrátí auto na střechu, tak zaplatit nějakých 10 000 ze svého je naprostá marginálie.

To, že pojišťovny nelikvidují kdejakou prkotinu, jim samozřejmě přináší i nemalé úspory. Vedle samotného plnění snižují i náklady na likvidaci, a to nejen u těch škod, které se do spoluúčasti vejdou celé. Někdy totiž ušetří i za škody, které ji mírně přesáhnou. Klienti totiž raději nějakou tu stovku oželí, než aby kvůli ní museli vyplňovat nějaké formuláře a „někde běhat“.


Mohlo by vás zajímat: Jak pojistný podvod vnímají švýcarští a němečtí klienti?


Někteří však chápou spoluúčast především jako formu slevy a nepřemýšlí o následcích jejího sjednání. Na nich ovšem pojišťovny provozně obvykle moc neušetří. Oni totiž oznamují i škody, které se sice do spoluúčasti vejdou celé, ale protože jsou nahlášené, tak procesem likvidace tak jako tak projít musí. Minimálně je třeba stanovit její výši a na závěr odpovědět klientovi něco ve smyslu: „Vážený kliente, škoda činí 9 873 Kč, ale protože máte sjednanou spoluúčast 10 000 Kč, tak dostanete starou belu“.

Ale zpět ke klientovi, který chápe, k čemu má pojištění sloužit. Představte si, že přijde za svým osobním bankéřem, a ten na něj vybalí „úžasnou“ nabídku na pojištění klíčů, mobilu, osobních dokladů, nebo nějakých jiných osobních věcí. Tedy něčeho, u čeho člověka v případě ztráty bolí úplně něco jiného než to, že přišel o nějaký ten peníz vynaložený na znovupořízení dané věci.


Mohlo by vás zajímat: Ve fenomenální hře Red Dead Redemption simulujete pojištění svého koně


Klient si nejspíš před svým bankéřem zaťuká na čelo a pokud má více temperamentu, tak si neodpustí poznámku, co že mu to nabízí za nesmysly. Onomu bankéři je ale obvykle jasné, že má klient pravdu. Má však předepsáno, kolik má čeho prodat. Čárky jsou zkrátka čárky, a aby bylo na chleba, tak je jich třeba posbírat nejen předepsané množství, ale i v požadované struktuře.

Pojištění klíčů, karet, mobilů a podobných záležitostí by ale zase nemuselo být tak mimo, kdyby… Kdyby krylo to, co člověka při jejich ztrátě, nebo odcizení opravdu trápí. Třeba u mobilu to obvykle není těch pár tisícovek za nový. Ale ztráta toho, co bylo v něm. To může člověka někdy dostat hodně do úzkých. A ne kvůli tomu, že si nebude moci pošpitat s „přáteli“ na „xichtoknize“ o tom, jestli je „Tonda větší pako než Petr“, a nejhlubší myšlenky z této komunikace olajkovat. Ale pokud je třeba v zahraničí, může tam mít důležité kontakty, dokumenty, instrukce, jízdenky, potvrzené rezervace a podobně. Co je mu pak platné, že to má někde v mailu, když se třeba nedostane ani k počítači.


Mohlo by vás zajímat: Slovensko: Od 1. januára došlo k zmene minimálnych limitov pri PZP


Ztráta osobních věcí, především v zahraničí, je komplikace, jejíž řešení může být pro člověka k nezaplacení. A tak by nejspíš uvítal, kdyby mu s tím někdo v daném místě a v čase pomohl. Takže jestli dává něco smysl v souvislosti se ztrátou osobních věcí pojišťovat, tak nikoliv jejich „finanční hodnotu“, ale obtíže, které může tato ztráta způsobit.

Není to ale asi na samostatný produkt. Vzhledem k tomu, že potíže nastávají především v zahraničí, tak by dávalo smysl něco takového přilepit k cestovku. Pro smysluplné využití podobného pojištění asistence pro řešení tuzemských trablů by totiž musel člověk zapojit fantazii mnohem víc. Nebo že by nějaká pojišťovna přišla s tím, že při ztrátě osobních dokladů vystojí někdo místo klienta frontu na úřadě?

Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články