Technologie budou mít přirozeně dopad i do oblastí, v nichž si donedávna málokdo dovedl přestavit, že by lidé mohli být nahrazeni stroji, nebo lépe řečeno počítači. Již v roce 2013 byla například zveřejněna studie o tom, jak náchylné mohou být jednotlivé profese k nahraditelnosti počítači. Podle této studie existuje 92% možnost „komputerizace“ (nahrazení počítačem) práce prodejců pojištění (u dalších zkoumaných pozic v pojišťovnictví byla taková pravděpodobnost ještě vyšší). Jak na tyto nové podmínky budou reagovat pojišťovny?
Mohlo by vás zajímat: Unikátní predikce: Zákazník na prvním místě
Zdá se, že nijak radikálně. Podle získaných odpovědí nelze v nejbližších letech očekávat významné změny týkající se způsobu prodeje pojištění. Zástupci pojišťoven předpokládají, že úloha osobního prodeje (skrz vázané zprostředkovatele, finanční poradce nebo zaměstnance poboček) zůstane dominantní jak v životním, tak neživotním pojištění. Přímý prodej, a to ani v retailovém neživotním pojištění, zřejmě nebude významně růst nad svůj současný, relativně nízký podíl a účastníci průzkumu také nevidí v blízké budoucnosti významnou roli pro model peer-2-peer na českém trhu.
„Střednědobý výhled pro životní pojištění je bezútěšný. Rizikové produkty jsou stále více vnímány jako možná záchrana. Uvědomění si jejich potenciálu bude vyžadovat po pojišťovnách změnu ve vztahu ke zprostředkovatelům,“ říká Roger Gascoigne Director ve společnosti Willis Towers Watson.
Relativně ambivalentně bylo hodnoceno jedno z nejkontroverznějších témat posledních let – provize. Většina účastníků spíše souhlasí, než nesouhlasí, že zákazníci by mohli těžit ze zavedení povinného stropu na provize (47 % ku 39 %), přičemž 41 % odpovědí vnímá nemožnost kontrolovat provize jako významné riziko. Jen minimum účastníků vnímá možnost zavedení modelu, v němž jsou zprostředkovatelé odměňováni samotnými klienty, jako tomu je např. v Nizozemsku nebo Velké Británii, jako riziko pro své podnikání.
Mohlo by vás zajímat: Nová hedvábná stezka: Jaká bude role pojišťoven?
Můžeme očekávat posun v nabídce pojistných produktů. Přes 80 % respondentů souhlasilo s výrokem, že tradiční pojištění dožití je mrtvým produktem a jen o něco méně účastníků se domnívá, že pojišťovny by se měly vrátit k „tradičním“ základům, tedy ochraně majetku a životů. V životním pojištění tak dojde k dalšímu rozvoji rizikových pojistek, jehož jsme již teď svědky. Otázkou je, zda to přinese výsledky v podobě zvýšení předepsaného pojistného – v této oblasti byli účastníci průzkumu spíše skeptičtí a domnívají se, že životní pojištění bude spíše ztrácet svůj podíl ve prospěch toho neživotního.
Závěrem
Měřeno předepsaným pojistným, přestálo české pojišťovnictví po rychlém růstu, který skončil v roce 2009, období setrvalého poklesu následovaného stagnací. Podle získaných odpovědí nejsou pojišťovny zcela přesvědčeny, že by se tento trend v období do roku 2020 nějak významně změnil, a to zejména v oblasti životního pojištění.
Existuje však mnoho důvodů pro optimizmus: české pojišťovny jsou dobře kapitálově vybaveny, jsou ziskové a jsou dobře řízeny. Trh prošel velkou regulatorní změnou v podobě Solventnosti II bez negativních dopadů. „Digitalizace má potenciál přeměnit pojistný trh. V praxi českého trhu bude tato přeměna víceméně znamenat optimalizaci existujícího modelu,“ uzavírá Roger Gascoigne.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny cítí šanci. Přinesou kyberútoky nárůst obchodu?
Pojišťovny mají plné právo být skeptické k většímu používání technologií, jako jsou třeba telematická zařízení nebo zařízení monitorující zdravý životní styl (a je pravda, že tuto skepsi sdílejí se svými klienty), ale využívání dat k upisování a nacenění rizik, nebo schopnost komunikovat s klienty rychle a personalizovaně je nevyhnutelné. České pojišťovnictví se nemusí nutně změnit již v roce 2020, nicméně kroky, které je třeba podniknout v přípravě na zmiňované změny, určitě dopady přinesou.
Zpráva shrnující všechny oblasti, které jsme v průzkumu zkoumali, je dostupná ZDE.
Komentáře
Přidat komentář