Němci hledí do budoucna s optimizmem


			Němci hledí do budoucna s optimizmem
30.12.2021 Zahraničí, Zdraví

Celostátní svaz německého pojišťovnictví (GDV) zveřejnil výsledky výzkumu veřejného mínění, který na zakázku GDV provedl Institut pro demoskopii Allensbach (dále jen „Institut“). Přes nárůst počtu nakažených osob COVID-19 se ukazuje, že střední generace je v Německu v zásadě optimističtější než před rokem. 37 % dotázaných ve věkové kategorii 30–59 let uvedlo, že hledí do budoucna s optimismem. Tento výsledek je sice ještě dost vzdálený od údajů z období před pandemií, ale je již značně vyšší než na podzim 2020, kdy dosáhl 22 %.  

Celkově zanechala koronavirová krize citelné stopy v náladě dotazovaných osob ze střední generace. Zatím tyto osoby vyšly z pandemie materiálně vcelku dobře. Nicméně se ale cítí více vystresovány. Ještě loni jich bylo s takovým pocitem cca 33 %; letos stoupl jejich podíl na 39 %.  V důsledku očkování poklesly obavy, pokud jde o osobní nakažení. Ovšem rodiče ze střední generace si dělají v současné době větší starosti o vlastní děti s tím, že by se mohly nakazit COVID-19. K znejistění vede také rostoucí tlak na peněženky. Od počátku tohoto roku stále rostoucí cenová hladina, obzvláště u energií a potravin, stejně jako očekávání vyšších daní a poplatků patří mezi největší obavy střední generace. Dvě třetiny z nich zatěžuje cenové zvýšení silně.


Mohlo by vás zajímat: PwC: Nástup elektromobilů táhne Čína, prodeje v Evropě o polovinu vyšší než loni


Čtvrtá koronavirová vlna zasahuje podle Institutu střední generaci obdobně jako politiku ve své enormní intenzitě neočekávaně. Pandemie a silně rostoucí ceny dopadají na lidi těžce a odklánějí pozornost od velkých dlouhodobých výzev, jako je například zvládnutí klimatické změny. Co se týče pohledu na novou spolkovou vládu nelze u většiny střední generace zatím pozorovat žádnou změnu nálady. 40 % respondentů se dívá na novou německou vládu s nadějemi. Ovšem 44 % vyjadřuje naproti tomu skepsi nebo dokonce výrazné obavy. Mnohem pozitivněji vypadá úsudek těch, kteří si dělají značné starosti ohledně klimatické změny. Z nich se 54 % dívá na novou vládu s nadějemi.

Pokud jde o vládní modernizační plány a plány digitalizace, je nyní většina střední generace ještě skeptická. Pouze každý pátý respondent počítá s tím, že modernizace země bude provedena rychle.  Snad z důvodu koronavirového krizového řízení spatřují osoby ve věkové kategorii 30–59 let u státu a jeho institucí ve srovnání s hospodářstvím značné nedostatky v účinnosti. Současně ale pokládá střední generace digitalizaci a modernizaci za naléhavé. Ovšem také u digitalizace se podle střední generace postupuje především v oblastech, za něž zodpovídá stát, pomalu. To platí hlavně pro komunální správu (78 %), školy (76 %), úřady a orgány (73 %).


Mohlo by vás zajímat: Německé pojišťovny sází na hybridní pracovní model


I po dvou letech pandemie hodnotí většina rodičů digitální vybavení škol jako nedostatečné. Pouze 30 % rodičů školních dětí zastává názor, že se digitální vybavení škol v průběhu pandemie zlepšilo. Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, se k tomu vyjádřil velmi trefně. Podle jeho názoru musejí být školy tak digitální jako život. Nelze si dovolit, aby děti získávaly digitální erudici jen doma.

V rámci politické agendy patří podle střední generace ochrana klimatu k nejdůležitějším úkolům, před nimiž stojí nová vláda. Velké starosti ve věci změny klimatu si nyní dělá jen menšina respondentů (42 %). To má co do činění asi s tím, že změna klimatu je pociťována jako nebezpečí spíše ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Takže pouze 26 % respondentů ze střední generace se cítí změnou klimatu a jeho dopady osobně ohroženo. Ale 69 % to považuje za ohrožení budoucí generace, a to včetně dětí střední generace.  

Povodňová katastrofa z července 2021 mnohým respondentům jasně ukázala, že takových nebezpečí přibývá. 76 % střední generace vychází z toho, že v budoucnu bude častěji docházet k takovým povodňovým katastrofám, jaká se udála v červenci 2021 zejména v oblasti Ahrtal.  Výzkum rovněž dospěl k tomu, že Německo je na takové katastrofy nedostatečně vybaveno. Proto tři čtvrtiny střední generace požadují, aby se Německo v této oblasti dovybavilo. To se týká i informací pro občany. Právě osoby z rizikových oblastí se cítí být nedostatečně informovány o možných přírodních nebezpečích v jejich vlastním regionu a o možných důsledcích katastrof.


Mohlo by vás zajímat: Robert Kareš: Zakotvení problematiky pojištění cizinců v právu EU


Výzkum dále ukázal, že všichni – tj. stát, hospodářství a společnost – musejí v této oblasti dělat více. Podle názoru Asmussena nelze při obnově Ahrtalu činit podruhé stejnou chybu a znovu stavět v zónách ohrožených povodní.

Na závěr je třeba uvést, že výzkum byl určitě reprezentativní. V první polovině listopadu 2021 bylo osloveno celkem 1055 mužů a žen ze střední generace, která vytváří 80 % daňových příjmů a reprezentuje cca 70 % výdělečně činných osob. Dá se tedy konstatovat, že tato generace táhne německou společnost. Výstupy z výzkumu jsou aktuální a určitě přínosné. Mimo jiné dokládají, že provádění výzkumů veřejného mínění či trhu na úrovni asociací pojišťoven má smysl, jak z hlediska úspory nákladů, tak z hlediska image oboru i praktického využití.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články