Hlavním světovým tahounem prodejů čistě elektrických aut je opět Čína. Ta ve 3. čtvrtletí na silnice uvedla 782 tisíc čistě elektrických aut, to je meziročně téměř 3x více než loni. Na 10 nejvyspělejších evropských trzích se přitom ve stejném období prodalo 275 tisíc čistě elektrických aut, to je o 53 % více než loni. V předchozích čtvrtletích byl ale nárůst více než dvojnásobný.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Co může po volbách „zatopit“ pojistnému sektoru?
„Na Evropu obecně dopadly nejsilněji problémy s nedostatkem čipů. Řada automobilek musela alespoň na pár týdnů zcela zastavit výrobu. V tomto světle je více než 50procentní nárůst zájmu o elektromobily skvělý výsledek. Zatímco ještě před dvěma lety tvořila plně elektrická nebo hybridní auta jen 8 % celkových prodejů v Evropě, nyní je to 38 %,“ uvedl expert PwC na automobilový průmysl Pavel Štefek.
„Zatím ale nevidíme, že by komponentová krize byla zažehnána. Kvůli nedostatku čipů i růstu cen některých surovin se letos ve světě vyrobí až o 7 milionů méně aut, než se čekalo. Ukazuje se, že dopady koronaviru budou delší, než jsme si dokázali loni představit. Dlouhodobý trend je ale jasný, podíl aut s konvenčním pohonem se bude neustále snižovat, naopak elektromobilita bude nadále získávat na popularitě,“ domnívá se Štefek.
„Nebude to trvat příliš dlouho, možná již v příštím roce počet registrací elektrických a hybridních aut na nejvyspělejších trzích Evropy překoná registrace benzínových a dieselových aut,“ dodal s tím, že nejvýznamnější evropské trhy se již poloviční hranici blíží: Švédsko 48 %, Nizozemí 46 %, Velká Británie 44 % nebo Německo se 40% podílem. Absolutním celosvětovým extrémem je Norsko, kde podíl elektroaut na nových prodejích dosahuje 91 %.
Řada především evropských zemí se zavázala k omezení provozu aut se spalovacími motory. Státy Evropské unie se domluvily na zákazu prodeje nových aut s čistě spalovacími motory od roku 2035, řada zemí včetně Velké Británie, Švédska, Nizozemska nebo Rakouska umožní už po roce 2030 nové registrace pouze pro elektromobily a hybridy. Norsko chce mít čistě bezemisní provoz nových aut (netoleruje ani hybridy) ještě dokonce už v roce 2025, tedy za tři roky. Ještě rychlejší tlak na auta s čistým pohonem přichází z některých velkých evropských měst, které už nyní zakazují vjezd starších dieselů a třeba Paříž chce zakázat veškeré dieselové motory od roku 2024.
Mohlo by vás zajímat: Vývoj povinného ručení 2021: Dynamika růstu pojistného výrazně zpomaluje!
Celkem se ve světě letos prodalo už 6,21 milionu čistě elektrických aut, oproti loňským 2,79 milionu je to růst o 123 %. Čína obstarala téměř polovinu tohoto množství, zatím letos umístila na trh 2,78 milionu aut, tedy prakticky celosvětové prodeje prvních tří čtvrtletí loňského roku.
Téměř čtyři z deseti nově registrovaných aut v Evropě tak letos mají elektrický nebo hybridní pohon. Zatímco čistě elektrická auta zaznamenávají nejrychlejší nárůst, nejvíce je stále hybridů. Těch se na 10 největších evropských trzích letos ve 3. čtvrtletí registrovalo téměř půl milionu, meziročně o 20 % více, plug-in hybridy dosáhly za poslední kvartál 200 tisíc registrací. Celkově se tedy na nejvýznamnějších trzích Evropy ve 3. čtvrtletí registrovalo 958 tisíc elektrických a hybridních aut, meziročně o 32 % více.
„V Evropě zůstávají nejoblíbenější hybridní vozy, i když čistě elektrická auta mají nejsilnější tempa růstu. Ještě většímu růstu poptávky po čistě elektrických autech brání stále nedostatečná infrastruktura dobíjecích stanic. Právě její rozvoj bude klíčovým impulsem pro to, aby i v Evropě čistě elektrická auta převzala současnou roli hybridů,“ dodal Pavel Štefek. Za Čínou i Evropou přitom tradičně zaostávají USA, kde podíl elektro a hybridních aut dosahuje jen 8 %.
Přes negativní dopad nedostatku komponentů a logistických problémů zaznamenávají nejvýznamnější světové trhy pro elektromobilitu (10 zemí západní Evropy, USA, Čína, Japonsko, Jižní Korea) prudký nárůst zájmu. Počet nových registrací těchto vozů dosáhl za tři čtvrtletí 7,27 milionu, to je přesně dvojnásobek loňské produkce. Na celkových prodejích tak auta poháněná alespoň částečně elektřinou dosáhla 18% tržního podílu.
Česká republika v tomto směru výrazně zaostává, i když i zde dochází letos k rychlému tempu růstu. Trh zde však táhnou především hybridy, jejichž prodeje za tři čtvrtletí meziročně vzrostly o 103 % na necelých 17 tisíc vozidel. Prodeje čistě elektrických aut vzrostly jen o pět procent na 1825 vozů. „V České republice chybí ze strany státu jakákoli podpora i osvěta, překážkou jsou vysoké ceny elektromobilů i nedostatečná infrastruktura. Uvidíme, jestli nová vláda nepřijde s nějakou formou podpory,“ uzavřel Pavel Štefek.
Mohlo by vás zajímat: Máte slovo: Jeden pojištěný, nebo celá rodina?
Podle studie PwC by na konci letošního roku mělo po celém světě jezdit asi 15 milionů hybridních a elektrických aut. Růst přitom nepoleví, v průběhu následujících 5 let by se tento počet měl víc než ztrojnásobit, na konci roku 2026 by to mělo být 52 milionů vozů. Nejrychleji by přitom měl růst segment čistě elektrických aut, kde by mohlo dojít k růstu z letošních 4,2 na 18,8 milionů kusů. I za 5 let přesto jednoznačně povládnou hybridní vozy, kterých se na světových silnicích bude pohybovat 28,3 milionu.
Mezi nejvýznamnější evropské trhy počítá studie 5 největších západoevropských zemí (Německo, Velká Británie, Francie, Španělsko, Itálie) a 5 s nejrozvinutější infrastrukturou (Norsko, Švédsko, Švýcarsko, Nizozemí a Rakousko).
Komentáře
Přidat komentář