Solvency II v praxi. Jaké jsou německé zkušenosti?


			Solvency II v praxi. Jaké jsou německé zkušenosti?

Celostátní svaz německého pojišťovnictví (GDV) pořádal 14. března 2017 workshop, na němž prezentoval dosavadní zkušenosti a poznatky se směrnicí Solvency II. Pojďme se podívat, jak se pojišťovnictví našeho západního souseda s tímto náročným úkolem vypořádalo.

Solventnostní poměr se na konci roku (2016) dále stabilizoval

Solventnostní poměr, kterým se rozumí poměr kapitálu k solventnostnímu kapitálovému požadavku, se v případě německých pojišťovacích podniků ke konci roku 2016 stabilizoval. Spolkový ústav pro dohled nad finančními službami (BaFin) vykázal k 1. lednu 2016 za celý trh průměrný solventnostní poměr ve výši 305 % a za první kvartál 2016 ve výši 280 %. Pokud jde o životní pojišťovací podniky, odhaduje GDV tento poměr na 283 %.

Německý solventnostní poměr je v evropském srovnání nadprůměrný

Solventnostní poměr německých pojišťovacích podniků – včetně životních – je v evropském srovnání nadprůměrný. To prokazují údaje EIOPA. Solventnostní poměr při zohlednění opatření týkajících se dlouhodobých záruk činí v Německu 286 % oproti evropskému průměru ve výši 193 %. Na tomto místě je třeba vysvětlit, že EIOPA označuje opatřeními týkajícími se dlouhodobých záruk úpravy a přechodná opatření podle článků 77b (vyrovnávací úprava), 77d (koeficient volatility), 308c  (přechodné opatření na bezrizikové úrokové míry) a 308d (přechodné opatření na technické rezervy) směrnice Solvency II. Také bez zohlednění opatření týkajících se dlouhodobých záruk dosahuje německý krycí poměr 134 %, což je o 13 % nad evropským průměrem.


Mohlo by vás zajímat: IDD na obzoru. Německý pojišťovací makléř v ohrožení?


Opatření týkající se dlouhodobých záruk jsou na všech evropských trzích

Opatření týkající se dlouhodobých záruk jsou značně rozšířena na všech evropských trzích. Pojišťovací podniky však využívají nástroje, jež mají k dispozici, v rozdílné míře. Například v Itálii je koeficient volatility téměř standardem, zatímco vyrovnávací úpravu využívají převážně pojišťovací podniky ze Spojeného království. Přechodná opatření na technické rezervy hrají významnou roli nejen v Německu, ale rovněž ve Spojeném království.   

Dlouhodobý projektovaný úrok u SII nesnižovat

Konečná forwardová sazba (Ultimate Forward Rate – UFR) je nástrojem k odvození dlouhodobých úroků. UFR ve výši 4,2 % neznamená, že podnik bude svoje závazky diskontovat 4,2 %. Ve skutečnosti je úroková křivka mnohem nižší. Úroková křivka je u SII při porovnání s jinými úrokovými křivkami – například k ocenění důchodových rezerv podle IFRS – již dosti konzervativní. Snížení UFR v současné době by bylo v rozporu s docíleným politickým kompromisem k SII. UFR by měla být přezkoumána teprve v rámci obecné revize opatření týkajících se dlouhodobých záruk.


Mohlo by vás zajímat: Vliv Brexitu: Budou evropské orgány dohledu fúzovat?


Posílit proporcionalitu

Žádoucího působení proporcionality nemohlo být zatím dosaženo. Extrémně podrobné a zčásti nanejvýš byrokratické požadavky neponechávají obzvláště v oblasti podnikové organizace skoro žádný hrací prostor pro individuální podniková řešení. Předimenzované požadavky na dokumentaci a reporting zbytečně omezují pojišťovací podniky při implementaci a jsou spojeny s vysokým provozním zatížením. Důsledné odstraňování byrokratických překážek představuje tudíž důležitý předpoklad pro posílení myšlenky proporcionality.

S II pročistit, nikoli zpřísnit

Jelikož příprava projektu Solvency II trvala více než 10 let, neměla by podle GDV být SII již po několika měsících upravována a zpřísňována. Nyní by měla být v centru pozornosti stabilita a pročištění. Zpřísnění, a to i na technické úrovni prostřednictvím EIOPA, vyžadují vždy politické zmocnění. K tomuto účelu jsou rozhodující v právu stanovené přezkumy.

Zdroj: GDV

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články