Insurance Europe: Jaké výzvy přinesla epidemie koronaviru?


			Insurance Europe: Jaké výzvy přinesla epidemie koronaviru?

Ve výroční zprávě Insurance Europe (IE) jsou analyzována vybraná témata, která významně ovlivňují a budou ovlivňovat činnost evropských pojistitelů. Těchto témat je celkem osm a vzhledem k ucelenému popisu dané materie ze strany IE včetně možných řešení se na ně podíváme detailněji. Jedním z témat je i pandemická odolnost.

Insurance Europe zdůrazňuje, že již uplynulo téměř 20 měsíců od prvního nahlášeného případu onemocnění COVID-19 v Evropě a život na kontinentu má stále ještě daleko do normálu. Pandemie COVID-19 devastovala společnosti a ekonomiky napříč světem a v podstatě zasáhla všechny sektory. Pandemické riziko se liší podle IE od jiných katastrof, a to jak rozsahem, tak šíří. Jiné katastrofy – přírodní i způsobené člověkem – obvykle nezasáhnou najednou celý svět. A v případě COVID-19 ekonomické ztráty nevznikly toliko ze samotné pandemie, ale vznikly také v důsledku vládních opatření, jež sice zmírňovala dopad viru, ale zhoršovala ekonomické účinky.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Melounoví aktivisté útočí…


 Dopad striktního zastavení či omezení ekonomické činnosti byl značný. Federace IE použila ve výroční zprávě údaj, že podniky v zemích OECD utrpěly ztráty na výnosech za 1 měsíc tvrdého lockdownu ve výši 1,7 bilionu USD. Pro srovnání se uvádí, že největší ekonomická škoda za jednu událost od roku 1970, což je zemětřesení ve východní části Japonska v roce 2011, činila 234 mld. USD. Pandemie COVID-19 odhalila podle IE také masivní mezeru v ochraně v oblasti kontinuity provozu. Ženevská asociace v říjnu 2020 vyčíslila, že pojistná plnění z pojištění pro případ přerušení provozu se budou v roce 2020 podílet jen cca 1 % na úhradě ztráty globálního hrubého domácího produktu (HDP), vyvolané pandemií a odhadované na 4,5 bilionu USD.

Pandemie ukázala i na nesoulad mezi ekonomickými škodami z titulu pandemie a kapacitou pojistitelů, pokud jde o převzetí rizika. Roční globální pojistné u pojištění pro případ přerušení provozu dosahuje zhruba výše 30 mld. USD, což znamená, že pojistitelé by museli inkasovat pojistné celkem 150 let, aby pokryli ztrátu na globálním HDP v roce 2020.


Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Luciano Cirinà


Pandemie COVID-19 ozřejmila, že jsou i jiné oblasti, kde musí být zvýšena odolnost. IE použila zjištění z jednoho výzkumu provedeného v červenci 2020, že každá třetí domácnost v EU nebyla schopna se vyrovnat s neočekávaným finančním šokem, přičemž se nemá na mysli jen pandemie. Interpol v srpnu 2020 sdělil, že 59 % z jeho členských zemí oznámilo phishing (podvodné e-mailové útoky na uživatele Internetu), různé chytáky a podvody související s COVID-19. To znamená, že jednotlivci i podniky potřebují větší odolnost, aby zvládly budoucí pandemii. Podle IE je zapotřebí zvýšení veřejného povědomí a řízení digitálních a kybernetických rizik.

Pojistitelnost

Pandemické riziko podle IE naráží na principy pojistitelnosti, ale s významnými rozdíly v závislosti na oblasti. Pojištění životních a zdravotních rizik pro případ pandemie je všeobecně široce nabízeno a je dostupné, protože nejde o systémová rizika a navíc jsou k dispozici údaje, jež příslušným pojistitelům umožňují modelovat pandemické riziko a podle toho stanovovat pojistné. Ženevská asociace očekává, že ztráty životních pojistitelů z upisování budou významné, avšak zvládnutelné a doufá, že pandemické riziko nebude znamenat žádné zásadní problémy s pojistitelností u pojistitelů provozujících soukromé zdravotní pojištění.


Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Tornádo bude třetí nejnákladnější pojistnou událostí v historii ČR


Na druhé straně ze samotné podstaty pandemie plyne, že pandemické riziko u pojištění pro případ přerušení provozu je v rámci pojištění majetku a odpovědnosti nepojistitelné. Problém zde není ani tak ve velikosti škod, jako spíše v jejich globální povaze. Rizika, jež se materializují kdekoli a najednou, brání využití diversifikace a mechanismu sdílení, jež jsou základem podnikatelského modelu soukromého pojišťování. To je také důvod, proč pojistné smlouvy u pojištění pro případ přerušení provozu zahrnují pouze krytí ztrát spojených s věcnou škodou. Když je pojištěna i nemateriální škoda, tak pandemické riziko je obvykle vyloučeno, přičemž je nabízeno jen limitované krytí, a to malému počtu pojistníků za velmi dobře definovaných okolností. Další komplikací je, že přerušení provozu je spojeno s vládními rozhodnutími, jež nelze předvídat.  

IE pak zmiňuje, že k tomu, aby bylo riziko pojistitelné, musí být splněna celá řada podmínek. Především musí být možné vytvořit pool, v němž mohou být rizika sdílena a diversifikována za ekonomicky férových podmínek, na jejichž základě může být kalkulováno pojistné při dostupných cenách. Riziko musí být také definovatelné, finančně měřitelné a nahodilé. Je zapotřebí i dostatečně velká historie škodního průběhu a zdroje dat, z nichž lze kalkulovat pravděpodobnost materializace rizika. COVID-19 podle IE tato kritéria nesplňuje.


Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Stávka lidstva proti rozumu


V této souvislosti IE ovšem konstatuje, že pandemie prokázala, že na mnoha pojistných trzích je třeba se věnovat vyjasnění a zpřesnění pojistných smluv, resp. pojistných podmínek, aby nedocházelo k nedorozuměním a ke zklamání klientů. Další výzva směrem k pojistitelům se týká zlepšování řízení rizik. Zvyšování odolnosti vůči budoucí pandemie je ovšem též v rukách vlád. Jde o prevenci, očkování, testování a trasování a posílení zdravotnického systému.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články