Jak FSB přistupuje k systémovému riziku?


			Jak FSB přistupuje k systémovému riziku?

V koncem ledna prezentoval předseda Rady pro finanční stabilitu (FSB) a prezident De Nederlandsche Bank Klaas Knot na konferenci Institutu pro právo & finance, sídlícím ve Frankfurtu nad Mohanem zásadní pohled na problematiku systémového rizika v globálním finančním systému. K tomu je třeba dodat, že FSB je pravou rukou skupiny G20 a lze ji v podstatě označit za globálního regulátora, pokud jde o standardy, principy i pravidla dohledu a kapitálové požadavky. Její mandát konkrétně zahrnuje podporu mezinárodní finanční stability prostřednictvím koordinace národních finančních orgánů a mezinárodních institucí pro tvorbu standardů. Cílem je připravit a implementovat silné regulatorní, dohledové a jiné politiky ve finančním sektoru. FSB usiluje o rovné podmínky na globálním finančním trhu, a to prosazováním koherentní implementace příslušných politik napříč sektory a jurisdikcemi.

Úvodem předseda Knot zmínil, že byl požádán o vyjádření o aktuálních systémových rizicích a pokusil se odhadnout, odkud by mohla přijít příští systémová finanční krize. Přiznal, že na to je těžké odpovědět. Nelze to totiž spolehlivě predikovat. Podle jeho názoru je ovšem třeba připomenout způsob, jakým udeřila covidová pandemie. To vede k poznání, že krize se může objevit neočekávaně. To je i důvod, proč predikce příští krize není cílem FSB. Místo toho je jejím cílem přistoupit k finanční stabilitě na základě jiného způsobu uvažování.


Mohlo by vás zajímat: Kulatý stůl ke zdravotnímu pojištění cizinců: Ukázka neznalosti a arogance


Knot finanční stabilitou rozumí schopnost finančního systému překonat šoky zkrocením rizika poruch v procesu finančního zprostředkování, které by mohly být natolik závažné, že by měly negativní dopad na reálnou ekonomiku. Stručně řečeno, poslání FSB spočívá v posílení odolnosti globálního finančního systému. To značí, pokud příští krize nastane, tak systém jako celek se s ní může vyrovnat. Za účelem zvýšení této odolnosti se FSB snaží dovědět co možná nejvíce o zranitelných místech ve finančním systému, a to spoléháním na zdravý úsudek, logiku, spolupráci a data. Praktickým nástrojem FSB je v tomto směru rámec dohledu nad finančním stabilitou, který je založen na čtyřech hlavních zásadách

Nejprve je třeba identifikovat zranitelná místa, jež mohou ohrozit globální finanční stabilitu. Knot podtrhuje, že záměrně hovoří o zranitelných místech místo o šocích či rizicích. Pandemie je podle jeho pojetí šok, válka na Ukrajině je také šok. Prudká změna v podmínkách finančního trhu by mohla být šokem. Šoky jsou podle definice nepředvídatelné, takže nenabízejí solidní startovací základnu pro politiku finanční stability. Rizikem pak rozumí riziko šoku, který je dostatečně velký, aby měl dopad na finanční stabilitu. Je opětně velmi obtížné jej odhadnout. Zranitelná místa mohou být naopak obvykle měřena, a to alespoň v určitém rozsahu. Příkladem může být tvorba nerovnováh jako je růst zadluženosti. To je opora pro politiku finanční stability, která je zacílena na redukci těchto zranitelných míst. Tímto přístupem je možné zmírnit potenciální systémové poruchy, jakmile nějaký šok zasáhne globální vysoce propojený finanční systém.


Mohlo by vás zajímat: Nečekaný návrh změny zákona přidává definici úrazu. Jaký bude dopad na klienty?


Jakmile jsou zranitelná místa zmapována a změřena, tak FSB je začne monitorovat, přičemž se berou v úvahu potenciální interakce mezi nimi. Pohled je upřen na budoucí vývoj s tím, aby nově vznikající zranitelná místa byla připojena k těm aktuálním. Podle Knota je lépe předcházet růstu zranitelných míst než je muset redukovat, když již představují globální ohrožení.

Třetí zásada je v tom, že FSB umí rozpoznat rozdíly mezi zeměmi. Struktura členské základny FSB ukazuje na diverzitu globálního finančního systému, jelikož členové jsou jak z nově se rozvíjejících trhů, tak vyspělých ekonomik. Tato diverzita se potvrzuje při hodnocení zranitelných míst. FSB uznává, že některá zranitelná místa mohou být více relevantní nově se rozvíjejícím ekonomikám a jiné hospodářství vyspělých zemí, nebo různým skupinám jurisdikcí. Například naléhavost, kterou tvůrci politik připisují některým rizikům vztahujícím se ke krypto aktivům a krypto trhům se různí napříč světem. V některých ekonomikách je nejtíživější obavou potenciální ztráta monetární suverenity. V jiných ekonomikách se jeví jako naléhavější riziko praní peněz a riziko podvodu.


Mohlo by vás zajímat: Jiří Střelický: ČSOB Pojišťovna má za sebou nejúspěšnější rok v historii


U závěrečné čtvrté zásady FSB jde o to, že se využívá tato diverzita členské základny, neboť je v ní ohromná síla. Členové FSB nejenže přicházejí z rozdílných druhů ekonomik, ale jsou zastupováni odlišnými typy orgánů či institucí, a to buď ministerstvem financí, centrální bankou, nebo orgány pro cenné papíry a trhy. Zde je vhodné podotknout, že některé země jsou reprezentovány dvěma nebo výjimečně i třemi orgány. Mezi členy FSB patří také tvůrci globálních standardů a mezinárodní organizace. Mnozí z těchto členů provádějí a zveřejňují hodnocení finanční stability. To znamená, že posouzení zranitelných míst ze strany FSB může na těchto analýzách stavět.   

V závěru vystoupení Knot vymezil tři priority pro FSB a globální finanční systém. Jde o zranitelná místa v sektoru nebankovního finančního zprostředkování, krypto finanční rizika a finanční rizika související s klimatem.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články