NewSpace: Komerční vesmírné projekty fokusem pojistitelnosti

Pojistné rozpravy jsou k přečtení ZDE

Z výše uvedeného vyplývá, že pro pojišťovny je zásadní schopnost řídit své aktivity tak, aby nedošlo k ohrožení jejich finanční stability. Důležitý finančně stabilizující prvek pro pojišťovny představuje možnost přesouvat dále svá rizika na další pojišťovny či zajišťovny, čímž si mj.[1] uvolňují a vytvářejí kapacity pro budování nového byznysu, ať už v podobě expanze stávajícího produktu či produktů, anebo rozšíření svého dosavadního portfolia produktů o nový směr působení. Nicméně ani tato forma finanční stabili­zace není nevyčerpatelná, zvláště pak ze strany subjektu kupujícího si zajištění nároková, protože i zde platí stejné principy, totiž že pro subjekt prodávající zajištění je zásadní udržet si především svou finanční stabilitu a nerozkolísat si své upisovací výsledky.

Mohlo by vás zajímat: Společnost LIMMIT vstupuje do STAR INSURANCE GROUP

Vypadá to jako poměrně složitá alchymie, kterou pojistný trh do jisté míry skutečně je a kde různě působící síly interagují jedna druhou. Výsledkem je stav, jenž v daný moment odráží maximální limity pojistitelnosti, které můžeme chápat jako horní hranici pojistného plnění anebo jako výluky z pojistného plnění. Ve střednědobém, a zvláště pak dlouhodobém horizontu se tyto limity mění. Z logiky věci jsou i pro jednotlivé pojistné produkty nastaveny limity pojistitelnosti, které jsou představovány horní hranicí pojistného plnění a výlukami z pojistného plnění. Oba tyto způsoby jsou do určité míry komplementy, a proto jsou nastavovány v různém poměru, s přihlédnutím k obdobím minulým i budoucím.

Je zjevné, že nastavení limitů pojistitelnosti je patrně nejsložitějším problémem celé oblasti pojišťovnictví, protože pokud by byly limity nastaveny příliš volně, docházelo by k neúnosnému navýšení škodního průběhu; na druhé straně při příliš tvrdém přístupu dojde k odrazení zájmu potenciálních klientů o sjednání pojištění v dané pojišťovně. Ať už by nastala první, anebo druhá varianta, výsledek je v podstatě stejný – pojišťovna bude mít poměrově příliš nízkou základnu v podobě zaslouženého pojistného, naproti tomu čelí riziku podstatných výplat pojistného plnění, což může způsobit její záporný ekono­mický výsledek. Ještě složitější situace panuje v oblastech, které jsou specifické, neplatí pro ně zákon „velkých čísel“[2] a vyžadují velké pojistné, resp. zajistné kapacity. Typickým příkladem je pojištění NewSpaceu, které se pojí s vesmír­nými projekty realizovanými soukromými subjekty.

Mohlo by vás zajímat: Švýcarsko: Největší obavy jsou z polarizace společnosti

Podstata NewSpaceu

Průzkum vesmíru patří mezi odvěké sny lidstva. Teprve až po druhé světové válce však dostatečná technická vyspělost lidstva, podporovaná mocenským bojem mezi USA a Sovětským svazem o rozličná vesmírná prvenství, proměnila tento sen v realitu. Vzhledem k tomu, že původně spočívala oblast vesmírných projektů pouze ve vládních rukou, nebyla zde zpočátku nutnost pojištění jakkoliv řešit. Veškeré škody šly na vrub jednotlivých států, resp. jejich daňových poplatníků. V zásadě tento systém nikomu příliš nevadil, protože období studené války nahrávalo patriotismu – lidstvo bylo tímto novým směrem fascinováno.

Zajímavostí v tomto kontextu zůstává způsob, jakým NASA vyřešila životní pojištění astronautů v rámci programu Apollo. Jelikož se v dané době nenašel pojistitel, který by byl ochotný vzít na sebe nepatřičné riziko v podobě navýšení životního pojištění jednotlivých astronautů, kteří se nechali dopravit za hranice Země, až k Měsíci, byla zvolena poněkud cynická, leč na americké poměry efek­tivní cesta kvazi pojištění. Astronauté těsně před odletem podepsali sadu poštovních obálek, které byly orazítkovány příslušnými významnými dny v rámci jednotlivých projektů Apollo a svěřeny do rukou jejich rodin. Předpokládalo se, že v případě neštěstí by rodiny dotčené tragédií měly možnost tyto obálky prodat a získat tak prostředky na další život bez hlavního živitele rodiny.

NewSpace oproti tradičním vládním aktivitám nabízí alter­nativní přístup zaměřující se zejména na nízkonákladové způsoby cest do vesmíru, k čemuž se využívá technického a technologického pokroku v terciární sféře. Těží z odkazu tradičních metod, ale zároveň podporuje inovaci i z jiných oborů, než je kosmonautika; klade důraz na rychlou a někdy i masivní produkci komponent a na miniaturizaci (London Economics, 2019) a hlavně pracuje s myšlenkou znovupoužití nosných raket, která výrazně zlevňuje jakouko­liv aktivitu v daném sektoru.

Mohlo by vás zajímat: Petr Král: Nehraje se o nic menšího, než je důvěra lidí v cenovou stabilitu

Tím, že jsou do oblasti NewSpaceu zaangažováni podnika­telé, start-upy, menší státy a nadšenci (London Economics, 2019) a zároveň je vesmír tzv. „demokratizovaný“[3], je míra rychlosti výzkumu nových řešení a odvážnost stran dalších nápadů ohromná. Nesmí se ani zapomínat na ambice ohledně dalšího působení ve vesmíru, které s každým technologickým a technickým posunem nabývají sebevědomějších obrysů a už dávno nepatří do ranku sci-fi.

Nelze opomenout důležitý fakt, že i samy vládní organizace využívají k realizaci svých dílčích cílů služeb společností podnikajících v NewSpaceu, protože se jim to finančně vyplácí (Wade, 2021). Díky tomu možno usuzovat, že budoucnost v oblasti vesmírného působení tkví právě v rukou komerčních subjektů, i když odkaz vládních vesmír­ných agentur je stále velmi silný a do určité míry bude, byť v menší míře, fungovat i nadále.

Současná podoba pojištění NewSpaceu

Jak již bylo uvedeno výše, pojištění NewSpaceu spadá do velmi specifické oblasti. Proto je zásadní, aby bylo pojištění realizováno silnými, stabilními a kapacitně velkými pojišťov­nami, resp. zajišťovnami. Historicky jsou jimi společnosti působící zejména v Evropě a v Severní Americe. V Evropě jsou to jmenovitě mj. Aesir, Convex, AXA XL, SCOR, Munich Re, Helvetia, Satec, ale také tradiční trh Lloyd’s, kde se lze setkat jak s jednotlivými syndikáty, které toto pojištění nabízejí (např. Watkins, Hamilton), tak s konsorcii syndi­kátů, kam patří Atrium Space Insurance Consortium, Brit Space Consortium a Hiscox Space Consortium[4]. Co se týká severoamerického trhu, zde působí zejména AxaXL, Partner Re, AssureSpace anebo CV Starr (Wade, 2021). Mimo tyto hlavní a tradiční místa pro pojištění vesmírných aktivit lze zmínit i ElseCo, které sídlí v Dubaji. Další trhy nacházíme v Japonsku, Jižní Koreji, Rusku a Číně. Za zmínku zde stojí i fakt, že Japonsko, Rusko a Čína mají tzv. „space pool“ dohody, které spočívají v tom, že veškeré pojištění musí být nejprve realizováno místními pojistiteli a teprve pak se může přistoupit k zajištění převzatého rizika (Wade, 2021).

Pojištění vesmírných aktivit se aktuálně týká především satelitů. V současné době je v rámci oběžné dráhy Země pojištěno jen zhruba 275 satelitů z celkového počtu cca 3000, tedy jen necelých 10 % všech satelitů. Co se týká pojištěnosti startů do vesmíru, zde je poměr už vyšší, a to kolem 50 % (Wade, 2021).

Mohlo by vás zajímat: PwC: Globální tempo dekarbonizace musí pětinásobně zrychlit

Pojistitelé musí čelit změnám, které v dané oblasti za posledních 20 let nastaly, přičemž si jsou především vědomi nového charakteru požadovaného pojištění, včetně jistých zvláštností, které nemusí být nutně ku prospěchu věci:

• Komerční vesmírný prostor byl za posledních 20 let doménou především velkých geostacionárních komu­nikačních satelitů, které jsou ale v poslední době upozaďovány komunikačními konstelacemi menších a levnějších satelitů. Tyto musí být z důvodu eliminace latencí umístěny níže v oběžné dráze, z čehož vyplývá, že jejich počet bude opravdu značný.
• Pro pojistitele to však znamená potenciální ohrožení nového obchodu. Jednak se snižuje pojistná částka a ergo přijaté pojistné a v druhé řadě se předpokládá, že si společnosti spíše nechají vyrobit více těchto menších a levnějších satelitů do zásoby, jelikož to pro ně může být finančně výhodnější než platit za pojištění. Pokud si tyto společnosti pojištění koupí, dá se před­pokládat, že budou využívat především pojištění fáze vzletu.
• Satelity používané k fotografování prošly stejnou cestou jako výše popsané geostacionární komunikační satelity. Namísto několika velkých satelitů, které mohou v průběhu každého dne vyfotit pouze omeze­nou část zemského povrchu, pozornost směřuje ke konstelacím tzv. „cubesats“, což jsou miniaturní sate­lity tvaru kostky. Závěry pro pojistitele jsou v tomto ohledu stejné jako u geostacionárních komunikačních satelitů. Hodnota cubesats se pohybuje „pouze“ mezi 250 000–500 000 USD, otázkou tak zůstává, nakolik bude pro společnosti jejich pojištění atraktivní.
• Vládní organizace jdou v poslední době cestou spo­lupráce s komerčními subjekty v rámci NewSpaceu. Namísto spoléhání se na vlastní síly a zbytečného plýtvání finančních prostředků se zdá být optimálním uzavírání kontraktů na jednotlivé, předem určené mise. V rámci těchto kontraktů lze mj. uvést příklad, kdy se NASA domluvila se společnostmi Northrup Grumman a SpaceX na dopravení karga na mezinárodní vesmír­nou stanici. Dodavatelé služeb dostanou za dojednanou misi finanční prostředky, které jsou ale rozděleny do dvou splátek: První splátka, již lze považovat za zálohu, je realizována na počátku předletových příprav. Z hle­diska pojištění je zajímavá druhá část splátky, kterou dodavatel obdrží, jakmile splní svůj předem stanovený úkol. Vzhledem k dané nejistotě, kdy stále existuje určitá nezanedbatelná pravděpodobnost, že dodavatel misi nesplní, lze tuto finální částku na pojistném trhu pojistit.
• Tlak na znovupoužitelnost nosných raket k vynesení objektů do vesmíru je čím dál tím větší, neboť tím dochází ke snižování nákladů. Tím se vytváří prostor pro pojištění těchto raket, nicméně stále se jedná o velmi rizikový produkt.

Pokud se pojištění vesmírných projektů převede do řeči čísel, lze konstatovat, že přijaté pojistné má od roku 2008 sestupnou tendenci a výplaty pojistného plnění jej od roku 2018 kontinuálně převyšují.  V roce 2019 došlo k souběhu několika zásadních škod. Historicky nejvyšší škodou v této oblasti bylo zničení sate­litu Falcon Eye 1, patřícího Spojeným arabským emirátům, při startu evropské rakety Vega, kde škoda dosáhla cca 415 mil. USD. Druhou hlášenou škodu, která významně přispěla k tak velkému škodnímu průběhu, představuje anomálie vyskytnuvší se v povzletové fázi u čínského satelitu ChinaSat-18.

Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Co přinesl klimatický summit v Glasgow?

Obecný přístup k ocenění rizika v rámci NewSpaceu

Pojistná matematika u standardních produktů tradičně pracuje s určitou základnou, kterou lze považovat za repre­zentativní pro matematicko-statistické výstupy. Zároveň s ní se zohledňuje také odhad budoucí produkce a nemalý vliv na výsledné sazby mají i stávající sazby konkurenčních pojišťoven, ačkoliv se tento fakt spíše zatajuje (Šimon, 2021).

I když je oblast NewSpaceu v rozkvětu a vidíme mnoho subjektů, které v této oblasti působí, z podstaty věci nelze v rámci fáze výpočtu pojistného absolutně počítat se zákonem velkých čísel, který dokáže z hlediska upisovacích výsledků do jisté míry stabilizovat nevhodně stanovené pojistné. U malého kmene – a zvláště pak takto specific­kého, dosahujícího enormních hranic pojistného plnění – však běžná pojistná matematika selhává a prostor pro případnou odchylku od optimálních sazeb je o dost nižší, neboť může ohrozit celkovou stabilitu pojišťovny, resp. zajišťovny. Standardní statistika je proto zcela nevyužitelná.

Mohlo by vás zajímat: Názor: Dokud očkování není povinné, je třeba mluvit o diskriminaci neočkovaných

Postup pro stanovení výše pojistného je tak v oblasti ves­mírného pojištění individuální. Jedná se de facto o návrat k prvotním principům pojištění, kdy se na každý pojistný případ pohlíží do detailu, zjišťuje se, co je stejné s před­chozími pojištěnými případy a co je odlišné. Upisovatelé jsou nezřídka specialisté v dané oblasti, kteří se rekrutovali z řad astronautiky, letectví či vesmírných inženýrů. Doptá­vání se na detailnější informace a úzký kontakt s makléřem i klientem jsou zcela běžnou praxí, protože každá chyba v rámci úpisu může při případné pojistné události zname­nat opravdu velké potíže (Wade, 2021).

Prostor do určité míry dostává také tzv. „bayesiánská analýza/statistika“, která reprezentuje moderní a dynamický přístup k nakládání s daty. Princip zakomponování podmí­něných pravděpodobností přesně koresponduje s tíživou nejistotou panující v daném oboru.

Kalkulace pojistného v rámci pojištění satelitů

Pojištění satelitů je z obecného hlediska nejčastějším pojištěním vesmírných projektů a standardně sestává ze čtyř fází, přičemž bývá obvyklé, že pro každou z těchto fází se pojistné kalkuluje individuálně. První, předletová fáze „allriskově“ kryje škody způsobené při přesunu satelitu od výrobce na místo vzletu a dále jeho vzletové konfigurace, zabudování do nosné rakety, stejně jako všechny ostatní předletové přípravy. Někteří pojistitelé (např. Atrium Space Insurance Consortium) tuto fázi vůbec nenabízejí.

Druhá fáze se už týká samotného vzletu. Opět se jedná o pojistné krytí v rozsahu All Risks pro poškození či selhání funkce satelitu, a to časově pro období od vzletu přes testování až ke konečnému nastavení polohy satelitu na oběžné dráze Země. Výše pojistného plnění je specifikována dopředu jako dohodnutá částka, která se skládá z nákladů na výrobu nového satelitu, nákladů na vypuštění satelitu na oběžnou dráhu Země a nákladů na pojištění.

Mohlo by vás zajímat: Mnichovská zajišťovna očekává vyšší ceny zajištění pro Evropu

David Wade, upisovatel Atrium Space Insurance Con­sortium v Lloyd's, popisuje aplikaci bayesiánské statistiky v této fázi následovně: Historické údaje stran škodního průběhu nejsou dobrým indikátorem pro budoucí škody, protože pokaždé, když se něco přihodí, to znamená lekci, díky níž dojde k ponaučení. Pomocí bayesiánského přístupu lze říci, že historický škodní průběh je 1 : 10, tedy 10 %. Pokud se použijí vážené faktory, jako např. zajištění kvality procesu anebo míra bezpečnosti vypuštění prostředku, zjistí se, že se příští riziko selhání posune o dalších 20 letů, tudíž je míra selhání 2 : 30, což znamená 6,67 %. Tento souhrn dává obecné informace o našem přístupu ke kalku­lacím, ale bližší detaily o vážených faktorech jsou, obávám se, důvěrné a nesdělitelné.

U třetí fáze se pojištění týká samotného procesu fungování satelitu na oběžné dráze Země. Neopravitelné poškození anebo nefunkčnost satelitu, kterou nelze operativně vyře­šit, znamenají totální škodu. K pojistné částce se v tomto případě přistupuje stejně jako ve druhé fázi. Bayesiánská statistika se využívá i v tomto případě, avšak více se přihlíží k faktorům vztahujícím se k samotnému satelitu, a to zejména k bodu, kdy se při poškození jedná o totální škodu. Spoluúčast také hraje svoji roli.

Jakmile satelit dosáhne výročí své práce na oběžné dráze Země, pojistitel dostane report hodnotící životaschopnost a funkčnost satelitu i pro další měsíce práce. Tento report obsahuje informace o výkonu satelitu, zbývajícím palivu anebo o tom, kolik energie bylo vygenerováno. Na základě těchto zpráv pojistitel rozhodne o pojistné sazbě na dalších 12 měsíců. Takto lze postupovat každý rok, až do doby, kdy vyprší schopnost satelitu efektivně fungovat. U geostacionárních komunikačních satelitů činí doba této životnosti asi 15 let.

Fakultativně je také možno sjednat si pojištění odpověd­nosti vůči třetím osobám. Záleží na nabídce jednotlivých pojistitelů, protože ne všechny pojišťovny tuto odpověd­nost z hlediska rizikovosti nabízejí.

Mohlo by vás zajímat: Šichtařová a Vavruša: Neočkovaní bez přístupu do zdravotnictví

Budoucí výhled vývoje v oblasti NewSpaceu

Tradiční rizika, se kterými se pojištění vesmírných aktivit potýká, vycházejí z pochybení při výrobě a různých dalších defektů předmětů pojištění, které mají za následek v takřka 100% jistotě totální škodu. Odhlížet se nedá ani od vesmír­ných povětrnostních podmínek (typicky solárních bouří), které mohou napáchat nemalé škody na již vynesených a funkčních zařízeních ve vesmíru. S množstvím pozem­ských objektů, které se nacházejí nad zemskou atmosférou, se pojí také riziko kolize či nárazu odpadu, jehož množství se neustále zvětšuje, a uspokojivé řešení nápravy stále nepřichází.[5]

Velmi palčivou hrozbou jsou kybernetické útoky, jejichž množství stále narůstá. Ať už je primární motivací snaha hackerů předvést své schopnosti, anebo cíleně způsobit nemalé škody, je zjevné, že pojištění kybernetických rizik je v této oblasti žádanou službou (London Economics, 2019). Tím, že je oblast NewSpaceu komerčním projektem, finan­covaným soukromými zdroji, a má stále velký potenciál k dalšímu rozšiřování svých aktivit, se hranice budoucího vývoje ukazují ve velmi odvážných obrysech.

Vyjma již zmíněného pojištění satelitů, výstavby, dostavby anebo zásobování vesmírných stanic je nyní velmi aktuální téma vesmírné turistiky. Jedná se zejména o počiny dvou konkurenčních společností, a to Blue Origin a Virgin Galactic. Zde je ve hře jednak otázka majetkového pojiš­tění daného dopravního prostředku do vesmíru, odpo­vědnosti vůči třetím osobám, ale v neposlední řadě také životního pojištění jednotlivých osob na palubě. Doba od 60. let 20. století, kdy probíhal projekt Apollo, již pokročila natolik, že by pojišťovny mohly své produkty v tomto směru jistě více individualizovat ke spokojenosti pasažérů.

Mohlo by vás zajímat: Proč ČNB zvyšuje úrokové sazby?

Ambice dalších počinů ve vesmíru počítá s možností těžby nerostných surovin z vesmírných objektů. Může to být Měsíc, ostatní planety v blízkosti Země, stejně jako jiné léta­jící objekty, které by se k těmto účelům daly využít. Předpo­kládá se, že v době, kdy by tato činnost probíhala, budou již standardem vesmírné dokovací stanice, které budou sloužit jako základny pro čerpání paliva i jako dočasné rezervoáry pro vytěžené nerosty. Z hlediska pojištění zde přichází v úvahu majetkové pojištění a strojní pojištění, neboť práce bude vykonávat těžká strojní technika.

Nejodvážnější myšlenka, se kterou pracuje zejména společnost SpaceX, spočívá v kolonizaci Marsu. Potenciál Země je pro lidský život vyčerpatelný, proto se uvažuje o alternativě v podobě osídlení planety, která je k tomu z hlediska limitů lidských, technických a technologických možností nejvhodnější, tedy Marsu. Nákladově to ale není zcela jednoduchá záležitost, jelikož pro přežití na Marsu se předpokládá nutnost výstaveb složitých konstrukcí. Samotná cesta na Mars také nebude příliš levná, ačkoliv subjekty v NewSpaceu proklamují svůj zájem snižovat co nejvíce nákladové zatížení.

Legitimní otázka vyvstává také v souvislosti se zdravím a případným rozmnožováním lidí na Marsu. Nelze totiž opomenout ohrožení v podobě kosmických vlivů, a to zejména radiace, která na Marsu nebude odkloněna tako­vým způsobem jako v případě Země, a silného působení jejího magnetického pole. Nadto je Mars specifický častými bouřemi, jež mohou celou snahu o kolonizaci ohrozit.

Závěr

Oblast vesmírného pojištění je mimořádně zajímavá a navýsost specifická. Pojistitelé zde spatřují velký poten­ciál dalšího rozvoje, protože vesmírné projekty realizují soukromé subjekty (jejichž činnost se souhrnně označuje jako „NewSpace“). Díky jejich velkému finančnímu zázemí dochází k prudkému rozvoji současných aktivit, jako je vypouštění satelitů na oběžnou dráhu, zásobování mezinárodních vesmírných stanic anebo vesmírná turistika.

V horizontu příštích 10 let se počítá s aktivitami na poli těžby nerostných surovin z vesmírných objektů, které ovšem předpokládají vybudování zázemí v podobě dokovacích vesmírných stanic. Nejodvážnější plán se pak upíná ke kolo­nizaci Marsu, avšak přetrvávají zde palčivé otázky v podobě realizovatelnosti lidského života mimo planetu Země.

Mohlo by vás zajímat: 3Q 2021: Pojistné Hannover Re vrostlo o 12 %. U SCOR pak o 10,1 %

Pro pojišťovny jsou tyto budoucí aktivity velkým lákadlem, nicméně na druhé straně jsou omezeny racionálním uvažováním, zdali jsou vůbec schopny předmětné pojistné částky do svého pojistného krytí převzít bez ohrožení své finanční stability. V současné chvíli je např. veřejným tajemstvím pojistného trhu, že poslední cesta na Mars byla pojištěna jen do fáze přistání průzkumného vozítka.

Nezpochybnitelné riziko představují také kybernetické útoky, které mohou vesmírné mise přímo anebo nepřímo ohrozit a způsobit tak obrovské škody. Faktem proto zůstává, že vesmírné pojištění je i přes jistou atraktivitu velmi rizikovým segmentem, jenž může rozkolísat výsledky pojišťovny. Při úpisu nového pojištění z tohoto odvětví je zapotřebí velké obezřetnosti, neboť zde nefunguje zákon velkých čísel, a v nejbližších letech fungovat ani nebude, a musí se počítat s tím, že pokud už dojde ke škodě, bude to povětšinou škoda totální. Na druhé straně to ale mohou být pojišťovny, které svojí odvahou a přesahem k vyšším zájmům mohou dopomoci nové budoucnosti v oblasti NewSpaceu. Bez pojišťoven by totiž celá situace byla o dost komplikovanější, jelikož jsou to právě ony, kdo na sebe přebírá významně velká rizika subjektů působících v NewSpaceu.

Článek vznikl jako výstup výzkumného projektu Vývojové trendy na finančních trzích, č. IG F1/46/2019, zpracovávaného na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Pojistné rozpravy jsou k přečtení ZDE

Ing. Petra Tisová
Vysoká škola ekonomická v Praze

[1] Mezi další funkce zajištění patří stabilizace upisovacích výsledků, rozptýlení rizika ztráty, odložení daňových závazků, poskytnutí odborných služeb a poradenství pojišťovně, využití jako alternativa ke kapitalizaci pojišťovny (Carter, 1995).
[2] Zákon velkých čísel popisuje skutečnost, že s rostoucím počtem opakovaných nezávislých pokusů se empirické charakteristiky, které popisují výsledky těchto pokusů, blíží k teoretickým charakteristikám (Budíková, 2016).
[3] Demokratizace vesmíru představuje myšlenku, že veškeré vesmírné aktivity nepatří do rukou pouze státům a vládním aktivitám, ale také soukromým subjektům, které k tomu mají možnosti.
[4] V roce 2019 oznámil jeden z gigantů pojišťovnictví, Swiss Re, že opouští trh vesmírných projektů. Jako důvod uvedl, že riziko je v poměru k přijatému pojistnému příliš neúměrné.
[5] Kvůli dlouhodobému neřešenému znečišťování oběžné dráhy kolem Země nechtějí některé pojišťovny toto pojištění nabízet.