Světové pojišťovnictví pod vlivem pandemie

Pojistné rozpravy jsou k přečtení ZDE

V červenci 2020 zveřejnil Swiss Re Institute (SRI) v č. 4/2020 edice Sigma tradiční studii o vývoji světového pojišťovnictví v roce 2019, ale tentokrát není hodnocení minulého vývoje stěžejním tématem.[1] Přes všechny nejistoty a rizika příštího vývoje se SRI pokusil o odhad či prognózu zejména pro období 2020–2021, která je založena na několika scénářích a modelování. Mezi výstupy studie se objevuje i pozitivní předpoklad, že po COVID-19 by mělo v globálním pojišťovnictví nastat rychlé zotavení.

Mohlo by vás zajímat: 3Q 2020: Allianz hlásí solidní zisk. Ping An růst zisku i rentability kapitálu

Makroekonomické prostředí pro pojistitele

Podle názoru SRI pandemická krize vyvolala nejhlubší recesi od 30. let minulého století. Předpokládá se, že globální hrubý domácí produkt (HDP) by mohl v roce 2020 poklesnout o 4 %, a to je podstatně více než v průběhu finanční a eko­nomické krize. SRI připouští, že globální ekonomika zpoma­lovala již před pandemií, neboť v roce 2019 se HDP dostal na úroveň růstu ve výši 2,5 %, což je nejnižší tempo růstu za posledních 10 let. Zpomalení bylo ovlivněno především napětím v mezinárodním obchodě a snižováním globální produkce. Pandemie ovšem změnila vše. Byla zasažena jak poptávková, tak nabídková strana v podstatě všech ekono­mik, a to fakticky ve stejném čase. Během 1. pololetí 2020 téměř došlo k zastavení ekonomické aktivity. SRI očekává, že 30 největších ekonomik světa zasáhne v roce 2020 recese.

Jako v případě finanční a ekonomické krize se dá očekávat, že ani dopady pandemie nebudou pro všechna národní hospodářství stejné a že i zotavení bude mít rozdílný průběh. Např. šok pro americkou ekonomiku by měl být menší než pro eurozónu a také obnova v roce 2021 by měla být v USA silnější než v eurozóně. SRI předpokládá, že ve většině vel­kých vyspělých ekonomik by mohl HDP v roce 2020 pokles­nout o 6,5–7,5 %, ale např. ve Španělsku až o 10 %. Japonsko a Jižní Korea by si však měly vést lépe než jiné velké vyspělé ekonomiky. Pokud jde o Čínskou lidovou republiku (dále jen „Čína“), dá se říci, že ekonomická aktivita se normalizovala, ale Čína musí počítat s poklesem globální poptávky. I tak by mohl čínský HDP vzrůst v roce 2020 o 2,7 %, což je o 3,4 procentního bodu méně než v roce 2019. V roce 2021 by mohl být v Číně docílen vzestup HDP o 7 %, protože se dá očekávat fiskální a monetární podpora růstu.

Z výše uvedené stručné charakteristiky vývoje makroeko­nomického prostředí je zřejmé, že pokles globálního HDP v roce 2020 přivodí jistý pokles poptávky po pojištění a snížení globálního pojistného.

Mohlo by vás zajímat: Většina Čechů o kyberhrozbách ví. Nedokáže je však odhalit!

Předpokládaný vývoj globálního pojistného

Globální pojistný trh byl před pandemií na solidní růstové trajektorii. Celkové globální předepsané pojistné (očištěné o inflaci) se v roce 2019 zvýšilo téměř o 3 %. Růst byl podpořen zvláště pozitivním vývojem neživotního pojištění na vyspělých trzích a vzestupem pojistného v životním i neživotním pojištění v Číně. SRI uvádí, že tempo růstu pojistného předstihlo tempo růstu HDP ve více než 60 % zemí světa, což je nesmírně důležitý fakt. Celkové globální pojistné dosáhlo v roce 2019 výše 6,3 bil. USD a celková pojištěnost, která v tomto případě vyjadřuje poměr globálního pojistného ke globálnímu HDP, se tak dostala na úroveň 7,2 %. Experti SRI tentokrát ovšem započetli i výkon amerických soukromých zdravotních pojišťoven, aby byly statistické výsledky celosvětově řádně sladěny. Hlavní otázkou nyní ovšem je, jak významně ovlivní pandemická krize vývoj v roce 2020 a 2021.

Z tabulky 1 vyplývá, že celkové globální pojistné po očištění o inflaci vzrostlo v roce 2019 o 2,9 %. Tento výsledek lze považovat za pozitivní, neboť převýšil průměrné tempo růstu celkového globálního pojistného v období 2009–2018 o 0,5 %. Pokud jde o odhad vývoje v roce 2020, SRI očekává, že celkové globální pojistné by mohlo poklesnout o 3 %. Tento odhad se opírá o pokles na vyspělých trzích o 4 % a o mírný růst na nově se rozvíjejících trzích. Podstatná je ovšem ta skutečnost, že v roce 2020 by se globální pojišťovnictví mělo vrátit k růstu, a to o 3 %. Diference mezi tempem růstu na vyspělých trzích (+2 %) a tempem růstu na nově se roz­víjejících trzích (+7 %) by byla poměrně značná. Vezme-li se v úvahu vývoj za celé období 2020–2021, lze hovořit o stagnaci růstu.

Mohlo by vás zajímat: Německo: Škod z povinného ručení ubývá. Jsou však dražší

Tempo růstu globálního pojistného životního pojištění v roce 2019 činilo 2,2 %, bylo tedy nižší než tempo růstu celkového globálního pojistného. Na vyspělých trzích byl zaznamenán růst o 1,3 % a na nově se rozvíjejících trzích o 5,6 %. Průměrné tempo růstu sledovaného pojistného v období 2009–2018 dosáhlo 1,5 %, což znamená, že v roce 2019 byl výsledek lepší než zmíněný průměr. SRI odhaduje, že v roce 2020 by mohl pokles globálního pojistného životního pojištění představovat 6 % s tím, že na nově se rozvíjejících trzích by toto pojistné stagnovalo (0 %) a na vyspělých trzích by se snížilo o 8 %. Návrat k růstu (3 %) by se mohl odehrát již v roce 2021. Globální pojistné životního pojištění by mohlo vzrůst na nově se rozvíjejících trzích o 7 % a na vyspělých trzích o 2 %. Vezme-li se v úvahu celé období 2020–2021, průměrné tempo růstu by za tyto dva roky mohlo zůstat záporné (–2 %).

Globální pojistné neživotního pojištění se v roce 2019 zvý­šilo o 3,5 %, takže rostlo rychleji než globální pojistné život­ního pojištění. Také v případě tohoto pojištění bylo tempo růstu daného pojistného rychlejší na nově se rozvíjejících trzích (+7,7 %) než na vyspělých pojistných trzích (+2,7 %). V roce 2020 by se podle odhadu SRI nemělo sledované globální pojistné dostat do minusu, neboť na nově se rozvíjejících trzích se počítá s růstem o 3 % a na vyspělých trzích s poklesem o 1 %. V roce 2021 by mělo globální pojistné neživotního pojištění znovu vzrůst, a to o 3 %, což značí, že průměrné tempo růstu tohoto pojistného za roky 2020 a 2021 by se mohlo pohybovat kolem 2 %.

Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku 2019–2020: Jubilejní ročník ovládla Allianz

Alternativní scénáře vývoje

Pandemie způsobila globální ekonomický šok. Přitom rizika globálního ekonomického rozvoje, která existovala před pandemií, nezmizela. Patří k nim klimatické změny, mig­race, terorismus, obchodní války apod. SRI předpokládá, že např. dopady pandemie by mohly zhoršit napětí mezi Čínou a USA, což by mohlo vést k dalším protekcionistic­kým opatřením, a to následně i v jiných oblastech světa. Dopad poklesu obchodu na ekonomický růst je nabíledni. V červenci 2020 nelze předvídat, jak se bude dále vyvíjet pandemie. Přijde druhá vlna? Bude nutno omezit sice nikoli již plošně, ale lokálně ekonomické aktivity? Bude do konce roku 2020 k dispozici účinná vakcína? Na tyto otázky neexistují jednoznačné odpovědi. Nejistoty samozřejmě ovlivňují spolehlivost prognózy pro rok 2021. Proto experti SRI připravili alternativní scénáře s pravděpodobností jejich naplnění (viz tabulka 4).

První scénář by vlastně dal globálnímu pojistnému dvojitý úder. Pokles v roce 2020 by byl větší a obnova v letech 2021 a 2022 pomalejší či slabší. Spouštěčem by mohla být „vykolejená“ konsolidace ve 2. polovině roku 2020, a to buď z důvodu druhé vlny COVID-19, nebo eskalace úvěrové krize.

V případě druhého scénáře by se projevila slabší obnova v letech 2021 a 2022. Růst globálního pojistného by byl o více než 3 procentní body nižší ve srovnání s prognózou prezentovanou v tabulce 1. Inflace převyšující očekávání by mohla vést k vyšším škodám a tím pádem k utlumení ziskovosti v odpovědnostním pojištění.  Pokud by nastal optimistický scénář, růst globálního pojistného a globálních výnosů z investic by byl vyšší oproti základnímu scénáři (viz tabulka 1). Nejvíce by z toho profitovala životní a podnikatelská pojištění.

COVID-19 a dlouhodobé trendy v pojišťovnictví

V současné době je zřejmé, že bude nadále pokračovat období nízkých úrokových sazeb. Je pravděpodobné, že může dojít k růstu inflace v rámci stagflačního scénáře, což bude od pojistitelů vyžadovat ekonomicky udržitelné a zdravé upisování. Pokud jde o dopady krize vyvolané COVID-19, je nutno počítat podle názoru expertů SRI kromě výše naznačených střednědobých dopadů také s jejím dlouhodobým vlivem, a to minimálně ve třech oblastech:

• zvyšování povědomí o riziku – pandemická krize zvyšuje povědomí o hodnotě pojištění napříč pojistnými odvětvími a skupinami klientů. Pandemie nebude podle SRI nikdy plně pojistitelná, ale krize COVID-19 zlepšuje povědomí o napojených finančních rizicích a podněcuje inovace;
• urychlení digitální transformace – dodržování přísných hygienických pravidel, utlumení, či dokonce zastavení výroby, uzavření provozoven služeb apod. ukázaly význam a hodnotu digitalizace ve všech stupních hodnotového řetězce pojištění. Distribuční modely musí být digitalizovány, aby umožňovaly kontinuální prodej. Pojistné produkty se stanou atraktivnějšími, jestliže se budou rychle přizpůsobovat změnám v chování spotře­bitelů a změnám v obratu. Navíc digitalizace v oblasti likvidace pojistných událostí se stane určitě důležitější, s ohledem na potřebu udržení efektivity těchto procesů v prostředí restrikcí mobility;
• vrchol globalizace a paralelní dodavatelské řetězce – pandemie upozornila na riziko plynoucí z nediverzifiko­vaných dodavatelských řetězců. Pokud dojde ke zpět­nému přesunu některých výrob do zemí, kde původně sídlil výrobce nebo kde sídlí mateřská společnost, bude to nová příležitost i pro pojistitele, zejména u majetko­vého pojištění, technického pojištění a pojištění záruky.

Výše uvedené střednědobé a dlouhodobé trendy a jejich vstřebání národními trhy budou mít nesporně vliv na postavení těchto trhů ve světovém pojišťovnictví. SRI očekává, že asijské pojistné trhy se z pandemické krize vzpamatují rychleji a budou se více prosazovat v meziná­rodním prostředí. Podíl Číny na globálním pojistném by se měl rychle zvyšovat a v roce 2030 dosáhnout 18 %, což by byla polovina podílu USA. Pokud by nebylo bráno v úvahu pojistné produkované soukromým zdravotním pojištěním v USA, Čína by se mohla stát do poloviny 30. let tohoto století největším pojistným trhem na světě. Další asijská velmoc – Indie – by v roce 2030 již patřila mezi 10 největ­ších pojistných trhů světa.

Mohlo by vás zajímat: Kontrola klientů finančních institucí v boji proti praní špinavých peněz

Údaje v tabulce 5 nejsou pro příslušné členské státy EU nikterak příznivé, neboť jejich podíly na globálním pojist­ném trhu v roce 2030 oproti roku 2019 poklesnou. Jen to podtrhuje tu skutečnost, že tempo růstu předepsaného pojistného je a bude v EU nadále nižší než v Asii. Nicméně expanze zejména čínského pojistného trhu by mohla přivo­dit v roce 2030 i pokles podílu Japonska a Jižní Koreje.

Škody vyvolané COVID-19 a dopad na pojistné sazby

Pandemie COVID-19 v době vydání studie SRI stále trvala, je tedy velice obtížné odhadnout, jak velké škody způsobí. Pokud jde o pojištěné škody, rozmezí odhadů je značné. Např. poradenská a makléřská společnost Willis Towers Watson zveřejnila poměrně široké rozpětí mezi 10 mld. USD (optimistický scénář) a 140 mld. USD (velmi pesimistický scénář) pro pojistné trhy USA a Spojeného království (včetně londýnského trhu), což by mohlo v případě pesi­mistického scénáře významně zvednout obvyklý škodní poměr[2] na těchto trzích.

Střední odhad globálních škod spojených s COVID-19 v neživotním pojištění vypočtený na základě údajů z různých zdrojů se pohybuje kolem 55 mld. USD. Je to jistě vysoká částka, která je řádově srovnatelná s globálními pojištěnými škodami z přírodních katastrof v roce 2019, jež dosáhly výše 60 mld. USD, nicméně např. pojištěné škody z přírodních katastrof v roce 2011 činily 145 mld. USD a pojištěné škody způsobené hurikánem Katrina v roce 2005 se dostaly na 90 mld. USD. Horní odhad globálních pojištěných škod z titulu COVID-19 provedený SRI se pohybuje kolem 100 mld. USD.

SRI předpokládá, že pandemií COVID-19 bude silně zasa­ženo především cestovní pojištění a pojištění pro případ zrušení akcí, i když riziko pandemie je často vyloučeno. U jiných pojistných odvětví či typů pojištění vidí případný dopad COVID-19 následovně:

• Pojištění majetku: Pandemie obvykle není kryta. Pojiš­tění pro případ přerušení provozu se váže zpravidla na škodu na majetku a ve standardních pojistných smlou­vách pro malé a střední podniky je pandemie často vyloučena. V USA a některých jiných zemích již probíhají soudní spory ohledně rozsahu pojištění pro případ přerušení provozu.
• Pojištění odpovědnosti: Očekává se, že z COVID-19 by mohly v USA vyplynout nároky na pojistné plnění v případě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou členy orgánů společnosti (managementem společnosti) a pojištění odpovědnosti lékaře za škodu způsobenou při výkonu činnosti. Mohla by se objevit např. obvinění vůči členům orgánů společnosti, že nebyli adekvátně připraveni na riziko pandemie nebo že při zvládání těchto rizik nepostupovali správně. Zdravotnické a pečovatelské subjekty by mohly čelit žalobám ohledně chybného výkonu činnosti a nezajištění adekvátní ochrany.
• Pojištění pro případ pracovního úrazu nebo nemoci zaměstnanců:[3] Nároky na pojistné plnění by se mohly týkat především zaměstnanců ve zdravotnictví. Např. v některých státech USA bylo vytvořeno účinné pojistné krytí pro zaměstnance v první linii. V jiných sektorech bude frekvence úrazů či nemocí pravděpodobně nízká vzhledem k tomu, že řada podniků omezila či zastavila produkci.
• Úvěrové pojištění a pojištění záruky: Tato pojištění by mohla být také zasažena, jelikož je nutno počítat s nárůstem počtu insolvencí.

U podnikatelských pojištění se dá počítat s tím, že škody přidružené ke COVID-19 budou tlačit na růst sazeb, jelikož bude méně kapitálu. Ale až skutečná výše zmíněných pojiš­těných škod rozhodne o tom, zda a jak se změní pojistné sazby v podnikatelských pojištěních a do jaké míry podpoří růst pojistného v letech 2020 a 2021. Trend k růstu sazeb se již projevuje v USA a globálně se projevil již v 1. čtvrtletí 2020. SRI zastává názor, že tento trend bude pokračovat.

Mohlo by vás zajímat: 3Q 2020: SCOR má zisk 135 mil. €. Crédit Agricole Assurances vzrostl kmen

I když se textová část studie SRI věnuje hlavně možným dopadům pandemie na globální pojišťovnictví a zahrnuje též cenné odhady a prognózy příštího vývoje, ve statis­tické příloze jsou již tradičně prezentovány údaje o vývoji globálního pojišťovnictví, tentokrát v roce 2019. Vzhledem k rozsahu statistických údajů zde (ve formě tabulek zpraco­vaných autorem tohoto článku) prezentujeme jen základní údaje, jež ale poskytnou dostatečnou představu o výkonu globálního pojišťovnictví.

Celkové globální pojistné v roce 2019

Celkové globální hrubé předepsané pojistné (HPP) se v roce 2019 zvýšilo po očištění o inflaci o 2,9 %, na 6 292 600 mil. USD. Pokud jde o rok 2018, SRI prezentuje ve své aktuální studii hodnotu tohoto ukazatele ve výši 6 149 020 mil. USD. Ovšem ve studii zveřejněné v červenci 2019 byla uvedena pro rok 2018 částka 5 193 225 mil. USD. Důvodem tohoto řádového rozdílu, rámcově kolem 1 bil. USD, samozřejmě není nějaká mimořádně obrovská dyna­mika růstu globálního pojistného, nýbrž metodická změna. SRI započetl v případě USA, jak bylo již výše uvedeno, i HPP za pojistné odvětví soukromého zdravotního pojištění, aby byly statistiky všech národních pojistných trhů sladěné. Je jasné, že to má podstatný vliv na hodnocení vývoje glo­bálního pojišťovnictví a zvláště pak na podíly jednotlivých regionů světa na globálním pojistném.

Mohlo by vás zajímat: PwC: Jak ochránit informace v cloudu?

Na základě údajů obsažených v tabulce 6 je možné učinit minimálně následující závěry:

• Nejvyšší růst HPP byl v roce 2019 vykázán v Číně a v nově se rozvíjejících zemích Asie (včetně Číny).
• Relativně nízký růst HPP byl docílen ve vyspělých zemích oblasti Asie–Pacifik a v Africe.
• Tempo růstu HPP bylo v EU v roce 2019 vyšší než glo­bální průměr, ale její podíl na světovém pojistném trhu se s ohledem na výše uvedenou změnu metodiky dostal na 18,62 %, přičemž ještě v roce 2018 to bylo 28,80 %.
• Podíl USA a Kanady na světovém pojistném trhu překo­nal v roce 2019 hranici 40 %.

Životní a neživotní pojištění

Globální HPP životního pojištění v roce 2019 činilo 2 916 267 mil. USD a vzrostlo o 1,2 % nominálně a po očiš­tění o inflaci o 2,2 %. Toto pojistné se v roce 2019 podílelo na celkovém globálním pojistném 46,3 %. I zde zapůsobila změna statistické metodiky, protože soukromé zdravotní pojištění USA, dříve nezohledňované, bylo zařazeno do neživotního pojištění. Ještě v roce 2018 byl podíl pojist­ného životního pojištění na globálním pojistném vykázán ve výši 54,3 %.

Nejvyšší tempo růstu HPP životního pojištění po očištění o inflaci bylo v roce 2019 docíleno v regionu Latinská Amerika a Karibik, a to ve výši 8,9 %, a pak v nově se rozvíjejících zemích regionu Asie–Pacifik (+6,2 %). Pokud jde o vyspělé pojistné trhy, lze v roce 2019 hovořit o stagnaci. Např. v USA činil růst sledovaného ukazatele 1,4 % a v oblasti Asie–Pacifik jen 0,1 %. Z jednotlivých národních pojistných trhů s vysokým růstem HPP život­ního pojištění po očištění o inflaci v roce 2019 je nutno zmínit např. Brazílii (+12,2 %), Španělsko (+16,3 %), Turecko (+21,8 %), Kazachstán (+57,9 %) a Vietnam (+23,8 %). Na druhé straně mimořádný pokles daného HPP nastal v roce 2019 např. v Argentině (–18,1 %), Portugalsku (–13,3 %), Rusku (–13,4 %) či v Singapuru (–26,3 %).

Mohlo by vás zajímat: Jak se ženy chovají v dopravě?

Globální HPP neživotního pojištění v roce 2019 činilo 3 376 333 mil. USD a zvýšilo se po očištění o inflaci ve srovnání s předchozím rokem o 3,5 %. Jeho podíl na glo­bálním pojistném v roce 2019 tak činil 53,7 %. Růst HPP byl docílen ve všech regionech světa s tím, že nejmarkantnější nastal v nově se rozvíjejících zemích v Asii, a to ve výši 10,8 %. Následovaly vyspělé země oblasti Asie–Pacifik, kam patří např. Japonsko, Jižní Korea, Austrálie apod., s růstem 4,1 %. Co se týče jednotlivých národních trhů, takové rozdíly mezi procentuálním vzestupem a poklesem HPP jako u životního pojištění v neživotním pojištění v roce 2019 nenastaly. Např. v Číně a ve Vietnamu se HPP po očištění o inflaci zvýšilo shodně o 11,8 %, v Kazachstánu o 16,3 %, v Bulharsku o 14,2 % a v Lucembursku o neuvěřitelných 189,3 %. O důvodech takového nárůstu se SRI nezmiňuje. Z vlastního zkoumání autora tohoto článku vyplynulo, že za tím stojí brexit, resp. přemístění příslušných pojišťoven či poboček do Lucemburska. Už v prvních třech čtvrtletích roku 2019 vzrostlo pojistné neživotního pojištění v této zemi o více než 200 % a celkové pojistné o více než 50 %.[4] Z opravdu minima zemí, kde nastal pokles HPP neživotního pojištění, je zapotřebí zmínit snad jen Argentinu (–12,9 %). Podíl USA na světovém trhu neživotního pojištění v roce 2019 činil 54,25 %.

Celková pojištěnost

Celková pojištěnost představuje ukazatel, který v zásadě vyjadřuje vyspělost daného pojistného trhu. Jde o podíl předepsaného pojistného v nominálním vyjádření na hodnotě HDP v běžných cenách v procentech. SRI provedl výpočet tohoto ukazatele jak pro sledované regiony světa, tak pro vybrané národní trhy. V globálním měřítku se samozřejmě poměřuje globální pojistné ke globálnímu HDP. Z tabulky 7 vyplývá, že globální celková pojištěnost v roce 2019 činila 7,23 %.

To je relativně vysoká úroveň. I zde zapůsobila metodická změna provedená ve statistikách SRI, neboť v roce 2018 byla hodnota daného ukazatele 6,09 %. USA bezesporu ovlivňují globální ukazatele – vždyť jejich celková pojištěnost dosáhla v roce 2019 úrovně 11,43 %. Je účelné doplnit, že hranici 10 % překročily v roce 2019 ještě tyto národní pojistné trhy: Dánsko (10,68 %), Spojené království (10,30 %), Finsko (10,17 %), Jižní Afrika (13,40 %), Namibie (10,44 %), Tchaj-wan (19,97 %), Hongkong (19,74 %) a Jižní Korea (10,78 %).

Mohlo by vás zajímat: Perspektiva 2030: Budoucí principy mobility vyžadují od pojišťoven nové služby

Závěr

Studie SRI podává základní obrázek o možných dopadech pandemie na globální pojišťovnictví. I když v červenci 2020, kdy SRI danou studii vydal, nebylo možné ještě přesněji specifikovat celkovou výši pojištěných škod, tj. spíše škod přidružených než přímých, protože riziko pandemie je v pojistných podmínkách obvykle vyloučeno, nebude globální výše pojistných plnění nikterak zanedbatelná. SRI pracuje se středním odhadem pojištěných škod ve výši cca 55 mld. USD. Je ovšem nutno brát v úvahu pokles poptávky vyvolaný pandemií, který může mít citelný vliv na pojistné. V roce 2020 je třeba počítat s poklesem globálního HPP, ale již v roce 2021 by mělo dojít k obnově růstu. Dopady pandemie pochopitelně nenechávají v klidu mezinárodní regulátory ani orgány dohledu, národní orgány dohledu, asociace pojišťoven ani jiné zainteresované osoby. Lze konstatovat, že vývoj pandemie a pochopitelně stav a vývoj pojišťovnictví pozorně sledují.

Např. Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťov­nictví (International Association of Insurance Supervi­sors, IAIS) zveřejnila dne 7. května 2020 tiskové prohlá­šení, ve kterém informuje o svém postupu směřujícím k zajištění globální finanční stability a ochrany spotře­bitele v období pandemie. Jednoznačně se staví proti rádoby schůdným iniciativám či úvahám, že pojistitelé by s ohledem na pandemii mohli plnit zejména u pojištění pro případ přerušení provozu nad rámec uzavřených pojistných smluv.

Mohlo by vás zajímat: Němečtí klienti zkrachovalé cestovky Thomas Cook nejsou spokojeni

Podle IAIS je životně důležitá stabilita oboru. IAIS proto bedlivě monitoruje vývoj a aktivně koordinuje postup s jinými tvůrci standardů a s Radou pro finanční stabilitu (Financial Stability Board), aby mohla vyhodnotit dopady COVID-19 na globální pojišťovnictví. IAIS se také zavázala podpořit nedávno publikované principy pro zajištění mezi­národní kooperace a koordinace reakcí na COVID-19. Navíc se IAIS snaží napomoci sdílení informací a diskuzi v rámci své široké členské základny o dohledových opatřeních z titulu dopadů COVID-19.

Na pandemii reagují rovněž asociace pojišťoven. Např. prezident federace Insurance Europe Andreas Brandstetter dne 23. června 2020 upozornil, že probíhají konzultace s Evropskou komisí za účelem hlubšího pochopení dopadů COVID-19 na spotřebitele i podnikatele. Dále zdůraznil, že pojistitelé v době pandemie plnili bez jakýchkoliv výkyvů své smluvní povinnosti, a dokonce toho činili mnohem více: 1) postupovali vůči svým klientům poctivě a přijali opatření, aby jim pomohli vyrovnat se s restrikcemi a pro­blémy vyvolanými krizí; 2) iniciovali další četná opatření v oblasti goodwill a projevili solidaritu svými příspěvky do mnoha fondů poskytováním svých zdrojů a expertiz. Příkladem takového fondu je fond na podporu osob nejvíce postižených COVID-19 s názvem „The COVID-19 Support Fund“, který vytvořily sektory pojišťovnictví a dlouhodobých úspor Spojeného království. Tento fond by měl disponovat 100 mil. GBP. Závazky bylo k 16. červnu 2020 již pokryto 82,5 mil. GBP. To vše naznačuje, že obor pojišťovnictví pandemii zatím úspěšně čelí a je všestranně vybaven, aby se s jejími dopady vyrovnal.

Pojistné rozpravy jsou k přečtení ZDE

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA
Předseda redakčního kruhu Pojistných rozprav

[1] Swiss Re Institute. World Insurance: riding out the 2020 pandemic storm. Sigma 4/2020. Dostupné z: <https://www.swissre.com/institute/research/sigma-research. html>.
[2] Např. poměr mezi výší nastalých škod (bez vlivu zajištění) a výší čistého zaslouženého pojistného (pojišťovny nebo v příslušném pojistném odvětví nebo u pojistného produktu).
[3] Workers’ compensation nebo workers compensation. 1) Toto pojištění má v jednotlivých zemích rozdílný rozsah pojistné ochrany. V ČR jde o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. 2) Pojištění nákladů lékařské péče a rehabilitace zaměstnanců, kteří utrpěli úraz v zaměstnání nebo při cestě do práce a z práce nebo dostali nemoc z povolání.
[4] <https://www.luxembourgforfinance.com/news/luxembourg-financial-industry-saw-significant-growth-in-2019/>.