Průměrné měsíční hrubé mzdy
Průměrná mzda (35 402 Kč) vzrostla nominálně ke stejnému období předchozího roku o 1 716 Kč, tedy relativně o 5,1 %. Z hlediska tohoto ukazatele sledujeme návrat nominálního růstu po propadu ve 2. čtvrtletí na hodnotu 0,6 %, která je v časové řadě vychýlenou hodnotou (outlierem). Údaje za 3. čtvrtletí 2020 navazují na ekonomický vývoj předchozích let právě až do 1.čtvrtletí 2020, které má stejnou hodnotu indexu. Jde však o zprůměrování velmi různorodého vývoje na úrovni jednotlivých oborů, podniků či organizací. V reálném vyjádření byl mzdový růst mnohem slabší – reálně průměrná mzda vzrostla o 1,7 %, což je o 0,3 p. bodu více než porovnatelné 1. čtvrtletí 2020. Připomeňme stručně, že reálný mzdový růst postupně oslaboval od maxima tohoto desetiletí (6,5 %) v 1. čtvrtletí 2018, v celém roce 2018 byl 5,9 % a v předchozím roce 2019 ještě 3,5 %. Vliv má kromě nominálního zpomalování také inflace (index spotřebitelských cen), která se v letošním roce pohybuje nad tříprocentní hranicí, aktuálně byla 3,3 %.
Mohlo by vás zajímat: Ladislav Burián: Kvalitní odborná likvidace bude vždy potřeba
Pojišťovnictví je výjimka
Mzdový vývoj byl vysoce diferencovaný, stejně jako vývoj počtu zaměstnanců. Ve všech odvětvových sekcích kromě jedné však nalezneme nominální nárůst mzdové úrovně. Zmíněnou výjimkou je peněžnictví a pojišťovnictví s poklesem o 0,9 % (tj. 493 Kč). Toto odvětví přesto zůstává se svou mzdovou úrovní na druhém nejlepším místě, průměrná mzda tam byla 55 449 Kč. Na prvním místě jsou jednoznačně informační a komunikační činnosti, kde se průměrná mzda zvýšila o 5,3 % (tj. 3 047 Kč) na 60 878 Kč. Nejvýraznější procentuální zvýšení mezd bylo ve zdravotní a sociální péči (11,8 %) a souvisí se změnou platových tabulek od 1. 1. 2020 i s nadtarifními složkami. Ze zcela jiných důvodů najdeme podobně vysoký mzdový nárůst (11,6 %) také u administrativních a podpůrných činností, kam spadají agentury práce. Tam došlo k masivnímu propouštění, meziročně zmizela sedmina původního počtu zaměstnanců, a patrně šlo o ty s podprůměrnou mzdou, a tím se aritmetický průměr zbylých samočinně zvýší.
Naopak v ubytování, stravování a pohostinství tento jev nenastal, třebaže tam též ubyl podobný díl zaměstnanců. Průměrná mzda se zvýšila jen o 1,1 %, což je jeden z nejpomalejších růstů mezd u odvětvových sekcí.
To nasvědčuje tomu, že buďto nebyli propouštěni podprůměrně placení, ale šlo o důsledek krachů celých provozoven, nebo byl tento faktor přebit silnějším snižováním mezd u zbylých zaměstnanců. Toto odvětví má zároveň ze všech sekcí setrvale nejnižší mzdovou úroveň (aktuálně 20 704 Kč).
Nejpomalejší růst mezd byl (s výjimkou zmíněného peněžnictví a pojišťovnictví) v těžbě a dobývání (0,3 %), kde se tak mzdová úroveň (36 204 Kč) značně přiblížila k úrovni celkové průměrné mzdy (35 402 Kč), přitom na začátku století byla vyšší zhruba o čtvrtinu. V činnostech v oblasti nemovitostí přispěl nárůst počtu zaměstnanců k velmi podprůměrnému růstu mezd (0,6 %), střídmý byl i v dopravě a skladování (1,9 %). Nadprůměrné hodnoty růstu naopak najdeme v ostatních činnostech (8,1 %), v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (7,9 %), veřejné správě (7,7 %) a ve vzdělávání (7,3 %); jen velmi mírně celkovou hodnotu překračuje výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (5,3 %). V co do početní velikosti druhém obchodě (velkoobchodě a maloobchodě, opravách a údržbě motorových vozidel) se mzdy zvýšily jen o 2,6 % na 32 469 Kč.
Mohlo by vás zajímat: Zajímavost: AXA dále upevňuje své partnerství s FC Liverpool
Ve zpracovatelském průmyslu, kde pracuje nejvíce zaměstnanců, se průměrná mzda dostala na 33 643 Kč, což je nárůst o 2,2 %. Z podrobnějšího třídění vyčteme, že nadprůměrně vzrostly mzdy v potravinářství (6,1 %), zatímco ve výrobě motorových vozidel pouze o 2,3 %, ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků jen o 0,9 % a ve výrobě strojů a zařízení dokonce průměrná mzda poklesla o 0,1 %.
Regionální vývoj
Krajské výsledky přináší též různorodý obrázek, avšak dopady současné krize na počty zaměstnanců se jeví jako plošné, ve všech krajích tedy jde o pokles. Rozpětí regionálních poklesů ovšem sahá od 2,0 % v Praze až do 6,3 % v Karlovarském kraji. Více jak čtyřprocentní snížení počtu zaměstnanců bylo také v Libereckém (4,4 %) a v Moravskoslezském kraji (4,7 %). Jiná situace je u mezd – v Praze průměrná mzda nominálně vzrostla málo, jen mírně nad úroveň inflace (3,5 %). K nejvyššímu zvýšení mezd došlo v Olomouckém kraji (6,4 %), poté v Jihomoravském (6,3 %), v Ústeckém (6,2 %) a na šestiprocentní hodnotu si sáhli ještě v Pardubickém kraji (6,0 %).
Podle celkové úrovně výdělků však zůstává hlavní město stále nejbohatším regionem, průměrná mzda byla v Praze 43 035 Kč, a na druhém místě se udržuje Středočeský kraj s 35 652 Kč, kde se průměrná mzda zvýšila o slabších 4,4 %. Na druhé straně Karlovarský kraj zůstává nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní (31 448 Kč; růst o 5,3 %), následován těsně Zlínským krajem (31 640 Kč), kde průměrná mzda vzrostla o 5,0 %. V Moravskoslezském kraji se mzdy zvýšily o 5,2 % na 32 373 Kč.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zaměstnanecké kompenzace
Mediány a decilové rozpětí mezd, socioekonomické charakteristiky
Rychlá informace za 3. čtvrtletí 2020 obsahuje také údaj o mzdovém mediánu, který je vypočtený z matematického modelu distribuce výdělků a ukazuje mzdu prostředního zaměstnance, tedy běžnou mzdovou úroveň; zároveň byly vypočteny také krajní decily. Ve 3. čtvrtletí 2020 se medián zvýšil na 31 183 Kč, to je o 1 506 Kč (o 5,1 %) více než ve stejném období předchozího roku. Mzdové rozpětí se ve 3. čtvrtletí 2020 zúžilo, desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami pobírala hrubou mzdu pod hranicí 16 612 Kč (dolní decil meziročně vzrostl o 10,6 %), opačná desetina měla naopak mzdy nad hranicí 55 089 Kč (horní decil se zvýšil o 4,1 %). Decilový poměr tak meziročně poklesl o 0,2 bodu.
Mohlo by vás zajímat: MARSH: Ceny průmyslového pojištění doslova explodují
Třebaže střední mzdy žen meziročně vzrostly výrazněji o 6,7 %, zatímco mzdy mužů pouze o 3,7 %, muži měli stále značně vyšší mzdovou úroveň: ve 3. čtvrtletí 2020 byla mediánová mzda žen 28 825 Kč, zatímco u mužů 33 261 Kč, byla tedy vyšší o 4 436 Kč (resp. 15 %). Zároveň byly mzdy mužů rozprostřené v podstatně větší šíři, zejména oblast vysokých výdělků je notně vyšší než u žen: ženy měly horní decil 48 992 Kč a muži 60 908 Kč, čímž je vyšší o 24 %. U nízkých výdělků se rozdíl projevuje méně, ženy měly dolní decil 15 924 Kč, muži pak 17 057 Kč, tedy vyšší o 7 %.
Komentáře
Přidat komentář