Již z výše uvedeného stručného obsahu výroční zprávy IE vyplývá, že má vysoce odborný a aktuální charakter. Je vhodné mimo jiné upozornit, že se nezabývá jen interními problémy jednotného pojistného trhu EU, ale nastiňuje i externí aspekty rozvoje evropského pojišťovnictví zvláště v souvislosti s globální regulací a vztahy pojistitelů s G20. Zpráva je poměrně rozsáhlá, neboť čítá 79 stran, a to bez ucelených statistických údajů, jež jsou obsaženy v jiných publikacích IE.
V tomto článku bude rozebrána vzhledem k jejímu významu, a to i pro české pojistitele, problematika volného poskytování služeb. K některým dalším tématům budou následně zpracovány samostatné články.
Mohlo by vás zajímat: Varování ČNB: Pozor na distribuci produktů IŽP s rizikovými prvky!
Problematiku volného poskytování služeb prezentuje ve výroční zprávě generální ředitelka IE Michaela Koller. V úvodu zmiňuje, že svoboda (dočasného) poskytování služeb a svoboda usazování byly důležité pro rozvoj evropského pojišťovnictví. Pojistitelé podle jejího názoru využili svobodu poskytování služeb, a přispěli tak k formování vysoce integrovaného jednotného trhu. Nicméně tento úspěch nebyl bez problémů. Několik pojistitelů totiž tuto svobodu využívalo neadekvátně, což v konečném důsledku ohrožuje integritu jednotného trhu.
Problém s aplikací svobody poskytování služeb
O co jde konkrétně? Bylo zjištěno, že tito nepoctiví pojistitelé netvořili odpovídající technické rezervy a že v marketingových materiálech poskytovali zavádějící informace, a to pokud jde o compliance s regulatorními solventnostními požadavky. Někteří pojistitelé provozovali činnost na základě neprůhledných právních konstrukcí a komplexních zprostředkovatelských ujednání, což činilo obtížným identifikovat osoby v klíčových funkcích. V řadě případů byly tyto společnosti založeny v domovské jurisdikci, ale působily výhradně či téměř výhradně na hostitelských pojistných trzích na základě svobody poskytování služeb.
Mohlo by vás zajímat: Credendo: 2018 – rok, kdy USA odstartovaly obchodní válku
Podle Michaely Koller nebyla sice svoboda poskytování služeb koncipována pro permanentní a téměř výhradní provozování činnosti na jiných trzích, ale pojistitelé by neměli být penalizováni pouze za to, že operují prostřednictvím takového podnikatelského modelu. Problém, který je třeba řešit, spočívá v tom, že umožnil několika pojistitelům udržovat neadekvátní solventnostní pozici a obcházení určitých dohledových požadavků na trhu, na němž se uskutečňuje převážná část jejich aktivity.
Nutnost lepší komunikace mezi orgány dohledu
Klíč k řešení výše uvedeného problému je podle názoru Michaely Koller, který lze chápat jako stanovisko IE, především v lepší kooperaci a komunikaci mezi národními orgány dohledu domovského a hostitelských trhů. To je obzvláště důležité ve fázi povolování činnosti, a jakmile je vyhlášena insolvence. Je ale nezbytné i zapojení evropské úrovně.
Každodenní dohled je rovněž podstatný. Domovský orgán dohledu musí mít kapacitu vykonávat danou povinnost a aktivně spolupracovat s hostitelským orgánem dohledu. V souladu s principy „evropského pasu“ se samozřejmě hostitelský orgán dohledu spoléhá na domovský orgán dohledu (tj. orgán, který vydal povolení).
Mohlo by vás zajímat: Která pojišťovna nejlépe pojistí dětské nemoci?
I když se tento problém týká jen malého podílu společností, obětmi nejsou pouze jejich klienti, ale i rozhodující většina evropských pojistitelů, kteří dodržují pravidla a přispívají ke zdravému a konkurenčnímu přeshraničnímu pojistnému trhu, protože důvěra spotřebitelů je podkopána. Tato malá skupina pojistitelů vytváří reputační riziko pro celé pojišťovnictví a dává v sázku svobody evropského projektu.
Kompetence a nástroje k vyřešení problému
Pojistitelé podle Michaely Koller vítají úsilí EIOPA a národních orgánů dohledu řešit tento problém, a to především optimálním využitím kompetencí a nástrojů, které mají k dispozici. Koller uvádí přehled některých aktivit EIOPA od ledna 2017 a nástrojů, jež může využít. Nicméně se konstatuje, že EIOPA stále postrádá závaznou pravomoc k řešení sledovaného problému a že jsou tudíž třeba dodatečné pravomoci k zajištění řádného dohledu nad aktivitami v oblasti svobody poskytování služeb.
Proto nebylo překvapením, že tato otázka se stala v září 2017 předmětem diskuze v rámci revize nařízení upravujících evropské orgány finančního dohledu. Lze dodat, že pojišťovnictví se týká nařízení 1094/2010/EU o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, tedy o zřízení EIOPA. IE vyjádřila podporu novým kompetencím EIOPA, ale jasně limitovaným na řešení sledovaného problému. To by mělo EIOPA umožnit sehrávat koordinační roli ve sporech mezi národními orgány dohledu ve věci svobody poskytování služeb.
Mohlo by vás zajímat: Jiří Chvojka: Umělecké sbírky nejvíce ohrožuje člověk
Navrhovaný text nového, resp. novelizovaného, nařízení byl podle IE dohodnut v dubnu 2019. K tomu je účelné zpřesnit, že dne 16. dubna 2019 odsouhlasil posílení finančního dohledu Evropský parlament. Mezi nové pravomoci EIOPA by mělo náležet její doporučení, aby relevantní národní orgán zahájil vyšetřování, zřízení platformy pro spolupráci na základě vlastní iniciativy EIOPA a přijímání rozhodnutí, pokud mezi národními orgány dohledu nebylo dosaženo dohody. Návrh novelizovaného nařízení stanovuje i nové povinnosti národních orgánů. Jde např. o oznamování problémů spojených s volným poskytováním služeb ze strany domovského orgánu dohledu EIOPA a příslušným hostitelským orgánům dohledu a o poskytování informací.
Komentáře
Přidat komentář