Rok 2018 představoval pro sektor pojišťoven potvrzení růstu objemu hrubého předepsaného pojistného, který započal již v roce 2017. Veškerý růst sektoru byl tažen růstem neživotního pojištění (6,0 %), životní pojištění vykázalo naopak pokles, i když menší než v roce 2017, a to o 2,4 %. Celkový objem předepsaného pojistného dosáhl 155,0 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 2,8 %. Šlo o mírné zrychlení tempa růstu proti roku 2017, kdy činilo 2,5 %. Pozvolný růst pojistného sektoru se však vzhledem k pokračující konjunktuře ekonomiky nedokázal promítnout do ukazatele propojištěnosti (pokles o 0,1 p.b. na 2,9 %), a to z důvodu rychlejšího tempa růstu nominálního HDP (o 5,1 p.b.) před hrubým předepsaným pojistným.
V důsledku pokračujícího růstu neživotního pojištění a naopak setrvalého poklesu životního pojištění se dále negativně vychyloval poměr mezi těmito dvěma základními segmenty pojistného trhu, který ke konci roku 2018 činil 64 : 36 % ve prospěch segmentu neživotního pojištění. Převahu neživotního pojištění však vykazovaly i ostatní země Visegrádské čtyřky, kde Polsko dosahovalo obdobných poměrů jako ČR. V Maďarsku a Slovensku byl tento poměr více vyrovnaný s hodnotami 54 : 46 %, resp. 55 : 45 %, nicméně stále ve prospěch neživotního pojištění, což představovalo rozdíl oproti zemím západní Evropy, kde je již dlouhodobě podíl obou segmentů přibližně opačný (cca 40 : 60 %), tj. ve prospěch životního pojištění.
Mohlo by vás zajímat: Významné spojení: RENOMIA a Arthur J. Gallagher & Co. jsou partneři
Stabilitu pojistného trhu ukázaly i výsledky dohledových zátěžových testů vybraných[1] pojišťoven provedené ČNB v 2. a 3. čtvrtletí 2018. Výsledky těchto testů potvrdily dostatečnou odolnost sektoru vůči případným nepříznivým šokům a současně prokázaly, že sektor jako celek byl dostatečně kapitálově vybaven a byl by schopen absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů. Celkový solventnostní poměr za testované pojišťovny činil po realizaci šoků pro tržní i pojistná rizika 177 % a nacházel se tak relativně vysoko nad úrovní regulatorního minima 100 %.
Z hlediska působení přírodních živlů lze rok 2018 považovat za poměrně příznivý, tj. pokračoval trend nízké zátěže pojišťoven vyvolané vyplácením pojistného plnění z titulu mimořádných škod vzniklých působením přírodních živlů. Majetkové škody po jejich zvýšení v roce 2017 vlivem následků orkánu Herwart poklesly v roce 2018 meziročně téměř o 55 %, přičemž období s relativně nízkým objemem majetkových škod z důvodu působení přírodních živlů přetrvávalo od roku 2014.
Mohlo by vás zajímat: Pojištění 2029: Vyhlídky a příležitosti z pohledu Allianz SE
Pokles počtu celkových pojistných událostí způsobených přírodními živly byl zapříčiněn především nízkým výskytem živelních škod v kategorii vichřice a krupobití. Pojistné události způsobené vichřicí a krupobitím v uplynulých dvou letech tvořily více než 80 % z celkového počtu živelních událostí, a to i v korunovém vyjádření způsobených škod. Podle dat vykázaných Českou asociací pojišťoven (ČAP) jsou do živelních pojistných událostí též zařazovány škody způsobené tíhou sněhu a následkem povodní. Tato skupina škodných událostí v roce 2018 tvořila cca 15 % objemu škod z pojištění majetku.
V rámci celkových škod z pojištění majetku představovaly významnou skupinu škody vzniklé následkem požáru. Tato kategorie sice činila v roce 2018 pouze 2,4 % celkového počtu škod z pojištění majetku, ale v korunovém vyjádření zaujímala 30,3% podíl. Další podstatnou skupinou škod v rámci pojištění majetku byly vodovodní škody, jejichž podíl na celkovém počtu škod tvořil cca 20 %. I přes vysoký podíl v rámci počtu událostí korunové vyjádření těchto škod dosáhlo pouze 13,4 % na celkových majetkových škodách. Podle údajů ČAP došlo v roce 2018 k meziročnímu poklesu škod v rámci pojištění majetku. Počet škod poklesl oproti předchozímu roku o 24,3 %, přičemž korunové vyjádření těchto událostí zaznamenalo pokles o 20,1 %.
Mohlo by vás zajímat: Co přinese přísnější regulace bankovních úvěrů pro malé a střední firmy?
Situace na pojistném trhu je úměrně závislá na celkové ekonomické situaci země, nelze proto při předpokládaném slábnoucím ekonomickém růstu v roce 2019 očekávat výraznější budoucí přírůstky hrubého předepsaného pojistného. Navíc se na českém trhu dlouhodobě nedaří sjednávat dostatečné limity, které by pokryly následky pojistných událostí zejména u neživotního pojištění. Nedostatečná aktualizace pojistných smluv ve smyslu navýšení pojistné částky vzhledem ke skutečné hodnotě pojištěného majetku a z toho vznikající podpojištění se stává chronickým problémem pojistného trhu ČR, jenž se dlouhodobě nedaří napravit. Problematika podpojištění byla dále zvýrazněna nabytím účinnosti nového občanského zákoníku před 4 lety, který zavedl individuální náhrady poškozeným na základě posouzení jejich konkrétní situace.
Vývoj neživotního a životního pojištění
V segmentu neživotního pojištění přes celkový mírný pokles počtu pojistných smluv (o 1,4 %) i nově uzavřených smluv přetrvalo silné růstové tempo hrubého předepsaného pojistného (6,0 %) na 98,8 mld. Kč, jež bylo ovlivněno zejména vyšším tempem růstu v pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel (7,1 %) i v havarijním pojištění (10,7 %). Celkový růst hrubého pojistného v pojištění motorových vozidel (o 3,5 mld. Kč) vyplýval z navyšujících se počtů vozidel i jejich hodnoty v případě havarijního pojištění. Retailové majetkové a odpovědnostní pojištění vzrostlo podle údajů ČAP o 5,6 % a v návaznosti na pokračující růst ekonomiky bylo možné pozorovat i solidní růst u podnikatelských pojištění (4,9 %).
Při poklesu počtu smluv tak došlo ke zvýšení průměrné částky pojistného připadajícího na smlouvu v neživotním pojištění. Jako další pozitivní jev lze označit vyšší růst hrubého pojistného, než byl růst hrubé výše nákladů na pojistné plnění u pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, což odpovídalo i celkovému vývoji mezi těmito dvěma ukazateli v neživotním pojištění jako celku.
Mohlo by vás zajímat: ČNB k růstu sazeb: Už jsme skončili?
U životního pojištění pokračoval trend poklesu celkového počtu pojistných smluv (o 2,5 %) a k meziročnímu poklesu počtu došlo i u nově uzavřených smluv (o 5,0 %). U obou kategorií smluv přetrvával klesající trend během celého sledovaného období. V návaznosti na snižující se počty pojistných smluv pokračoval i klesající trend hrubého předepsaného pojistného v životním pojištění, které v roce 2018 meziročně pokleslo o 2,4 % na 56,2 mld. Kč.
Životní pojištění u produktů s jednorázově placeným pojistným dále pokračovalo v poklesu, když pojistné předepsané za rok 2018 dosáhlo o 18 % nižší hodnoty než v roce 2017. Vývoj u produktů s běžně placeným pojistným je možné označit za stagnující. Na nedůvěře v životní pojištění se mohla částečně podílet i některá rozhodnutí finančního arbitra a Nejvyššího soudu, včetně negativní mediální polemiky zpochybňující platnost vybraných smluv rezervotvorného pojištění.
Vzhledem ke klesajícím počtům pojistných smluv a očekávanému zpomalení hospodářského růstu lze pro rok 2019 očekávat vývoj neživotního pojištění jako spíše stagnující nebo jen ve velmi nízkých procentních přírůstcích. Obdobně u životního pojištění lze reálně předpokládat přetrvávání nejasností a nízké transparence některých rezervotvorných smluv, což by mohlo ovlivnit chování potencionálních pojistníků. Ani odhadovaný růst rizikového životního pojištění zřejmě nebude natolik silný, aby bylo možné v segmentu životního pojištění očekávat meziroční přírůstek pojistného. Vzhledem k výše uvedenému bude celková propojištěnost zřejmě nadále stagnovat.
Hospodaření pojišťoven
Pojišťovny dosáhly v roce 2018 kladného hospodářského výsledku, který byl nejvyšší za posledních 8 let. Zisk před zdaněním činil 18 mld. Kč a meziroční růst představoval cca 73 %. Zvýšená tvorba zisku byla dosažena zejména zásluhou výsledku technického účtu k neživotnímu pojištění z důvodů nižších nároků na pojistné plnění. Výnosy z investic naopak meziročně poklesly (cca o 17 %) z důvodu poklesu výkonnosti finančních trhů zejména v závěru roku 2018 (viz kapitola 6).
Bilanční suma pojistného sektoru se meziročně zvýšila na 519,5 mld. Kč, což představovalo růst o 1,5 %. Největší objem aktiv zaujímaly investice, které činily 364,4 mld. Kč (cca 70 % bilanční sumy). Struktura investic si zachovala konzervativní charakter, kde dlouhodobě převažují investice do dluhových cenných papírů (cca 70 %), a to zejména státních dluhopisů. Na pasivní straně bilance došlo k posílení kapitálové vybavenosti vlivem růstu vlastního kapitálu (25,6 %) a naopak k poklesu tvorby technických rezerv o 3,8 % na 256,1 mld. Kč.
Mohlo by vás zajímat: Postavení Insurtech na německém trhu. Ze soupeře je spojenec!
Pokles tvorby těchto rezerv se projevil zejména u rezervy na životní pojištění (o 6,7 mld. Kč), menší poklesy se projevily i u rezervy na pojistná plnění nevyřízených pojistných událostí (cca 4,4 mld. Kč) a u ostatní technické rezervy (0,8 mld. Kč).
Výsledek hospodaření pojišťoven je ovlivňován i úspěšností odhalování pojistných podvodů. Podle údajů ČAP pojišťovny prověřily celkem 10,3 tis. podezřelých pojistných událostí, ve kterých zásluhou stále sofistikovanějších postupů odhalily v roce 2018 pojistné podvody v celkové hodnotě 1,3 mld. Kč. Průměrná výše prokázané hodnoty pojistného podvodu meziročně vzrostla o 18,4 % na 232 tis. Kč. Nejvyšší objemy uchráněných hodnot byly dosaženy v pojištění majetku (39,6 %), pojištění odpovědnosti (25,9 %) a v pojištění vozidel (20,0 %).
Zprostředkování pojištění
Vývoj počtu pojišťovacích zprostředkovatelů pokračoval v mírném růstovém trendu obdobně jako v předchozích letech. Ke konci roku 2018 bylo vydáno více než 185 tis. licencí na vykonávání zprostředkovatelské činnosti vč. výkonu samostatné činnosti likvidátora pojistných událostí. Z grafu je patrná výrazná převaha fyzických osob (95 %) nad právnickými.
Od prosince roku 2018 doznala právní úprava zprostředkování pojištění zásadních změn. Nový zákon o distribuci pojištění a zajištění65[2] nahradil dosavadní zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí a mimo jiné založil zcela novou strukturu podnikatelských oprávnění pojišťovacích zprostředkovatelů. Dosavadní pojišťovací agenti a pojišťovací makléři se stali automaticky samostatnými (pojišťovacími) zprostředkovateli, pokud tuto přeregistraci aktivně neodmítli. Ostatním pojišťovacím zprostředkovatelům (výhradní pojišťovací agenti, vázaní pojišťovací zprostředkovatelé a podřízení pojišťovací zprostředkovatelé) dosavadní oprávnění trvalo nejdéle do konce března 2019. V případě, že ve zprostředkování pojištění měly tyto osoby zájem pokračovat, musely se u ČNB nechat nově zaregistrovat svými tzv. zastoupenými (pojišťovnami, samostatnými zprostředkovateli) jako tzv. vázaní zástupci nebo doplňkoví pojišťovací zprostředkovatelé.
Podnikatelské oprávnění ke zprostředkování pojištění se nově uděluje na dobu určitou (1 rok), přičemž jeho případné prodloužení ČNB je podmíněno úhradou správního poplatku. Samostatní likvidátoři byli z důvodu systematiky regulace distribuce převedeni do režimu vázané živnosti. V dalších letech již proto ve statistice osob působících na finančním trhu nebudou vykazováni.
[1] Zátěžového testování se zúčastnilo 18 pojišťoven, jejichž tržní podíl podle hrubého předepsaného pojistného činil 93 % trhu tuzemských pojišťoven v roce 2017.
[2] Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění
Komentáře
Přidat komentář