Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 1,6 %. V oddíle bydlení se zvýšily zejména ceny zemního plynu o 5,8 %, elektřiny o 0,6 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,5 % a tuhých paliv o 3,1 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší především ceny drůbežího masa o 6,6 %, uzenin o 3,4 %, sýrů a tvarohů o 3,9 %, olejů a tuků o 6,0 %, chleba o 2,0 %, jogurtů o 5,9 % a brambor o 9,5 % (částečně vlivem přechodu nabídky trhu z pozdních na rané brambory).
Ceny ovoce meziměsíčně klesly o 2,5 % a vepřového masa o 1,9 %. Růst spotřebitelských cen v oddíle rekreace a kultura byl způsoben zejména zvýšením sezónních cen dovolených s komplexními službami o 11,9 %. V oddíle doprava vzrostly ceny pohonných hmot a olejů o 3,8 %. Průměrná cena benzinu Natural 95 byla v červnu 47,22 Kč/l a průměrná cena motorové nafty 46,99 Kč/l. Ceny zboží úhrnem a ceny služeb vzrostly shodně o 1,6 %.
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Besperát: V oblasti hybridů a elektroaut jsem očekával rychlejší vývoj
Meziroční srovnání
„Meziroční růst spotřebitelských cen výrazně zrychluje od loňského července a již překonal hranici 17 %. V červnu k tomuto zrychlování opět nejvíce přispěly ceny potravin, které meziročně vzrostly o 18 %,“ uvádí Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v červnu o 17,2 %, což bylo o 1,2procentního bodu více než v květnu. Zrychlení[1]) meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (nárůst na 18,0 % z květnového 15,1 %). Růst cen pekárenských výrobků a obilovin zrychlil na 23,8 % (v květnu 20,4 %), masa na 20,4 % (v květnu 17,3 %), položek ve skupině mléko, sýry, vejce na 20,8 % (v květnu 18,6 %), olejů a tuků na 42,0 % (v květnu 32,5 %). V oddíle bydlení vzrostly především ceny zemního plynu o 57,8 % (v květnu o 49,2 %) a tuhých paliv o 34,0 % (v květnu o 30,1 %). V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 15,4 % (v květnu o 7,6 %.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: Počet pojištěných vozidel nadále stoupá
Na meziroční růst cenové hladiny měly v červnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,6 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, elektřiny o 31,6 %, tepla a teplé vody o 18,1 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly meziročně vyšší ceny mouky o 69,6 %, chleba o 28,6 %, drůbežího masa o 32,8 %, polotučného trvanlivého mléka o 42,3 %, másla o 55,8 %, ostatních jedlých olejů o 58,7 % a cukru o 41,3 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny automobilů o 14,5 % a pohonných hmot a olejů o 47,5 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 23,5 % a ubytovacích služeb o 21,2 %.
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 20,1 % (v květnu o 19,1 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen nových bytů pro vlastní bydlení a stavebních prací. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 116,9 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,3 % a ceny služeb o 13,9 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červnu 9,4 % (v květnu 8,1 %).
Mohlo by vás zajímat: PwC: Češi z práce odcházet nehodlají, jsou nejvěrnějšími zaměstnanci v Evropě
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů vzrostl v červnu HICP v Česku meziměsíčně o 1,5 % a meziročně o 16,6 % (v květnu o 15,2 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v červnu 2022 za Eurozónu 8,6 % (v květnu 8,1 %), na Slovensku 12,5 % a v Německu 8,2 %. Nejvyšší byla v červnu v Estonsku (22,0 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v květnu 8,8 %, což bylo o 0,7 procentního bodu více než v dubnu. Nejvíce ceny v květnu meziročně vzrostly v Estonsku (o 20,1 %) a nejméně ve Francii a na Maltě (shodně o 5,8 %).
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Neudržitelná „udržitelnost“
Češi letos chudnou nejvýrazněji od vzniku České republiky roku 1993
Podle ekonoma Lukáše Kovandy čísla k inflaci dokládají, že se růst hladiny spotřebitelských cen stále nedaří ani přibrzdit. Již tak rychle roztočená inflační spirála ještě nabírá na obrátkách. Z rapidního zdražování už je problém nejen ekonomický, ale také sociální a politický. Přitom se závažnost tohoto problému ve všech daných aspektech stupňuje, a to nejhorší je nadále před námi. Podzimní inflační náraz může být značně bolestivý z důvodu nevyzpytatelné situace na energetickém trhu EU a z důvodu případných dalších sankcí Západu vůči Rusku a jeho možné odvety. Češi letos podle něj z důvodu inflačního znehodnocování svých úspor a příjmů chudnou nejrychlejším tempem od roku 1993, tedy od prvního roku existence ČR. Tehdy však banky nabízely citelně vyšší úroky z vkladů než dnes. Pokud bychom zohlednili právě úročení vkladů, Češi letos reálně chudnou nejrychleji v historii ČR.
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní seznam pojištění osob: 56 produktů od 14 pojišťoven
„Letošní celoroční inflace překročí úroveň sedmnácti procent. Bude tak nejvyšší právě od roku 1993, kdy inflace celoročně činila necelých 21 procent. Vzhledem k jejímu zrychlení ve druhé polovině letošního roku lze předpokládat, že držitelé spořících dluhopisů, Dluhopisů Republiky, v protiinflační variantě si letos připíšou meziroční zhodnocení svých prostředků kolem úrovně dvaceti procent. S ohledem na červnová čísla je třeba říci, že červencová míra inflace pravděpodobně překročí psychologickou úroveň dvaceti procent. V červenci totiž dojde k dalšímu razantnímu nárůstu cen energií. Přitom některé významné podniky v čele s ČEZ už ohlásily zdražovány také na srpen. Pokud by v létě došlo k citelnému omezení, nebo dokonce úplnému omezení dodávek plynu z Ruska do EU, inflace v ČR ve druhé polovině roku se bude pohybovat výrazněji v pásmu od 20 do 30 procent,“ říká Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Mohla klimatická změna za tornádo na jižní Moravě?
Podle něj je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak naznačoval nový guvernér Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat. Související zdražování hypoték se pak projeví stagnací, nebo dokonce poklesem cen nemovitostí, což bude jeden z projevů protiinflační politiky ČNB.
Inflace nad prognózou ČNB
Červnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o více než dva procentní body rychlejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílela překvapivě silná jádrová inflace, významně k ní však přispěly i vyšší ceny pohonných hmot a rychlejší růst cen potravin a regulovaných cen.
Mohlo by vás zajímat: Je sex v autě obvyklým provozem vozidla?
„V jádrové inflaci se projevuje nadále vysoká dynamika produkčních cen v zahraničí, jež je ovlivněna složitou situací v dodávkách materiálů a komponent i vysokými cenami ropy, stejně jako přetrvávající vysoké domácí náklady a kulminace mimořádně silných domácích poptávkových tlaků. Ty jsou zřetelné zejména u cen spotřebního zboží a služeb v rámci jádrové inflace. V rámci cenového jádra nadále zesiluje příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Zrychlující růst regulovaných cen odráží podle očekávání pokračující zvyšování účtů za plyn a elektřinu pro domácnosti. K vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty během jarních měsíců přitom přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Výrazné zdražení ropy vlivem válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU se nadále odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot,“ uvádí Petr Král, ředitel sekce měnové ČNB.
Vývoj inflace ve druhém čtvrtletí představuje proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky oproti jeho standardnímu nastavení v prognostickém aparátu ČNB. Všechny nově dostupné údaje budou podle Krále plnohodnotně zapracovány v letní prognóze ČNB.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
Komentáře
Přidat komentář