Od pondělí 12. dubna se budou moci vrátit k běžné předškolní a školní docházce děti, které plní povinné předškolní vzdělávání, děti v přípravných třídách, žáci na 1. stupni základních škol a žáci v oboru vzdělání Praktická škola jednoletá a Praktická škola dvouletá. Školy s nejvýše 75 žáky na 1. stupni, které mají pro 1. stupeň samostatnou budovu včetně školní jídelny, budou moci fungovat normálně, v ostatních případech bude zavedeno týdenní střídání tříd, takže do školy půjde vždy jen polovina tříd.
Mohlo by vás zajímat: Počty poradců v 1Q 2021: Pouze TOP 3 se nemění
Povoleny budou i skupinové konzultace žáků 2. stupně ohrožených školním neúspěchem anebo žáků 9. tříd podle jejich potřeby vyhodnocené školou v předmětech potřebných pro přijímací zkoušky, a to v maximálním počtu šesti žáků v jedné skupině, a individuální konzultace a individuální prezenční výuky na základních uměleckých školách, jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky podle školského zákona a vzdělávacích institucích poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou.
Obnoven bude i praktický výcvik v řízení motorových vozidel žáků a studentů v rámci jejich odborné přípravy v oborech vzdělávání, u kterých je získání řidičského oprávnění určených skupin součástí vzdělávání podle Rámcového vzdělávacího programu nebo školního vzdělávacího programu. Informace na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Podmínkou pro přítomnost dětí v prezenční výuce bude absolvování neinvazivního antigenního testu na covid-19, a to dvakrát týdně, přičemž první test musí proběhnout v den prvního nástupu do školského zařízení. Testovat se budou muset i zaměstnanci školských zařízení – ti, kteří přicházejí do styku s dětmi rovněž dvakrát týdně, ostatní jen jednou. Negativním testem na covid-19 se budou muset podle dalšího opatření prokázat i děti, které půjdou na přijímací či talentové zkoušky. Druhou podmínkou pro účast na školní docházce bude absence příznaků nemoci covid-19. Testy nebudou muset podstupovat ti, kteří prodělali covid-19 v posledních 90 dnech, ti, kteří se prokáží platným testem z oficiálního testovacího centra, nebo ti, kteří prošli kompletním očkováním.
Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Neserióznost je metla pojišťovnictví
Vláda zároveň rozhodla o vyčlenění adekvátního množství antigenních testů pro školy a školská zařízení. Do konce školního roku bude na zajištění testování ve školách zapotřebí více než 21,9 milionu testů. V současné době je k dispozici nebo nasmlouváno více než 7,5 milionu testů, které se už za pomoci hasičského záchranného sboru rozvážejí do kontaktních míst v krajích. Vláda schválila, že na období do konce května 2021 jde o pořízení dílčího plnění ve výši 5 633 000 kusů sad antigenních testů. Nákup uskuteční Správa státních hmotných rezerv.
Současně vláda rozhodla o bezúplatném poskytnutí více než 12,6 milionu kusů zdravotnických roušek z pohotovostních zásob Správy státních hmotných rezerv pro potřebu žáků a studentů ve školách a školských zařízeních. Zdravotnické roušky budou mít děti ve školách povinné, vláda chce touto rezervou řešit situace, kdy dítě nebude mít správnou roušku k dispozici, protože bude pocházet třeba ze sociálně slabší skupiny nebo ji ztratilo a nemá u sebe jinou.
Vláda projednala také prodloužení dalších protiepidemických opatření po 11. dubnu. Část opatření, která jsou navázána výslovně na krizový zákon, přestane o nedělní půlnoci platit, například zákaz nočního vycházení či zákaz bezdůvodně opouštět území okresu. Většina jich ale bude od 12. dubna nově vyhlášena na základě pandemického zákona, a to s několika dílčími změnami.
Mezi ně patří například konec zákazu návštěv ve věznicích. Nově budou moci odsouzené či chovance v detenci navštívit současně až dvě osoby. Do opatření nařizujícího nošení ochranných prostředků dýchacích cest byla doplněna pravidla pro nošení roušek pro žáky a studenty. Ministerstvo také už od 7. dubna zmírnilo současný zákaz poskytování plánované péče v zařízeních akutní lůžkové péče a lůžkové péče následné a dlouhodobé. Zdravotnická zařízení tak budou moci začít opět přijímat pacienty na plánované zákroky, ale musí dál mít možnost operativně měnit lůžkové kapacity pro pacienty s covid-19.
Mohlo by vás zajímat: Dušan Šídlo: Životní pojištění má to nejlepší před sebou
Větších změn dozná opatření omezující maloobchod a služby. Od pondělí budou moci otevřít například i prodejny dětského oblečení a obuvi, papírnictví, prádelny a čistírny, zámečnictví či provozovny s prodejem pietního zboží. Noční zákaz prodeje se posouvá na 22.00. Na tuto hodinu se posouvá i zákaz obsluhovat ubytované hosty v hotelových restauracích i provoz výdejních okének.
Za přísných hygienických podmínek budou moci otevřít stánky a mobilní provozovny trhovců. Prodávat ale budou moci jen ovoce a zeleninu, květiny a jiné rostliny, jejich plody, osiva, semena, mléko a výrobky z mléka, maso a výrobky z masa včetně živých ryb, vejce, pekařské a cukrářské výrobky, med a výrobky z medu. Otevřít se veřejnosti budou moci i zoologické a botanické zahrady. Lidé ale nebudou moci do vnitřních pavilonů a najednou bude možné do areálu vpustit jen pětinu kapacity. Povoleny budou i spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky, oslavy, pokud na nich bude venku méně než dvacet osob a uvnitř deset osob. Pro svatby či pohřby bude platit omezení na 15 osob. Na maximálně sto osob bude omezeno i právo shromažďovací.
Ministerstvo zdravotnictví také rozhodlo o posunutí termínu pro očkování druhou dávkou vakcíny, a to na dobu 38 až 42 dní od podání dávky první u vakcín Pfizer/BIONTECH a Moderna a na dobu 84 až 91 dní od podání první dávky u vakcíny AstraZeneca. Změna se bude týkat jen nově naočkovaných a platit začne od 10. dubna.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Gabal: Anatomie neúspěchu. Poznámky ke kořenům českého pandemického debaklu
Vláda rovněž projednala poslanecký návrh novely zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a související návrh novely přestupkového zákona. S návrhem, který má umožnit přísnější a efektivnější trestání nevhodného chování zákonodárců během schůzí, vyslovila s několika připomínkami souhlas. Naopak, kabinet zamítl žádost společnosti Minth Automotive Technology Research & Development Co., Ltd., na poskytnutí státní investiční pobídky na zahájení výroby bateriových skříní pro elektromobily v Kralupech nad Vltavou. Podle vlády tato investice za více než 836 milionů nesplňuje podmínky pro její poskytnutí.
Kompletní výsledky jednání vlády naleznete ZDE.
Novým ministrem zdravotnictví se stal Petr Arenberger
Novým ministrem zdravotnictví se stal ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger (62), který se tak stal už čtvrtým ministrem zdravotnictví během jednoho roku a během pandemie koronaviru. Do funkce ho na Pražském hradě jmenoval prezident Miloš Zeman. Spekulovalo se i o osudu ministra školství Roberta Plagy (za ANO). Ten ale i nadále zůstává ve své funkci.
Andrej Babiš nebyl s ministrem Blatným spokojen dlouhodobě. Dokonce mu poslal i několik vytýkacích dopisů. Kritizoval ho mimo jiné za podle něj příliš přísné podmínky pro podávání experimentálních léků na covid-19 nebo za postup při tendru na testy pro školy. „Sám za sebe mám čisté svědomí, že jsem pracoval jen na základě své odbornosti a rozhodoval jsem se vždy na podkladě odborných dat a analýz,“ řekl Jan Blatný ke svému dovolání.
„Důvodem není, že bych byl nespokojen s jeho prací. Byl to skutečně pracovitý ministr a my jsme i velmi dobře komunikovali. Problém byl v tom, že se zkrátka rozcházíme v názoru, jak by měl rezort zdravotnictví fungovat,“ vysvětlil důvod výměny na postu ministra zdravotnictví premiér Andrej Babiš. Nový ministr, kterého předseda vlády uvedl do funkce, by měl mimo jiné personálně posílit ministerstvo, zrychlit vyřizování nezbytné agendy především v souvislosti s bojem proti pandemii nemoci covid-19 a také lépe představovat veřejnosti své návrhy, jak řešit epidemickou situaci. Zaměřit se má i na projekty, které s epidemií covid-19 nesouvisejí.
„Novému ministru gratuluji. Očekávám, že jeho rezort bude nadále jasně, veřejně a transparentně komunikovat své návrhy. Že je bude komunikovat, až se to projedná i v rámci vlády, aby se to ministři ve vládě nedozvídali z médií, ale aby komunikace také probíhala v rámci kolektivu vlády před tím, než to jde ven. To si myslím, že je důležité, to jsem ministrům opakovaně připomínal – že je potřeba mít jednotnou komunikaci,“ uvedl předseda vlády. „Přeji panu ministrovi hodně úspěchů a jsem rád, že převzal tuto roli v této chvíli, kdy je to pro nás všechny klíčové,“ dodal premiér.
Mohlo by vás zajímat: Karel Janeček: Korona matematicky i lidsky
Odchod Blatného z čela zdravotnictví požadoval i prezident Miloš Zeman, a to kvůli ministrovu postoji k ruské vakcíně Sputnik V. Ostatně tento fakt prezident zmínil během jmenování nového ministra. „Nastupujete do funkce ministra zdravotnictví ve velice těžkých dobách, kdy zápasím s pandemií a nejdůležitějším, nikoliv jediným nástrojem v tomto boji je očkování. Každý z nás by měl proto usilovat o to, aby zde bylo co nejvíce efektivních vakcín. Zasloužil se o to pan premiér, a i já jsem se obrátil dopisy na izraelského, ruského a čínského prezidenta s žádostí o dodávky vakcín. Ve všech třech případech byla odpověď pozitivní, ale bohužel váš předchůdce a ředitelka Státního úřadu pro kontrolu léčiv, bohužel tento proces blokovali,“ komentoval okamžitě po jmenování Arenbergera ministrem Zeman.
„Je dobré si uvědomit, že každý, kdo tímto způsobem postupuje, škodí ČR a nese spoluodpovědnost, za lidi, kteří kvůli nedostatku vakcín a pomalému očkování umírají. Jenom za dnešek jich bylo asi 150. Vím, že například vakcínu Sputnik teď kupuje Německo, Rakousko a další země, vím, že maďarský premiér se pro změnu nechal naočkovat čínskou vakcínou. Takže ideologická hysterie, kterou pozorujeme u některých opozičních politiků nebo hloupých novinářů je naprosto bezpředmětná. Přeji vám tedy ve vaší práci, abyste se touto hysterií nenechal otrávit,“ dodal Zeman, který doufá v pozitivní přístup k ruské vakcíně ze strany nového ministra. „Vím o řadě pacientů, kteří na Sputnik čekají. Rozumné řešení vidím v tom, že by se udělala rozsáhlá klinická studie na větším počtu pacientů, kdy obě strany vědí, že jdou do experimentálního preparátu, kterému nějaké to razítko chybí, a vstupují do toho dobrovolně,“ vysvětlil ostatně už dříve pro Novinky Arenberger.
Mohlo by vás zajímat: Nejvyšší soud dvakrát k pojištění motorových vozidel
Kdo je Petr Arenberger?
Petr Arenberger (* 4. prosince 1958 Praha) je podle údajů wikipedie český lékař specializující se v oborech dermatologie a venerologie a vysokoškolský pedagog a politik. Od roku 2001 působí jako přednosta Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze, rovněž tak 3. místopředseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a předseda její České dermatovenerologické společnosti pro období 2015–2019. Od května 2018 je členem Rady Českého rozhlasu. V říjnu 2019 se stal ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Petr Arenberger absolvoval Fakultu dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval na Kožní klinice Fakultní nemocnice v Praze 2. Následně působil na Dermatovenerologické klinice 3. LF UK a FNKV, na které je od roku 2001 ve funkci přednosty. První atestaci z dermatovenerologie získal v roce 1987, druhou pak roku 1990. Habilitoval se na 3. lékařské fakultě UK v roce 1992. Jmenován profesorem na Univerzitě Karlově pro obor dermatovenerologie byl v roce 2001. O pět let později získal titul Master of Business Administration. Na dermatovenerologické klinice založil Centrum Zdravé vlasy, které je jedinou takovou poradenskou ambulancí zaměřující se na nemocné vlasy v České republice. Je duchovním otcem české preventivní akce Stan proti melanomu.
Mohlo by vás zajímat: Jaký byla průmyslová produkce v roce 2020?
Dva roky pracoval Petr Arenberger na univerzitě v Mnichově (1989–1991) a absolvoval studijní pobyt na Stanfordově univerzitě v Palo Alto (1992–1993). V březnu 2017 se rozhodl kandidovat do Rady Českého rozhlasu, avšak samotná volba v červnu 2017 nebyla dokončena. Do Rady Českého rozhlasu zasedl až po volbě Poslanecké sněmovny v květnu 2018, kdy získal 150 hlasů ze 182 přítomných poslanců. S nástupem na místo ministra zdravotnictví se dle zákona o Českém rozhlase musí vzdát členství v radě.
Komentáře
Přidat komentář