Globální ekonomický růst v loňském roce výrazně zpomalil a byl nejslabší od recese z přelomu let 2008 a 2009. I v následujících letech by přitom jeho dynamika měla navzdory mírnému oživení zůstat nízká. Daleko hlubší je pak oslabení růstu objemu světového obchodu.
Prohloubení napětí v globálních obchodních vztazích, nárůst protekcionismu a nejistota s nimi spojená způsobují světové ekonomice ztráty v podobě snížené důvěry podnikatelů i spotřebitelů v budoucí ekonomický vývoj, což v prvé řadě ovlivňuje investiční rozhodování. Oproti předchozí makroekonomické predikci se však intenzita negativních rizik mírně snížila. Naději vzbuzuje podpis první fáze obchodní dohody mezi Spojenými státy a Čínou, ačkoliv některé zásadní otázky zatím nebyly vyřešeny. Rovněž se pro rok 2020 vyjasnila situace ohledně Spojeného království, které na konci ledna vystoupilo z Evropské unie s dohodou. Nadále však panuje nejistota, jak budou nastaveny budoucí vztahy s Evropskou unií po uplynutí přechodného období.
Mohlo by vás zajímat: UNIQA expanduje v regionu CEE
Vývoj v české ekonomice ve 3. čtvrtletí 2019 byl charakterizován očekávaným zpomalením hospodářského výkonu. Růst reálného hrubého domácího produktu očištěný o sezónní a kalendářní vlivy dosáhl 0,4 % mezičtvrtletně, resp. 2,5 % meziročně.
Na straně užití byl tažen spotřebou domácností, která se zvýšila o 3,3 % díky stále vysoké dynamice růstu objemu mezd a platů a sociálních dávek, ale i drobnému poklesu míry úspor. Spotřeba sektoru vládních institucí vlivem nárůstu zaměstnanosti i mezispotřeby vzrostla dokonce o 4,0 %.
Investice do fixního kapitálu vzrostly o 1,1 %, jejich dynamika tak zůstala nízká. Zatímco investice soukromých firem i sektoru vládních institucí reálně víceméně stagnovaly, poměrně silně se zvýšily investice domácností, zejména do bydlení. Z věcného pohledu investice nejvíce brzdil pokles nákupů strojů a zařízení.
Obdobně jako v předchozím čtvrtletí byl příspěvek zahraničního obchodu výrazně kladný. Na straně vývozu zboží se projevila nízká srovnávací základna minulého roku u exportu automobilů, růst dovozu zboží byl brzděn zpomalením domácí poptávky především u dovozně vysoce náročných investic. V bilanci služeb došlo k vysokému nárůstu dovozu podnikatelských služeb v oblasti výzkumu a vývoje nebo poradenství.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Vyděrač, který platí svým obětem
Pohled na vývoj české ekonomiky se v zásadě nemění. Odhadujeme, že reálný HDP v roce 2019 vzrostl o 2,5 %. Rovněž zachováváme predikci zpomalení ekonomiky na 2,0 % v roce 2020 vlivem slabší dynamiky domácí poptávky. V roce 2021 očekáváme díky pozvolnému oživení v zahraničí růst HDP o 2,2 %.
Ekonomický růst by měl být nadále tažen spotřebou domácností, jež by měla odrážet stále silnou mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti i razantní zvýšení starobních důchodů. Mírně pozitivně by k růstu měly přispívat investice do fixního kapitálu a spotřeba sektoru vládních institucí, stejně jako saldo zahraničního obchodu.
V listopadu 2019 se poprvé od října 2012 meziroční růst spotřebitelských cen dostal nad horní hranici tolerančního pásma 2% inflačního cíle České národní banky. Proinflační efekty kladné produkční mezery a zvyšování jednotkových nákladů práce jsou umocněny administrativními opatřeními a růstem cen potravin. S výjimkou posledního jmenovaného by v dalším období měl vliv těchto faktorů zvolna slábnout. Proto lze očekávat postupné přibližování inflace k cíli. Predikci průměrné míry inflace v roce 2020 v důsledku cenového vývoje v závěru minulého roku a vyšší očekávané ceny ropy zvyšujeme na 2,8 %, pro rok 2021 počítáme s inflací ve výši 2,2 %.
Od 2. čtvrtletí 2019 zaměstnanost z výběrového šetření víceméně stagnuje. Stále silný nedostatek zaměstnanců je primární bariérou pro další extenzivní růst produkce, ovšem v souvislosti s pomalejším růstem ekonomiky by poptávka po práci měla slábnout. Míra nezaměstnanosti v roce 2019 podle našeho odhadu dosáhla 2,0 %. S postupným uzavíráním produkční mezery očekáváme její mírné zvyšování na 2,2 % v roce 2020 a dále na 2,4 % v roce 2021.
V rámci běžného účtu platební bilance se přebytek bilance zboží po dosažení minima v 1. čtvrtletí 2019 opět zvyšuje. V poměrovém vyjádření by ale kladné saldo bilance zboží mělo letos vlivem slabé dynamiky globálního obchodu a domácí investiční poptávky stagnovat, v roce 2021 by se pak mohlo mírně zvýšit. Ostatní položky běžného účtu by se v poměru k HDP také měly měnit jen minimálně. Přebytek běžného účtu by se tak z odhadovaných 0,3 % HDP v roce 2019 mohl letos zvýšit na 0,6 % HDP a dále na 0,7 % HDP v roce 2021.
Mohlo by vás zajímat: Kvalita autoservisů se loni zhoršila!
Odhad salda sektoru vládních institucí v roce 2019 ponecháváme na úrovni 0,3 % HDP. K celkovému výsledku zřejmě pozitivně přispělo přebytkové hotovostní hospodaření místních rozpočtů a zdravotních pojišťoven, které pravděpodobně převážilo nad deficitním hospodařením státního rozpočtu. Pro rok 2020 počítáme s vyrovnaným saldem. Relativní výše dluhu sektoru vládních institucí by se měla dále snižovat, a to až na 30,5 % HDP ke konci roku 2020.
Z hlediska vyspělosti české ekonomiky, kterou přibližuje tematická kapitola, se domníváme, že v minulém roce dosáhla ČR úrovně Španělska, vůči eurozóně tedy HDP na obyvatele při zohlednění odlišných cenových hladin činil 86 %. Komparativní cenová hladina však pravděpodobně odpovídala 69 % průměru eurozóny, stejně jako kupní síla výdělků.
Komentáře
Přidat komentář