Podle Eurostatu se poměr mezi počtem osob v produktivním věku a počtem osob v důchodu (65 a 65+) za posledních 20 let velmi výrazně změnil. V průměru EU činil tzv. kvocient starých podle statistiků v roce 2001 ještě 25,9 %. To znamenalo, že na 1 osobu ve věku od 65 let připadaly bezmála 4 osoby ve věku výdělečně činných (20-64). Ale už k 1. lednu 2020 byla hodnota kvocientu v eurounijním regionu 34,8 %, a tedy na jednoho penzistu připadaly už jen „necelé“ 3 osoby v produktivním věku.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Co může po volbách „zatopit“ pojistnému sektoru?
Mladé země, staré země
Neblahé první místo v žebříčku EU patřilo loni Finsku (39,4 %), následovanému Itálií (39,2 %) a Řeckem (38,2 %). Vyšší zastoupení výdělečně činných ročníků je v Lucembursku (kvocient starých tady činí 22,7 %). Irsko (24,5 %), a také Slovensko (26,4 %). Zmiňované Rakousko s kvocientem 30,8 % tak patří stále mezi „mladší“ státy. V Česku vzrostl kvocient od roku 2010 do roku 2020 bezmála o 10 %. V roce 2010 činil ještě 21,7 %, zatímco loni už 31,1 %. Podobnou hodnotu měla populace loni i v Dánsku nebo ve Slovinsku.
Nicméně nejde jen o rozdíly mezi celými zeměmi. Kvocienty se mohou výrazně lišit i v rámci států podle jednotlivých regionů. Například nejvyšší hodnoty vykazují některé oblasti na východu Německa, zatímco Německo jako celek drží s hodnotou 36,4 % pozici sedmičky v EU. Úplně nejvyšší zastoupení důchodců má podle evropských statistiků hornatá oblast ve středním Řecku Evrytania. Koeficient starých tam činí rekordních 78,3 %.
Mohlo by vás zajímat: Vývoj povinného ručení 2021: Dynamika růstu pojistného výrazně zpomaluje!
Většina regionů s vysokým kvocientem se nachází spíše ve venkovských nebo zemědělských částech, hornatých oblastech nebo odlehlých lokalitách, kde je vysoká pravděpodobnost, že mladší lidé z nich odejdou, buď za studiem nebo za prací.
A bude hůř
Podle datových řad lze očekávat podstatný nárůst kvocientu. Statistici počítají s tím, že během nadcházejících tří desetiletí bude mít stoupající tendenci ve 1 168 z celkových 1 169 regionů Evropské unie. Tou jedinou světlou výjimkou má být hornatý region Harz na západě spolkové země Sasko-Anhaltsko (SRN). Podle všeho vzroste úroveň kvocientu v naprosté většině regionů EU (celkem v 974) na minimálně 50 % v roce 2050. Celkově v EU dosáhne úrovně 56,7 %. V Rakousku například bude hodnota kvocientu v polovině 21. století 51,3 %, ale v roce 2080 už 57,7 % a na přelomu 22. století 61,0 %. Průměr celé EU bude v té době 62,7 %.
Komentáře
Přidat komentář