Postřehy Evy Gmentové: Jak vnímám odchod do důchodu


			Postřehy Evy Gmentové: Jak vnímám odchod do důchodu
8.2.2019 Téma

Ještě před třiceti lety bych završením 54. roku šla do důchodu. Už jen pár dní a byla bych tam. Po pravdě, já si to představit umím, ale všeobecně je to v dnešní době naprosto nepředstavitelné.

Věk odchodu do důchodu se zvyšuje nejen kvůli demografické situaci, ale i proto, že mí vrstevníci jsou stále aktivní – pokud jsou tedy ještě na světě. Těch, kteří tento svět opustili dřív, než jim vůbec nárok na důchod vznikl, je víc než těch, se kterými se mohu stále potkávat.

Bereme-li jako měřítko oficiální důchodový věk, stávají se muži seniory až v šedesáti pěti letech. Ženy zatím o trošku dříve. Podle kritérií pro slevu na městskou dopravu jsme senioři už v šedesáti. Podle nejmenované cestovní kanceláře, která má reklamy na dovolenou pro seniory, je seniorem každý, komu je více než 55. Nějak se v tom ztrácím. Kdy se vlastně stáváme seniorem? A pokud už v 55 letech, jsme pak zaměstnaným seniorem? A proč má senior, který pracuje, nárok na slevu na dopravu? Není to nějaký protimluv?


Mohlo by vás zajímat: Investiční příběhy roku 2018. Kam nasměrovat pozornost letos?


Nedávno jsem v bance potkala pracovnici, která odpovídala mé představě vetché stařenky, která už jen čte dětem pohádky v houpacím křesle nebo maximálně plete punčochy. Shrbená, vyzáblá, s maličkým bílým drdůlkem… Přestože věkem i vzhledem odpovídala mé představě babičky, stále pracovala. A co takováhle seniorka? Určitě už bere důchod, ale zároveň pracuje a má slevu na dopravu. Ne že bych jí to záviděla, ale zdá se mi, že soudruzi z NDR někde udělali chybu.

Pokud vnímám seniora jako člověka, který většinu svého života pracoval a odváděl státu daně, pak má zaslouženě odpočívat a užívat si stáří a slušné sociální zabezpečení. Slušným zabezpečením je myšlena nejen sleva na dopravu nebo dokonce městská doprava zdarma, ale i důchod ve výši, která stačí k důstojnému životu. Nevím, zda paní pracuje proto, že ji to baví a neumí sedět doma, nebo proto, že potřebuje zaplatit složenky. Nějak mi ale přijde nedůstojné chtít od seniorů, aby denně docházeli do práce ve věku, kterého my se dožijeme jen stěží.

Dědeček mého bývalého manžela šel do důchodu v době, kdy odcházet v pětašedesáti byla rarita hodná zveřejnění ve všech periodikách. Pracoval i po pětašedesátce a říkával, že ho Klaus, tehdejší ministr financí, bude muset odstřelit. I přes svůj velmi pozdní odchod do důchodu se státu nevyplatil – dožil se vyššího věku než jeho vrstevníci a pobíral nemalý důchod, protože celý život, pracoval na dráze. Ale kolik je jemu podobných?


Mohlo by vás zajímat: Kriminalita v Česku klesla. Přesto došlo ke 116 vraždám


Těch, kteří si mohou důchod užít, nejen proto, že od státu dostanou adekvátní podporu, ale i proto, že jsou zdraví a stále schopní život prožívat, ne jen přežívat? Mnoho jich není. Pozdější odchod do důchodu bohužel příliš nepřispívá k tomu, aby se většina z nás tohoto okamžiku vůbec dočkala, a pokud se dočkáme, sotva to bude ve zdraví a sotva na tak dlouho, jak bychom si zasloužili.

Když se rozhlédnu kolem sebe, vidím pracující seniory, většinou sedmdesátníky, kteří většinu svého produktivního života pracovali v jiné době a za jiných podmínek. Odcházeli „na odpočinek“ neboli měli nárok na důchod v mladším věku, a měli tedy za sebou kratší dobu strávenou v zaměstnání, než budou mít dnešní čtyřicátníci a mladší. Za posledních dvacet let udělal vývoj obrovský skok a srovnávat práci před dvaceti lety a dnes už dávno nejde.


Mohlo by vás zajímat: Revize Solventnosti II standardního modelu 2018


O nějakém vyhoření jsme po revoluci neměli ani potuchy. Jediné vyhoření bylo v případě požáru. Dnes se s vyhořením z práce potýká či potýkal kdekdo, včetně mě. Dovolím si tvrdit, že dvacet let práce v dnešním světě vydá minimálně za třicet let práce v době, kterou pamatuji jako dítě. V tom je ten rozdíl. A bude rozdíl mezi dnešními aktivními seniory a seniory za dvacet let.

Ale už dost seniorských úvah. Na důchod si ještě počkám, tedy pokud se ho dočkám. Ona už se EU postará, aby se kvůli zákazu jakékoli diskriminace, tedy i diskriminace na základě věku, nikdy nikdo nestal seniorem, natož důchodcem. Jediným pozitivem bude, že si nebudeme muset lámat hlavu nad zabezpečením na stáří, protože budeme stále mladí. Stáří se zakáže a pracovat budeme i na smrtelné posteli. Trh s důchodovým pojištěním a penzijním připojištěním čekají těžké časy.

Ing. Eva Gmentová, LL.M.
Specialista na vzdělávání v oblasti korporátního pojištění
Zakladatelka E.G.I. Education Grow Insurance

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články