Postřehy Evy Gmentové: Vraťme pojišťovákům prestiž. ZDP pomůže


			Postřehy Evy Gmentové: Vraťme pojišťovákům prestiž. ZDP pomůže
18.12.2018 Téma

K tomuto článku mě inspiroval jeden senior, který si potřeboval postěžovat, jak nehezky se pojišťovny chovají ke klientům, a zavzpomínal na zlaté časy působení České státní pojišťovny.

Píšu články do časopisu Doba seniorů, který vydává Rada seniorů České republiky. Mé texty se týkají pojistných produktů. Snažím se je přiblížit lidskou řečí obyčejným lidem a dělám pojišťovnictví trochu osvětu a možná i reklamu, protože pojištění stále chápu jako velmi dobrý nástroj k řešení rizik, která nás potkávají na každém kroku. Pravděpodobně jsem v tomto čtenáři vzbudila takovou důvěru, že mi chtěl sdělit svůj názor na pojišťovny.

To, že český národ pojišťovny stále vnímá jako instituci, která tu je, aby z ní dostal peníze, když je potřebuje, je obecný jev, který přetrvává už z období první republiky, kdy pojistné podvody nikdo nevnímal jako závadnou činnost.

Podpálení střechy nad hlavou k získání peněz od pojišťovny byl celkem normální jev, na který byly policejní orgány krátké. Další zkušenost z doby totalitní, kdy pojišťovna sanovala obchodní či výrobní problémy ve formě dorovnání nesplněného plánu, je u mnohých ještě v čerstvé paměti.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Druhé ohlédnutí za rokem 2018


Čtenář mi vyprávěl o vytopení bytu, kdy stačilo škodu nahlásit a pak už jen počkat na peníze. Nynější praktiky v podobě návštěvy likvidátora, zkoumání fotografií, faktur, účtenek nebo rozpočtů na opravu jsou pro některé pojištěné nepochopitelné. Z části proto, že nechápou, že i pojišťovna musí vydělávat, protože je podnikatelským subjektem, a z části proto, že dnešním pojistným produktům nerozumí. A tak nastává situace, že jsou lidé buď nepojištěni, nebo jsou pojištěni, ale vlastně nevědí jak. Nikdo jim to nevysvětlil.

A tady jsme u jádra pudla. Pokud se laik, který si jde sjednat pojištění, od pracovníků pojišťovny dozví, že na jeho dotazy nemohou odpovědět, protože by ho vlastně naváděli k páchání pojistných podvodů nebo k přivodění si pojistné události, tak se ptám: kde byli tito pracovníci, když se na školení mluvilo o tom, co je to vlastně pojistná událost? Asi nic neslyšeli o nahodilosti.

Co je špatného na tom, že si je klient vědom rizik a proto se ptá, zda pojištění tato rizika kryje? Něco asi ano. Možná chce někdo prodávat pojištění jenom těm, kteří se nechají opít rohlíkem. Ale já se domnívám, protože jsem stále optimista, že čtenář měl jen špatnou zkušenost, která se, jak se říká, vyskytne jen jednou, maximálně dvakrát za deset let.


Mohlo by vás zajímat: Příklady z praxe: Pojistné podvody a sociální sítě


S ohledem nejen na seniory, ale i na všechny ostatní, kdo se chtějí pojistit, jsem ráda za zákon o distribuci pojištění. Jsem ráda za ustanovení, která se týkají informací a jednání se zákazníkem. Jsem ráda za ně i za sebe. Jsem ráda za tu část zákona, která nastavila povinnost získání odbornosti a jejího prohlubování. Vždy jsem povolání „pojišťováka“ vnímala jako povolání, ve kterém je na prvním místě odbornost a zájem klienta, bez ohledu na to, zda je klientem korporace s desetitisíci zaměstnanců nebo senior, který si chce pojistit byt.

Doufám a přeji si do nového roku, aby s sebou zákon přinesl vyšší prestiž našeho povolání a aby lid český přestal pojišťovny a pojišťováky vnímat jako podvodníky, kteří chtějí pojistné, ale když mají likvidovat škody, začnou se ošívat.

Ing. Eva Gmentová, LL.M.
Specialista na vzdělávání v oblasti korporátního pojištění
Zakladatelka E.G.I. Education Grow Insurance

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články