Daňový balíček prošel druhým čtením. Kalousek kritizoval „rozpočtový zločin“

Sněmovna začala druhé čtení balíčku dopoledne, debatu však před polední přestávkou nestihla dokončit. V úvodu odpoledního jednání uspěl předseda klubu ČSSD Jan Chvojka s procedurálním návrhem, aby Sněmovna zařadila pokračování druhého čtení na pořad místo pevně zařazených bodů, kterými se měla zabývat.

Pokud Sněmovna schválí balíček již na své následující schůzi v říjnu, dostane ho k projednání Senát, který na to má lhůtu 30 dnů. Pokud ho nevrátí poslancům s pozměňovacími návrhy, dostane ho k podpisu prezident. Změny v zákonech mají platit od 1. ledna příštího roku.

Mohlo by vás zajímat: Krach CK Thomas Cook: Bude německý vývoj zrcadlem pro Česko?

Kromě jiného by se od ledna 2020 měla změnit metoda tvorby technických rezerv pojišťoven. Nově by měly být tvořené podle zákona upravujícího pojišťovnictví. Tedy pro účely zdanění, resp. pro daňovou uznatelnost, by byly použity technické rezervy podle směrnice Solvency II, namísto dosud používaných účetních technických rezerv.

Vláda tento návrh připravila, aniž by vzala v potaz připomínky České národní banky, České asociace pojišťoven, ekonomů a dalších odborníků. Všechny tyto instituce zdůrazňují nesystémovost a nebezpečí této sektorové daně, a to především v dopadech na klienty pojišťoven. Podle trhu se Ministerstvo financí v podstatě rozhodlo potrestat sektorovou daní dlouhodobou obezřetnost pojišťoven. Ty vytvářely po desítky let technické rezervy, aby byly schopné v budoucnu pokrýt všechna, i nečekaná, pojistná plnění klientů.

Podívejte se na Kulatý stůl významných českých ekonomů, který se týkal technických rezerv

Zdroj: YouTube, Česká asociace pojišťoven

Podle MF se však nejedná o žádný nový a neplánovaný krok, ale o dlouhodobě avizovaný, jasně zdůvodněný a s pojišťovnami konzultovaný krok. Cílem úpravy je kalkulovat výši technických rezerv pojišťoven pro účely zákona o daních z příjmů podle objektivnějších pravidel. Nová metoda dle směrnice Solventnost II, resp. podle zákona o pojišťovnictví využívá propracovaný objektivní systém, jenž plně respektuje specifičnost pojistného trhu a který je kontrolován regulátorem.

Současná metoda na základě zákona o účetnictví je subjektivnější, neboť reflektuje účetní zásadu opatrnosti a poplatník tak může tvorbu rezerv z různých důvodů nadhodnocovat. V této souvislosti je MF zmiňuje, že neurčuje, v jaké výši mají pojišťovny účetní technické rezervy tvořit. Pouze vybírá ze dvou způsobů výpočtu ten, který bude vhodnější a objektivnější pro daňové účely. Rozpočtový dopad tohoto opatření je 10,5 mld. Kč na úrovni veřejných rozpočtů a projeví se v letech 2021 a 2022.

Mohlo by vás zajímat: Stárnutí a psychická onemocnění jsou velké výzvy pro pojištění

„Dáváme pouze do pořádku jedno vylobované privilegium. Privilegium pojišťoven, které je vzhledem k ostatním daňovým poplatníkům mimořádně nespravedlivé. Opozice před lety dala pojišťovnám možnost agresivní daňové optimalizace a nyní, když to naše vláda napravuje, tak pochopitelně brojí proti. Chtěla bych zdůraznit, že se nejedná o žádné nové zdanění, ale pouze úpravu, kdy se tato daň má platit. Kroutím hlavou nad argumentem, že úprava daňové uznatelnosti rezerv bude odrazovat pojišťovny od jejich tvorby. Nepřímo tím vlastně opozice i pojišťovny přiznávají, že motivátorem pro vytváření rezerv nebyla stabilita, ale získání daňové výhody. To je samozřejmě nepřijatelné. Proto nastavujeme jasná a objektivní pravidla. Nejde tedy o žádný výmysl této vlády anebo snahu získat dodatečné prostředky,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová.

„Toto není sektorové zdanění, je to prostě regulace, nastavení pravidel pro regulaci daňově uznatelných rezerv, ale upozorňuji, že v celé řadě států se uplatňuje sektorové zdanění. Navrhovaná změna tedy ve srovnání s jinými členskými státy EU patří mezi benevolentnější úpravu. Nepřináší dodatečné zdanění, nastavuje pouze tato jednoznačná pravidla,“ dodala ministryně financí.

Ministerstvo financí tvrdí, že vzhledem k tomu, že záměr revize daňové uznatelnosti technických rezerv v oblasti pojišťovnictví je veřejně znám již od června 2018, předpokládaná účinnost by měla nastat v roce 2020 a související fiskální efekt se poprvé projeví až v roce 2021, přičemž návrh počítá s rozložením dopadu této změny až do roku 2022, jedná se téměř o 4 roky, které měly pojišťovny na přípravu. V této souvislosti je na místě připomenout, že už nyní pojišťovny počítají výši rezerv podle způsobu Solvency II, a to pro regulatorní účely, takže administrativně nejde o novou zátěž.

Mohlo by vás zajímat: vyzkumnehod.cz: Smrt nepozorného chodce zachycena na videu

Podle poslance TOP 09 Miroslava Kalouska je však návrh týkající se zdanění technických rezerv z celého balíku daňových změn nebezpečný a škodlivý. Už v minulosti s obdobnými návrhy byla konfrontována řada ministrů v minulosti, ať už z ODS, ze sociální demokracie, z KDU, či z TOP 09. A všichni po diskuzi s odborníky a regulátorem Českou národní bankou, vyhodnotili takový nápad za zcela nevhodný pro českou ekonomiku.

„Já si nepamatuji žádný návrh Ministerstva financí v minulosti, ať už tady byly levicové či pravicové vlády, které by cíleně oslabovaly robustnost finančního sektoru v České republice. Prosím pěkně, jsme deset let od „lehmanovské krize“, a já bych rád připomněl, že Česká republika byla jednou ze čtyř zemí v OECD, kde nemusel daňový poplatník intervenovat ve prospěch stability finančního sektoru. Nemusel, protože jsme měli velmi dobrou kapitálovou přiměřenost bank a velmi robustní rezervy u pojišťoven. Žaluji vládu, že předkládá něco, co je riskantního a škodlivého pro českou ekonomiku, a to i přesto, že Česká národní banka zůstává konzistentní ve svém stanovisku a s tímto návrhem nesouhlasí. V připomínkovém řízení regulátor vyjádřil nesouhlas s tímto návrhem. Přesto vláda pro jednorázových 10 mld. vybraných během dvou let chce poškodit českou ekonomiku a stabilitu finančního sektoru, protože po nás potopa,“ uvedl Miroslav Kalousek.

Mohlo by vás zajímat: Tři způsoby, jak se pasivitou připravit o peníze

Podle bývalého ministra financí je paradoxem tohoto návrhu skutečnost, že také zvýší motivaci zahraničních vlastníků k odlivu dividend ze země. „Posloucháte-li někdy pana premiéra, tak slyšíte velmi často, jak říká, že musíme bojovat proti tomu, aby odtékaly desítky a stovky miliard dividend ze země směrem k zahraničním vlastníkům. Jak to chce v globální tržní ekonomice udělat, nám sice neřekl, ale současně tedy dává návrh, kde přímo zvyšuje tu motivaci, protože nebudou-li ty peníze uznatelné daňově v rezervách, tak si je samozřejmě ten vlastník vezme na dividendě. Tento krok skutečně představuje jen jeden jednorázový příjem, aby si vláda zlepšila bilanci v letech 2021 a 2022 a pak už se to nebude opakovat. To je za to strašlivé poškození finančního sektoru velmi drahá legrace,“ dodal poslanec Top 09.

„Neposlouchejte argumenty, že to nastavujeme podle Solvency II. Znovu opakuji, Solvency II stanovuje minimum a to minimum je do té míry málo a riskantní, že to v případě některých pojišťoven může znamenat, že když budou rezervy jenom na Solvency II, tak už je to pomalu na zahájení správního řízení. A ty pojišťovny nutně potřebují vyšší rezervy ve svém vlastním zájmu, v zájmu pojištěnců a také v zájmu české ekonomiky. Ale cokoli nad toto minimum chce vláda zdanit. Používáme-li někdy termín „rozpočtový zločin“, tak v tomhle případě je zcela na místě,“ uzavřel Miroslav Kalousek.

Mohlo by vás zajímat: Odborné zkoušky podle ZDPZ: Jde to, hlásí první úspěšní certifikovaní poradci!

V podobném duchu pokračovala i poslankyně za STAN Věra Kovářová. Zdaňovat rezervy je podle ní hazard s důvěrou lidí, kteří se pojistili. Situace také povede k nárůstu ceny pojistek. „Některé pojišťovny mají odvést odhadem dokonce 300 až 500 % čistého zisku jako jednorázovou daň. A je také třeba si uvědomit, že jde o výnos jednorázový, nikoliv trvalý, který je tedy rozložen na dva roky. A pokud se z něj budou platit opakující se, zejména mandatorní výdaje jako důchody, rodičovský příspěvek a podobně, vytvoří se tím jen další nerovnováha ve veřejných financích. V rámci pozměňovacího návrhu bych chtěla vyloučit životní pojištění z vládního návrhu zákona. Je to jakýsi určitý kompromis a zůstává tam pouze neživotní pojištění. Také bych chtěla navrhnout kompromis, který upraví vládní návrh tak, aby zdanění rozdílu při přechodu na novou metodiku bylo rozloženo na více než dvě zdaňovací období,“ komentovala Věra Kovářová. Další vývoj však jejím představám nepřál.

Mohlo by vás zajímat: Česká národní banka nechala úrokové sazby beze změny

Rovněž poslanec ODS Zbyněk Stanjura nenechal na vladním balíčku suchou byť jednu jedinou nit. „Obzvlášť pikantní je návrh na zdanění rezerv v oblasti životního pojištění. Podle slov paní ministryně dochází k daňové optimalizaci a firmy, resp. pojišťovny se vyhýbají placení daní. Ale tady Ministerstvo financí a vláda jako celek navrhuje zdanit budoucí zisky, o kterých nikdo neví, jestli budou, nebo nebudou. Ale už je zdaníme! Já tomu vůbec nerozumím. Já nevím, jak zněl úkol pro paní ministryni. Vyškrábat všechno, co se dá? Zdanit, co se hýbe? Zdanit všechno, co nás napadne?" horoval poslanec ODS.

„Zástupci pojišťoven nejvíce vadí, oni to řekli mnohem kulantněji, já bych možná použil i silnější slovo, arogance Ministerstva financí. Bylo jim slibováno jednání s tím, že budou návrhy konzultovány, a to jednání se neuskutečnilo na úrovni paní ministryně dodnes. Hlavně jsem to slyšel před tím, než vláda ten návrh schválila. To není korektní jednání se zástupci odvětví, které podle mých informací za 30 let působení v České republice, nebo 28 v České republice a dva roky ještě ve federaci, nechtělo ani korunu ze státního rozpočtu. Nepamatuji si případ, že by státní rozpočet, a tudíž daňoví poplatníci museli sanovat ze svých daní, a tím pádem cestou státního rozpočtu, nějaké zkrachovalé pojišťovny. Ano, byly tady pojišťovny, které nedostály svým závazkům vůči svým klientům, zejména při katastrofických povodních v roce 1997 a 2002. Ale ty závazky převzaly jiné pojišťovny v České republice a každému klientovi vyplatily pojistné plnění bez náhrady a bez žádosti o participaci státního rozpočtu, což se o jiných částech finančního trhu prostě říct nedá, tam byla situace jiná," popisoval Zbyněk Stanjura.

„Kdo bude příště na řadě, když teď projdou pojišťovny? Budou to zdravotní pojišťovny? Také mají rezervy. Možná by to také mohlo přinést něco do rozpočtu s nějakým zdůvodněním, například že se bude o zdraví lidu stát starat lépe než zdravotní pojišťovny," uzavřel poslanec ODS Zbyněk Stanjura.

Více informací ZDE.