Navíc již bral evropský orgán dohledu EIOPA v úvahu závažný dopad COVID-19 na makroekonomické a tržní podmínky ve světě s tím, že byla zavedena mnohá podpůrná vládní opatření, některými centrálními bankami bylo zahájeno monetární uvolňování a příslušné vlády se orientovaly na zmírnění negativních efektů. Vlastní publikace EIOPA, která má více než 60 stran, je rozčleněna do těchto částí:
- Úvod/tržní vývoj
- Investiční chování v prostředí nízkých úroků
- Analýza ziskovosti
- Analýza solventnosti
- Dopad na podnikatelský model v pojišťovnictví a na spotřebitele.
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku přesouvá slavnostní galavečer a prodlužuje hlasování
Předností této publikace je ta skutečnost, že se pracuje s konkrétními údaji, prezentují se propočty a srozumitelné grafy. I když vzhledem k jejímu charakteru je využitelná především zainteresovanými odborníky, tak některé zásadní závěry EIOPA mají význam pro spotřebitele/pojištěné osoby, které zajímá finanční stabilita nejen jejich pojišťovny, ale také celého oboru.
Pokud jde o pokles výnosů, tak podle EIOPA ovlivňuje ZISK pojistitelů v případě pojistného kmene životního pojištění, obzvláště u pojistných produktů s vysokými garancemi prodaných v minulosti. Předpokládá se, že kombinace negativní mezery v trvání, reinvestování při nižších výnosech a dlouhodobého trvání závazků bude představovat dodatečnou zátěž pro střednědobou a dlouhodobou ziskovost pojistitelů. Analýza finančních toků (cash – flow) u obligací založená na kupónové projekci odhaluje, že aspoň polovina jejich hodnoty by byla v příštích 10 letech ztracena za předpokladu reinvestování za současné úrovně úrokových sazeb. Pandemie COVID-19 a z ní plynoucí reakce centrálních bank ke zmírnění dopadů na ekonomické aktivity přispějí podle EIOPA k tomu, že bude nadále trvat prostředí nízkých úrokových sazeb.
Mohlo by vás zajímat: Novinky v právní úpravě ochrany spotřebitele
Prostředí nízkých úrokových sazeb ovlivňuje přímo SOLVENTNOSTNÍ POZICI pojistitelů prostřednictvím rozvahového kanálu. Vliv se projevuje také nepřímo v delším časovém horizontu přes ziskové kanály. Přesah aktiv nad závazky (tj. vlastní kapitál) se mírně snížil, jelikož úrokové sazby v roce 2019 dále poklesly, ale „návrat“ se odehrál na konci roku 2019, kdy zmíněný přesah dosáhl maximální úrovně od data nabytí účinnosti souboru opatření k Solventnosti II. Solventnostní poměry vykazovaly od konce roku 2018 známky zhoršení u všech typů podnikání s tím, že střední hodnota pomalu klesala v každém čtvrtletí 2019 s výjimkou 4. čtvrtletí.
Vzestup ve 4. čtvrtletí 2019 byl tažen mírným růstem úrokových sazeb a některými legislativními změnami. Šok z titulu COVID-19 vyvolal doplňkový tlak na solventnostní poměry pojistitelů prostřednictvím zvýšené tržní volatility, zhoršeného vývoje u cen akcií, výnosů z obligací a úvěrových rozpětí i potencionálních snížení bonity obligací. Kvalifikované odhady EIOPA ukazují, že někteří pojistitelé by v důsledku COVID-19 mohli utrpět ztráty, pokud jde o aktiva převyšující závazky, s tím, že celý trh by mohl potencionálně ztratit více než jednu třetinu tohoto přesahu. Přesnou výši ztrát je nicméně obtížné odhadnout s ohledem na to, že některá opatření, resp. stanovená pravidla, v rámci Solventnosti II, jako je například koeficient volatility nebo symetrická úprava akciového kapitálového požadavku, kompenzují některé ztráty. Kromě toho někteří pojistitelé si tato rizika zajišťují (hedging).
Mohlo by vás zajímat: Když ekonomové nevidí pro stromy les
Orgán EIOPA se při svém zkoumání věnoval též přímým dopadům extrémně nízkých úrokových sazeb a COVID-19 na PODNIKATELSKÝ MODEL POJIŠŤOVEN a na POJISTNÍKY, resp. pojištěné osoby. Pokud jde o podnikatelský model, tak je od roku 2016 průkazný postupný posun od pojistných produktů s podílem na zisku s garantovanými výnosy k čistým produktům spojeným s fondy (tj. investiční životní pojištění) a hybridním pojistným produktům. Je nutno dodat, že důsledky nízkých výnosů se také odrážejí v nižší úrovni úrokových sazeb u garantovaných pojistných produktů prodaných v posledních letech. Pro spotřebitele je důležité, že komplexní pojistné smlouvy investičního životního pojištění byly národními orgány dohledu označeny jako oblast, která je třeba věnovat pozornost. Vyšší náklady, stejně jako ta skutečnost, že spotřebitelé nesou v případě investičního životního pojištění riziko, by mohly vést podle EIOPA k nesouladu mezi očekáváními spotřebitelů a skutečnými výnosy. Pokud by se daná rizika kvůli COVID-19 ještě zvýšila, tak dopady na investiční životní pojištění by mohly být ještě větší.
Mohlo by vás zajímat: Nejčastější nedorozumění v oblasti zpracování biometrických údajů
Utlumení či dokonce zastavení ekonomické aktivity za účelem zabránit rozšiřování COVID-19 mělo významný ekonomický dopad a vedlo ke snížení ekonomických výhledů pro příští období. Tyto výhledy či prognózy byly však zpracovány při existenci mnoha závažných nejistot, pokud jde o délku utlumení činnosti, omezovací opatření nezbytná ještě v příštím období, efektivnost politické reakce, což by mohlo vést k obzvláště velkým nepříznivým rizikům pro příští vývoj. V Evropě to bylo doprovázeno „letem za kvalitou“ zvyšujícím pravděpodobnost scénáře „nízké na dlouho“, který by mohl mít negativní dopady na pojišťovnictví. Závěrem lze konstatovat, že EIOPA pozitivně ocenila kapitálovou vybavenost evropského pojišťovacího sektoru, ale upozornila, že zejména ve výše uvedených oblastech na ni mohou mít nízké výnosy a COVID-19 negativní vliv.
Komentáře
Přidat komentář