Prvním z těchto právním aktů je Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků.
Mohlo by vás zajímat: Glosa Roberta Stejkory: Zkoušky, kam se podíváš. Mají však smysl?
Pojišťovnictví se týká Článek 2 Změny nařízení (EU) 1094/2010, tj. nařízení, které se týká zřízení EIOPA (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění). Změny uvedeného nařízení jsou zahrnuty v celkem 60 bodech na 31 stranách (bez preambule). V preambuli nařízení 2019/2175/EU je oceněn příspěvek evropských orgánů dohledu např. ke sbližování v oblasti dohledu nad finančním trhem. Zmiňuje se rovněž potřebné posílení jejich pravomocí s tím, že by nestačily na splnění cílů dohledu, pokud by tyto orgány neměly i dostatečné finanční prostředky a efektivní a účinnou správu a řízení. V tom je možné spatřovat jádro sledované novely.
O některých dílčích změnách si čtenář může učinit dle níže uvedených bodů preambule vlastní názor:
„(29) Evropské orgány dohledu by měly zavést zvláštní kanály pro oznamování, které jim umožní přijímat a zpracovávat informace poskytnuté fyzickou nebo právnickou osobou o skutečném nebo možném porušení, zneužití nebo neuplatnění práva Unie. Evropské orgány dohledu by měly zajistit, aby tyto informace bylo možné předkládat anonymně nebo důvěrně a bezpečně. Oznamovatel by měl být chráněn před odvetnými opatřeními. Evropské orgány dohledu by měly oznamující osobě poskytnout zpětnou vazbu.“;
„(41) Za účelem zajištění vysoké úrovně sbližování v oblasti dohledu a schvalování interních modelů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(10) by měl být orgán EIOPA na vyžádání oprávněn pomoci příslušným orgánům při rozhodování o schválení interních modelů“;
„(42) K plnění svých úkolů v oblasti ochrany spotřebitele by měly být evropské orgány dohledu případně oprávněny koordinovat činnost příslušných orgánů v oblasti tzv. fiktivních nákupů“.
Mohlo by vás zajímat: Allianz Barometr rizik 2020: Největším rizikem jsou kybernetické hrozby
Druhým právním aktem zveřejněným v Úředním věstníku EU je NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/2176 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1092/2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika. Není tak rozsáhlé jako předchozí nařízení. Změny jsou provedeny v 17 bodech na 9 stranách (včetně preambule). Za podstatné je třeba považovat konstatování v preambuli, že v příslušné analýze dopadů dospěla Komise k závěru, že ačkoliv Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) celkově funguje dobře, v některých konkrétních bodech je zapotřebí zlepšení. Z preambule plyne, že změny se týkají doplnění některých orgánů (např. generální rady ESRB), předsedy ESRB a jeho pravomocí k delegování některých úkolů, postupu při výběru vedoucího sekretariátu ESRB apod. Měla by být posílena i demokratická kontrola a transparentnost tím, že veškerá varování a doporučení ESRB by měla být předávána i Evropskému parlamentu a evropským orgánům dohledu. ESRB by měla usnadňovat sdílení informací mezi vnitrostátními orgány nebo subjekty odpovědnými za stabilitu finančního systému a orgány Unie, pokud jde o opatření, jež mají řešit systémová rizika v celém finančním systému Unie. Z výše zmíněných změn lze vyvodit, že většina úprav se týká správy a řízení a nikoli systémového působení ESRB.
Mohlo by vás zajímat: Ľubor Vrlák prozradí, jaká je obchodní strategie pojišťovny YOUPLUS
Třetím právním aktem je směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2177 ze dne 18. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. V tomto případě se zaměříme na novelu směrnice Solventnost II, i když se pojišťoven mohou týkat i novely dalších dvou směrnic, resp. některá jejich ustanovení. Změny směrnice 2009/138/ES jsou zahrnuty v Článku 2 výše uvedeného právního aktu. V žádném případě se nejedná o komplexní novelu směrnice Solventnost II. Změn je pouze 6 na necelých 2 stranách. Týkají se stanovování koeficientu volatility u bezrizikových úrokových měr, povinnosti orgánů dohledu informovat EIOPA o žádostech týkajících se používání nebo změny interního modelu, oznamovacích povinností orgánů dohledu vůči EIOPA a orgánu dohledu hostitelského státu před vydáním povolení, kdy je z obchodního plánu zřejmé, že žádající pojišťovna bude provozovat pojišťovací činnost i na základě volného pohybu služeb nebo svobody usazování a že tato činnost bude mít pravděpodobně dopad na trh hostitelského členského státu. Je upravena i činnost platforem pro spolupráci orgánů dohledu a upřesněna činnost orgánu dohledu nad skupinou.
Komentáře
Přidat komentář