Přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem vyvolaly v roce 2021 globální ekonomické škody ve výši 280 mld. USD, což je šestá nejvyšší úroveň dle záznamů, resp. statistik, SRI/Sigma. Z této celkové částky připadá 270 mld. USD na přírodní katastrofy a 10 mld. USD na katastrofy způsobené člověkem. Z přírodních katastrof je třeba upozornit hlavně na devastující zemětřesení na Haiti, které si vyžádalo přes 2000 lidských životů, ale také na více než 50 skutečné silných povodňových událostí napříč světem, na tropické cyklóny, případy extrémního chladu či vedra v některých regionech a konvekční (či konvektivní) bouře, což je soubor jevů (poryvy větru, intenzivní deště, kroupy, blesky apod.) spojený s výskytem konvekčních oblaků. Z globálních ekonomických škod v roce 2021 bylo 119 mld. USD pokryto pojištěním a z toho 111 mld. USD činily kompenzace za škody z titulu přírodních katastrof.
Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Benzín na příděl!
Pro další výklad je nezbytné zmínit, že SRI rozlišuje v souvislosti s přírodními katastrofami primární rizika (např. tropické cyklóny, zemětřesení, zimní vichřice v Evropě) a sekundární rizika (např. vylití vody z břehů řeky, lokální záplavy způsobené prudkým deštěm, přílivový déšť, sesuvy půdy, sněhové a ledové vichřice, sucho, vypuknutí ničivých požárů). Dalším často používaným pojmem je „nejvyšší riziko“ („peak risk“), jež může být definováno jako riziko s nízkou pravděpodobností, ale se značně vysokým dopadem (tropické cyklóny, zemětřesení či pandemie).
SRI uvádí, že pojištěné škody se za posledních pět let zvýšily v důsledku opakujících se sekundárních rizikových událostí s vysokými škodami jako jsou například konvektivní bouře, povodně a ničivé lesní požáry. Nicméně „nejvyšší rizika“ se projevila rovněž markantně. Příkladem je hurikán Ida, který se stal pro pojišťovnictví v roce 2021 nejdražší událostí s pojištěnými škodami ve výši 30–32 mld. USD. Po poklesu škod v období 2012–2016 signalizují vyšší pojištěné škody v období 2017–2021 spíše návrat k dlouhodobému růstovému trendu ve výši 5–7 % než nějakou skokovou změnu v počtu pojistných událostí. To znamená, že SRI je názoru, že nevzniká nějaká nová norma, pokud jde o vyšší míru růstu škod.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Inflace trhá rekordy, důchodci se proto dočkají třetí valorizace
Novým jevem je však pravidelný výskyt mnohamiliardových škod z titulu sekundárních rizikových událostí. Jako příklad takových událostí z roku 2021 SRI uvádí zimní vichřici Uri v USA a devastující povodně ve střední a západní Evropě v červenci 2021 s tím, že každá z těchto dvou událostí zapříčinila škody přesahující 10 mld. USD. Problémem je podle SRI ta skutečnost, že sekundární rizika jsou monitorována méně dobře než primární rizika. Proto by nedávné snahy o změnu měly být dále prohloubeny.
Povodňové události se dotýkají podle SRI obyvatel naší planety více než jiná rizika. Škody způsobené povodněmi mají globálně rostoucí trend a zvyšují se podstatně rychlejším tempem než globální hrubý domácí produkt. Například v období 2011 až 2020 dosáhly kumulativně globální pojištěné povodňové škody téměř 80 mld. USD, což je přibližně dvojnásobek ve srovnání s předchozí dekádou. V roce 2021 se globální povodňové škody dostaly na úroveň 20 mld. USD, což naznačuje, že vzestupný trend neustává. Historicky nejvyšší ekonomické škody z titulu povodní utrpěla v roce 2021 Asie, která ovšem zaostává z hlediska pojištěných škod. Existuje opravdu velká mezera v pojistné ochraně napříč světem. Pojištění totiž pokrylo v posledních 20 letech toliko 7 % agregátních ekonomických škod z povodňových událostí v nově se rozvíjejících zemích („emerging countries“) a 31 % ve vyspělých ekonomikách.
Mohlo by vás zajímat: World Happiness Report 2020: Jaké země světa jsou nejšťastnější?
Povodňové riziko je podle SRI obtížně sledovatelné. Akumulace expozic (vystavení rizikům) spolu s ekonomickým růstem a urbanizací se staly v průběhu doby hlavní hybnou silou zvyšování povodňových škod. Ale na škody působí i jiné faktory. Mezi ně patří například stárnutí infrastruktury nebo její nedostatečná kontrola s ohledem na povodně, zakrývání půdy ve městech, více dešťových srážek z tropických cyklónů, shlukování katastrofických událostí apod.
V úvahu musí být nyní bráno i měnící se klima a pro budoucnost oceňování rizika. SRI v analýze založené na scénářích například prognózuje pro rok 2050 výraznější nárůst povodňových škod ve Spojeném království s častější pravděpodobnou dobou opakování, a to za předpokladu, že nebudou provedena žádná adaptační opatření. Podstatný je ten závěr SRI, že povodňové riziko je a zůstane pojistitelné. Úkolem je prý prohloubit porozumění riziku aktivnějším využitím existujících technologií a modelů. SRI dále vyzývá pojišťovnictví, aby věnovalo povodňovému riziku stejnou pozornost jako primárnímu riziku, a to jak v oblasti získávání dat o expozicích, tak v oblastech sdílení a využití modelů. Kromě toho musí být vynucována tatáž disciplína a dodržování přísných postupů v oblasti řízení rizik.
Komentáře
Přidat komentář