V polovině září přednášel na téma blackoutu a jeho důsledků, ale také potřebné přípravy a role pojištění, zástupce společnosti Greco International AG Johannes Vogl na „Dni rizik“ pořádaném právě touto makléřskou firmou. Johannes Vogl pracuje jako generální ředitel divize Greco Risk Engineering GmbH specializované na rizikové poradenství v průmyslu.
Mohlo by vás zajímat: Mzdy žen a mužů se poněkud přiblížily
8. ledna 2021 zažil evropský systém dodávek proudu závažný incident, kdy souběh více událostí a okolností vedl ve svém důsledku k přetížení zásobování v jižní Evropě, a naopak nedostatku energie na zbytku kontinentu. Díky aktivaci automatických ochranných mechanismů a manuálních opatření došlo po necelé hodině k normalizaci provozu. Blackoutu se podařilo zabránit. Johannes Vogl upozornil, že takových „příhod“ se děje průběžně mnoho.
Co by znamenal blackout
Blackoutem se rozumí náhlý, plošný a déle trvající výpadek proudu, infrastruktur a zásobování, jenž by zasáhl velké části Evropy. Při něm není možnost pomoci zvenčí. Příčinami tak rozsáhlého selhání může být zejména nestabilita sítě, ale také kybernetický útok, teroristické napadení, přírodní katastrofa nebo selhání lidského činitele.
Při blackoutu trvá výpadek proudu hodiny a je totální. I více dnů po výpadku elektrické energie není možné využívat telekomunikační služby. Nájezd a obnova infrastruktury pro zásobování energií může trvat delší dobu v řádu týdnů až měsíců. Vedle telekomunikačních sítí by nebyly k dispozici na neurčitou dobu ani zásobování vodou, pohonnými hmotami, dopravní systémy, topení, klimatizace a počítačové systémy. Podniky by tak utrpěly velmi podstatnou a citelnou ekonomickou ztrátu v důsledku přerušení provozu.
Mohlo by vás zajímat: Michal Skořepa: Stát musí šetřit. Ale chytře!
Například podle rakouské armády je blackout označován jako ohrožení celkového systému, přičemž jeho vznik je „pravděpodobný“. Šlo by o extrémní událost s vlivem na veřejný pořádek a bezpečnost. Mohl by vést k asistenčnímu zásahu armády, protože civilní organizace už by nebyly schopny situaci zvládnout.
Podle Vogla je problémem systém složený z velkého počtu menších elektráren, které se nesnadno řídí v porovnání s několika velkými. To činí blackout pravděpodobnějším. Experti proto počítají například v Rakousku s tím, že do 5 let k takovému incidentu může dojít.
Mohlo by vás zajímat: Podzim ve znamení následného vzdělávání na pojištění
Řízení
Vzhledem k tomu, že se v případě blackoutu jedná o riziko, které působí na firmu zvenčí, je možné přijmout jen ochranná opatření a být připraven. Rozhodující přitom je znát vlastní rozsah rizik. K tomu je zapotřebí identifikovat kritické procesy a zdroje, definovat zabezpečovací postupy pro firemní zařízení, dále zajistit externí a interní komunikaci, a to i tehdy, bude-li vše probíhat offline. Důležité je i zapojení zaměstnanců a jejich vyškolení. V neposlední řadě musí být k dispozici koncept obnovy provozu.
Jako riziko z vyšší moci není blackout v zásadě pojistitelné riziko. Možné je ovšem krytí následných škod výpadku v rámci flexa pojištění (požár, výbuch, pád letadla, úder blesku), zdůraznil Johannes Vogl. Doporučuje přezkoumání dosavadních pojistných smluv a případně dojednat s pojišťovnou zvláštní ustanovení v tomto směru; zde ale hodně záleží na kvalitě ošetření rizik v konkrétní společnosti.
Komentáře
Přidat komentář