V případě brexitu se Evropská rada jednomyslně vyslovila pro návrh na prodloužení lhůty pro odchod Spojeného království z EU do 31.1.2020 s tím, že v případě dřívější ratifikace výstupové dohody v UK a Evropském parlamentu je možné i dřívější vystoupení, a to vždy k 1. dni následujícího měsíce po ratifikaci. Otázkou však zůstává, zda je dřívější odchod UK z EU vůbec možný, případně zda vůbec k úspěšné ratifikaci výstupové dohody na britské straně dojde, neboť na 12. 12. 2019 byly ve Spojeném království vyhlášeny předčasné volby. Ke snížení geopolitických rizik přispívá i ohlášení shody mezi vyjednávacími týmy Spojených států a Číny nad tzv. „první fází“ obchodní dohody. Nicméně tržním sentimentem viditelně otřásla vyostřující se situace v Hongkongu, která vzbuzuje obavy z vojenské intervence Číny.
Mohlo by vás zajímat: AXA a MetLife: 3Q 2019 ve znamení růstu
Výhledy růstu HDP byly v listopadu u eurozóny a Spojeného království lehce zvýšeny. Mírné přehodnocení pro příští rok směrem k vyššímu růstu eurozóny odráží optimističtější vyhlídky irské ekonomiky a souvisí tak zřejmě, stejně jako u zvýšení výhledů pro Spojené království, s poklesem vnímaného rizika neřízeného brexitu. Výhledům eurozóny dále pomůže fakt, že se německá ekonomika vyhnula tzv. technické recesi. I tak ale eurozóna poroste ve sledovaném horizontu viditelně pomalejším tempem, než je očekáváno u hospodářství Spojených států. Ještě mnohem nižší růst je čekán v příštím roce pro japonskou ekonomiku, ekonomika Číny pokračuje v pozvolném sestupu.
Výhledy inflace byly u Spojených států a Spojeného království přehodnoceny k nižším hodnotám. Inflace v námi sledovaných ekonomikách by v příštím roce neměla být nižší, než letos. V případě eurozóny to znamená přetrvávání neutěšené situace, že inflace bude letos o 0,8 p. b. nižší než 2% „ideál“, a to přes opětovné zavedení nekonvenční měnové politiky. Naopak u Číny očekávaná inflace opět vzrostla a dále se vzdálila od 2,5% cíle.
Mohlo by vás zajímat: PRVNÍ KLUBOVÁ se mění v pojišťovnu PILLOW. Hledá nového investora
Dolar bude v ročním horizontu vůči euru, libře i jenu mírně oslabovat, naopak lehce posílí vůči žen-min-pi a rublu. Výhled CF pro cenu ropy Brent ke konci letošního roku se oproti minulému měsíci posunul mírně níže, na 60,9 USD/barel (nejvyšší i nejnižší odhad zůstal roven očekáváním z října, tj. 70 USD/barel, resp. 50 USD/barel). Výhled tržních dolarových sazeb 3M USD LIBOR je stále mírně klesající, výhled sazeb 3M EURIBOR zůstává v záporném teritoriu na celém sledovaném horizontu.
Nepřehlédnutelný je narůst trendu v popularitě alternativních pohonů osobních automobilů. Počet registrací v EU za posledních 5 let viditelně vzrostl jak u elektromobilů (ECV), tak zejména u automobilů s hybridním pohonem (HEV), které v souhrnu ve třetím čtvrtletí 2019 tvořily téměř 10 % ze všech registrací. Za tímto vývojem stojí jak rostoucí poptávka po autech s alternativnímpohonem ze strany spotřebitelů, tak snaha automobilek reagovat nabídkou nových modelů zohledňujících vývoj na poli regulace a nákladů na uhlíkovou stopu. Podívejme se na bližší vývoj v Eurozoně a Spojených státech.
Mohlo by vás zajímat: Petr Jedlička prozradí, které segmenty klientů negativně ovlivňují cenu POV
Eurozóna
Hospodářský růst v eurozóně ve třetím čtvrtletí nezpomalil, ale udržel si stejné tempo jako ve čtvrtletí druhém. HDP se dle bleskového odhadu Eurostatu zvýšil o 0,2 % mezičtvrtletně, což bylo lehce nad očekáváními analytiků. Hlavní zásluhu na tom měl překvapivě pozitivní vývoj v Německu, jehož ekonomika se nejenže vyhnula technické recesi, ale po poklesu aktivity ve druhém čtvrtletí (jehož rozsah byl revizemi prohlouben na −0,2 %) zaznamenala kladný růst (o 0,1 %). Ostatní velké ekonomiky si udržely svou předchozí mezičtvrtletní dynamiku (Francie 0,3 %, Itálie 0,1 %, Španělsko 0,4 %). Meziroční růst eurozóny setrval na úrovni 1,2 %.
Dále se prohlubuje duální charakter ekonomiky – překážky v mezinárodním obchodě srážely průmyslovou výrobu, ale napjatý trh práce působil pozitivně na růst sektoru služeb. Průmyslová produkce eurozóny vzrostla v září o 0,1 % (sezónně očištěno), během srpna a září tak dokázala zhruba kompenzovat červencový propad. To však není příběh Německa, kde produkce v průmyslu v září poklesla o 1 %, ani jiných velkých ekonomik. Jejich nezdary ovšem vyvažuje zvyšování výroby v menších zemích měnové zóny (nejlépe se daří Irsku). Celková míra nezaměstnanosti zůstala na velmi nízké úrovni, přičemž v zemích s nejvyššími hodnotami dále pozvolna klesala (Španělsko a Francie). Růst zaměstnanosti sice ve třetím čtvrtletí zpomalil (na 0,1 % mezičtvrtletně), ale zůstal kladný. Maloobchodní tržby nadále svižně rostly (v září meziročně o 3,1 %).
Mohlo by vás zajímat: Jak vidí pojišťovny generaci Z? Jako perspektivní, ale náročnou
V závěru letošního roku je zřejmě možné očekávat pokračování utlumeného růstu. Indikátory sentimentu nenaznačují, že by mělo dojít ke znatelnějšímu zpomalení, natož obávané recesi. Říjnové šetření mezi nákupními manažery přineslo vesměs zlepšení vyhlídek. Kompozitní indikátor pro eurozónu se zvýšil a nachází se nad úrovní 50 bodů (neplatí to ovšem pro Německo). Nárůst zaznamenal rovněž PMI pro služby i výrobní PMI, který však zůstává v pásmu kontrakce. Indikátor ekonomického sentimentu (ESI) z dílny Evropské komise se naproti tomu v říjnu dále zhoršil, když se snížila důvěra ve všech sektorech vyjma stavebnictví.
Uklidnění globálních nejistot (brexit, obchodní válka USA-Čína, hrozba zavedení cel na vývoz evropských aut do USA) nicméně následně přispělo k výraznému zlepšení indikátoru ekonomického sentimentu ZEW v listopadu. Podíl analytiků, kteří jsou pesimističtí ohledně vývoje v eurozóně v následujících 6 měsících, nyní převyšuje podíl těch optimistických o pouhý 1 p. b., zatímco ještě v říjnu dosahoval tento rozdíl 23,5 p. b. Listopadový CF ponechal výhled růstu HDP pro letošní rok beze změny, zmírnil ovšem očekávání ohledně hospodářského zpomalení v příštím roce. Důvodem je značné přehodnocení růstových vyhlídek Irska směrem nahoru (viz příloha), proti němu nicméně stojí lehké snížení výhledů pro Francii, Španělsko, Nizozemsko, Rakousko a Portugalsko.
Utlumený zůstává rovněž cenový růst. Evropská centrální banka ponechala na svém říjnovém zasedání nastavení měnové politiky beze změny. Končící prezident ECB M. Draghi apeloval během tiskové konference především na nutnost zintenzivnit zavádění prorůstových reforem, které by posílily obranyschopnost evropské ekonomiky vůči nepříznivým externím vlivům. Od tohoto měsíce stojí v čele ECB bývalá šéfka MMF, francouzská ekonomka CH. Lagarde. Meziroční růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen v říjnu zpomalil na 0,7 % v důsledku výrazného poklesu cen energií (o 3,1 %), jádrová inflace se naproti tomu lehce zvýšila na 1,1 %. Napříč jednotlivými ekonomikami eurozóny nicméně přetrvává heterogeneita cenového vývoje. Nejvyšších hodnot dosahuje inflace HICP na Slovensku a v Nizozemí (2,9 a 2,8 %), nad cílem ECB se pak nachází už jen v Lotyšsku. Kypr, Řecko a Portugalsko zaznamenaly v říjnu deflaci.
Listopadový CF, publikovaný ještě před zveřejněním říjnové inflace, ponechal výhledy růstu cen pro letošní i příští rok beze změny. Příští měsíc lze proto očekávat revizi směrem dolů. Dlouhodobá inflační očekávání v eurozóně se více méně stabilizovala na velmi nízkých úrovních. Říjnové šetření SPF přineslo mírné snížení odhadované inflace v pětiletém horizontu, očekávání na základě pětiletého inflačního swapu v listopadu lehce vzrostla. Výhled úrokových sazeb se oproti minulému měsíci posunul výše. Tříměsíční sazby by tak v ročním horizontu měly zůstat zhruba stabilní na úrovni −0,4 %, desetileté v Německu na −0,3 %.
Mohlo by vás zajímat: Portál Právo pro všechny: Příspěvek do fondu ČKP
Spojené státy
Pokud se podaří dosáhnout dohody mezi Spojenými státy a Čínou „Fáze jedna“, obě strany sníží cla na vybrané dovozy. Obchodní válka se tedy z fáze vyostřování konfliktu možná již konečně přesouvá do fáze hledání kompromisů. Vyjednavači z obou stran se shodli, že další kroky směřující k dohodě o snižování cel budou probíhat postupně. Čínská strana ustoupila v tom, že již nepožaduje zrušení veškerých cel před uzavřením jakékoliv dohody. USA zvažují odstranění cel zavedených v září, což však nemusí být pro čínské vyjednavače dostačující. Obě strany jsou ale pod tlakem na dosažení alespoň
částečné dohody, což se projevuje i ve větším optimismu na finančních trzích.
Americká ekonomika zpomaluje jen zvolna, stále ji drží spotřebitelská poptávka. Podle druhého odhadu dosáhl mzr. růst HDP v USA ve třetím čtvrtletí 1,9 %, což odpovídá dynamice z předchozího čtvrtletí. Propad v investicích podniků vyvažovaly výdaje spotřebitelů a nárůst zásob. Pro poslední čtvrtletí pak atlantský Fed očekává další zpomalení na 1 %, takže 3% růstový cíl prezidenta D. Trumpa se v tomto roce nepodaří dosáhnout. Nenaplňují se však ale ani obavy z recese. Hlavním motorem růstu zůstává robustní spotřebitelská poptávka, kterou podporuje silný trh práce a rostoucí příjmy. Pozitivně překvapil počet nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru, který v říjnu dosáhl 128 tis. Nezaměstnanost se drží na úrovni z dubna (3,6 %), zatímco růst průměrných hodinových výdělků se vrátil k 3 % mzr. Důvěra spotřebitelů je stále vysoká a maloobchodní tržby rostou více než 4% tempem mzr.
Mohlo by vás zajímat: Maďarská národní banka stopla produkt pojišťovny NOVIS
Na konci října americká centrální banka opět snížila pásmo základních sazeb o čtvrt procentního bodu do rozpětí 1,5 až 1,75 %. V tomto roce se jedná již o třetí snížení sazeb a dle předsedy Powella lze kroky Fedu charakterizovat jako „úpravu uprostřed cyklu“. Fed zároveň jasně indikoval pauzu ve snižování sazeb s tím, že bude pozorně sledovat implikace přicházejících dat pro výhled sazeb. Finanční trhy proto do konce roku očekávají stabilitu pásma základních sazeb. Také nový výhled CF je bez zásadních změn, jen předpověď inflace v roce 2020 se snížila o 0,1 p. b. směrem dolů.
Komentáře
Přidat komentář